Mezi sportovní rekordy, které odolávají nejdéle, patří běh Jarmily Kratochvílové na 800 metrů za 1:53,28 z července 1983 a hod oštěpem Jana Železného dlouhý 98,48 metru z května 1996. Oba výkony jsou světové a zároveň české. Vedle nich stojí v tabulkách sprinty Usaina Bolta z roku 2009 nebo skok do dálky Mikea Powella z roku 1991.
Tento přehled prochází rekordy, které přežily několik generací sportovců, a u každého uvádí hodnotu, datum a místo vzniku. Řazení není žebříčkem kvality, výkony jsou seskupené podle disciplín a podle toho, kde vznikly. Doplňují je rekordy ze zámořských lig, které se pro změnu pravidel a stylu hry považují za těžko dosažitelné.
V kostce
- 800 m žen: Jarmila Kratochvílová, 1:53,28, Mnichov, 26. července 1983. Jde o nejdéle platný světový rekord na dráze.
- Hod oštěpem mužů: Jan Železný, 98,48 m, Jena, 25. května 1996.
- Hod oštěpem žen: Barbora Špotáková, 72,28 m, Stuttgart, 13. září 2008.
- 100 m a 200 m mužů: Usain Bolt, 9,58 a 19,19 sekundy, obojí Berlín, srpen 2009.
- Skok do dálky mužů: Mike Powell, 8,95 m, Tokio, 30. srpna 1991. Beamonových 8,90 m z roku 1968 zůstává olympijským rekordem.
- Mimo atletiku: 100 bodů Wilta Chamberlaina v jednom zápase NBA z roku 1962 nebo 215 bodů Waynea Gretzkého za sezonu NHL.
Co v článku najdete
- Proč některé rekordy vydrží desetiletí
- Ženské rekordy z osmdesátých let
- Kratochvílová a rekord z Mnichova
- Železný a Špotáková: česká oštěpařská stopa
- Bolt, Powell a Beamonův skok
- Mužské rekordy starší čtvrt století
- Rekordy ze zámořských lig
- Jak se rekord uznává
- Co si z rekordů odnést
- Zdroje
- Časté dotazy ke sportovním rekordům
Proč některé rekordy vydrží desetiletí
Většina světových rekordů padne během několika let, protože se zlepšuje trénink, výživa i vybavení. Přesto existuje skupina výkonů, ke kterým se ani po desítkách let nikdo nepřiblížil. Nejvíc jich pochází z osmdesátých let a týká se ženských běhů a vrhů, tedy disciplín, kde rozhoduje hlavně síla a rychlost.
Důvodů bývá několik najednou. Roli hraje výjimečný talent, ideální podmínky v den závodu, nadmořská výška nebo vítr na hranici povoleného limitu. U rekordů z osmdesátých let se navíc dlouhodobě připomíná, že tehdejší dopingové kontroly byly méně přísné než dnešní, a část odborné veřejnosti se proto na tyto výkony dívá s rezervou. Žádný z uvedených rekordů ale nebyl anulován a v oficiálních tabulkách světové atletiky stále platí.
Ženské rekordy z osmdesátých let
Tabulka ukazuje ženské světové rekordy v olympijských disciplínách, které vznikly v osmdesátých letech a dodnes je nikdo nepřekonal. Všechny vznikly v rozmezí pěti let a většinu drží závodnice tehdejšího východního bloku nebo Spojených států.
| Disciplína | Výkon | Závodnice | Datum | Místo |
|---|---|---|---|---|
| 800 m | 1:53,28 | Jarmila Kratochvílová (Československo) | 26. 7. 1983 | Mnichov |
| 400 m | 47,60 | Marita Kochová (NDR) | 6. 10. 1985 | Canberra |
| Vrh koulí | 22,63 m | Natalja Lisovská (SSSR) | 7. 6. 1987 | Moskva |
| Skok do dálky | 7,52 m | Galina Čisťjakovová (SSSR) | 11. 6. 1988 | Leningrad |
| Hod diskem | 76,80 m | Gabriele Reinschová (NDR) | 9. 7. 1988 | Neubrandenburg |
| 100 m | 10,49 | Florence Griffithová-Joynerová (USA) | 16. 7. 1988 | Indianapolis |
| 200 m | 21,34 | Florence Griffithová-Joynerová (USA) | 29. 9. 1988 | Soul |
Kratochvílová a rekord z Mnichova
Jarmila Kratochvílová zaběhla 800 metrů za 1:53,28 na olympijském stadionu v Mnichově 26. července 1983. Je to nejdéle platný světový rekord na atletické dráze a za více než čtyři desetiletí se k němu na méně než sekundu přiblížily jen tři běžkyně. Zajímavé je, že osmistovka nebyla její hlavní tratí, specializovala se na čtyřstovku.
Jen o pár týdnů později vyhrála na prvním mistrovství světa v Helsinkách obě tratě. Na 400 metrů tam zaběhla 47,99 sekundy, což byl tehdy rovněž světový rekord. Ten jí o dva roky později vzala Marita Kochová časem 47,60, který platí dodnes. Kdo chce pochopit, co takové tempo znamená, může si zkusit jedno kolo na dráze naplno, a pokud s během teprve začíná, pomůže mu návod, jak začít běhat.
Železný a Špotáková: česká oštěpařská stopa
Hod oštěpem je disciplína, ve které drží světový rekord Češi v mužské i ženské kategorii. Jan Železný hodil 25. května 1996 v německé Jeně 98,48 metru. Světový rekord vylepšil celkem čtyřikrát a k jeho výkonu se od té doby nikdo nepřiblížil natolik, aby ho ohrozil.
Barbora Špotáková poslala oštěp 13. září 2008 ve Stuttgartu na Světovém atletickém finále do vzdálenosti 72,28 metru. Rekord vznikl hned prvním pokusem a přišel krátce po jejím olympijském vítězství v Pekingu. Později ji trénoval právě Jan Železný, takže se oba držitelé světových rekordů sešli v jednom týmu.
U oštěpu je dobré vědět, že rekordní tabulky začínají znovu po změně náčiní. Mužský oštěp dostal nové těžiště v dubnu 1986 a ženský v dubnu 1999, aby dopadal hrotem a nelétal tak daleko. Starší výkony se proto s dnešními nesrovnávají a rekordy Železného i Špotákové patří už k novému typu oštěpu.
★ Jak číst zápis rekordu
U sprintů a skoků do dálky bývá vedle výkonu uvedená rychlost větru v metrech za sekundu. U běhů do 200 metrů, dálky a trojskoku se rekord uzná jen tehdy, když vítr v zádech nepřesáhl 2,0 m/s. Proto se některé rychlejší časy a delší skoky v tabulkách rekordů neobjevují.
Bolt, Powell a Beamonův skok
Usain Bolt zaběhl na mistrovství světa v Berlíně během čtyř dnů dva rekordy, které platí dodnes. Stovku zvládl 16. srpna 2009 za 9,58 sekundy a dvoustovku 20. srpna 2009 za 19,19 sekundy. Na stovce tehdy vylepšil vlastní rekord o jedenáct setin, což je v éře elektronického měření mimořádný skok. Aby čísla z palubovek dávala smysl, hodí se znát pravidla basketbalu stručně včetně bodování a délky zápasu podle FIBA i NBA.
Skok do dálky má dva slavné výkony. Bob Beamon skočil 18. října 1968 na olympijských hrách v Mexiku 8,90 metru a tehdejší světový rekord překonal o 55 centimetrů. Jeho výkon vydržel jako světový rekord téměř 23 let a olympijským rekordem zůstává dodnes.
Překonal ho až Mike Powell, který 30. srpna 1991 na mistrovství světa v Tokiu skočil 8,95 metru. Tento rekord už platí déle než ten Beamonův. Dálka je tak disciplínou, kde se světový rekord za více než půl století změnil jen jednou.
Mužské rekordy starší čtvrt století
V mužské atletice je dlouhověkých rekordů méně než v ženské, přesto jich několik přežilo přelom tisíciletí. Nejstarší z nich je hod kladivem z roku 1986. Tabulka je řazená podle data vzniku.
| Disciplína | Výkon | Závodník | Datum | Místo |
|---|---|---|---|---|
| Hod kladivem | 86,74 m | Jurij Sedych (SSSR) | 30. 8. 1986 | Stuttgart |
| Skok do dálky | 8,95 m | Mike Powell (USA) | 30. 8. 1991 | Tokio |
| Skok do výšky | 2,45 m | Javier Sotomayor (Kuba) | 27. 7. 1993 | Salamanca |
| Trojskok | 18,29 m | Jonathan Edwards (Velká Británie) | 7. 8. 1995 | Göteborg |
| Hod oštěpem | 98,48 m | Jan Železný (Česko) | 25. 5. 1996 | Jena |
| 1500 m | 3:26,00 | Hišám Al-Karúdž (Maroko) | 14. 7. 1998 | Řím |
Rekordy ze zámořských lig
Severoamerické profesionální soutěže mají vlastní kategorii rekordů, o kterých se říká, že je už nikdo nepřekoná. Důvodem nejsou jen výjimeční hráči, ale i to, že se od té doby změnil styl hry, vytížení hráčů a délka kariér. Následující výkony drží své místo v tabulkách desítky let.
- Bill Mosienko, hattrick za 21 sekund: útočník Chicaga vstřelil 23. března 1952 v zápase NHL proti New Yorku Rangers tři góly během 21 sekund. Rychlejší hattrick jednoho hráče liga nepamatuje.
- Wilt Chamberlain, 100 bodů v zápase: 2. března 1962 nastřílel v dresu Philadelphie v utkání NBA proti New Yorku Knicks rovných sto bodů. Zápas skončil 169:147 a hrál se v Hershey v Pensylvánii.
- Wilt Chamberlain, 55 doskoků: 24. listopadu 1960 získal proti Bostonu 55 doskoků v jediném utkání, což je dodnes rekord NBA.
- Bill Russell, 11 titulů: pivot Bostonu Celtics vyhrál NBA jedenáctkrát během třinácti sezon, dvakrát jako hrající trenér.
- Cal Ripken, 2 632 zápasů v řadě: baseballista Baltimoru nevynechal v MLB jediné utkání od roku 1982 do roku 1998. Sérii ukončil dobrovolně.
- Wayne Gretzky, 215 bodů za sezonu: v ročníku 1985/1986 nasbíral v NHL 215 kanadských bodů, z toho 163 asistencí.
⚠ Rekordy se mění
Tabulky nejsou navždy. V posledních letech padly i rekordy, které platily přes třicet let, například v ženské výšce nebo v mužském disku. U každého výkonu proto sledujte rok vzniku a aktuální stav si ověřte v oficiálních tabulkách federace.
Jak se rekord uznává
Výkon se nestane rekordem ve chvíli, kdy se rozsvítí na tabuli. Světová atletika ho musí ratifikovat, tedy potvrdit, že vznikl za podmínek, které pravidla předepisují. Postup má několik kroků.
- Závod musí být oficiální. Výkon se počítá jen ze soutěže pořádané podle pravidel federace.
- Dráha i zařízení musí odpovídat normám. Rozměry oválu, sektorů a použitého vybavení se řídí soutěžními pravidly.
- Vítr musí být v limitu. U běhů do 200 metrů, dálky a trojskoku nesmí vítr v zádech překročit 2,0 m/s.
- Závod musí být jednopohlavní. Na dráze se rekord uzná jen ze závodu mužů, nebo žen, výjimkou je smíšená štafeta.
- Sportovec projde dopingovou kontrolou. Test bezprostředně po výkonu je dnes podmínkou uznání rekordu.
Co si z rekordů odnést
Světové rekordy jsou pro běžného sportovce hlavně měřítkem toho, kam až lidské tělo dokáže zajít. Osmistovka pod dvě minuty nebo oštěp za devadesát metrů jsou výkony, kterých dosáhne jen hrstka lidí na světě. Smysl ale mají i osobní rekordy, protože ukazují vlastní pokrok bez srovnávání s ostatními. K pochopení výkonů v raketových sportech pomůže znát jejich zásady, například jak se hraje squash a jak se v něm počítá.
Kdo si chce měřit čas nebo vzdálenost, může začít s čímkoli, co ho baví. Vytrvalostní základ dá pravidelný běh, a kdo běhá celoročně, ocení rady pro běhání v zimě. Pro ty, kdo hledají cestu, jak se dostat do kondice, je rozumnější sledovat pravidelnost než výkon. Týmové disciplíny a jejich pravidla přibližuje přehled kolektivních sportů.
Rekordy se netýkají jen atletiky. Hokejové zajímavosti včetně rychlosti střel shrnuje článek zajímavosti o hokeji a příběh trojnásobného mistra světa formule 1 popisuje životopis Nikiho Laudy. Přehled zimních disciplín najdete v textu o tom, jaké jsou zimní sporty, a další čtení nabízí rubrika Sport.
Zdroje
- World Athletics: přehled světových rekordů
- Wikipedia: List of world records in athletics
- Wikipedia: Wilt Chamberlain a zápas se 100 body
Časté dotazy ke sportovním rekordům
Jaký je nejstarší platný světový rekord v atletice?
Na dráze je to běh na 800 metrů žen, který 26. července 1983 v Mnichově zaběhla Jarmila Kratochvílová za 1:53,28. Od té doby ho žádná běžkyně nepřekonala.
Jaký je světový rekord na 100 metrů?
U mužů drží rekord Usain Bolt časem 9,58 sekundy z 16. srpna 2009 z Berlína. U žen platí čas 10,49 sekundy, který 16. července 1988 v Indianapolisu zaběhla Florence Griffithová-Joynerová.
Kolik hodil Jan Železný oštěpem?
Jan Železný hodil 25. května 1996 v Jeně 98,48 metru. Je to světový rekord pro oštěp s těžištěm upraveným v roce 1986 a platí dodnes.
Jaký je světový rekord ve skoku do dálky?
Mužský rekord drží Mike Powell výkonem 8,95 metru z 30. srpna 1991 z Tokia. Ženský rekord 7,52 metru skočila Galina Čisťjakovová 11. června 1988 v Leningradu.
Platí ještě rekord Boba Beamona?
Jako světový rekord už ne, v roce 1991 ho o pět centimetrů překonal Mike Powell. Beamonových 8,90 metru z Mexika z roku 1968 je ale stále olympijským rekordem.
Které světové rekordy drží čeští sportovci?
V atletice jsou to tři výkony: 800 metrů Jarmily Kratochvílové za 1:53,28, hod oštěpem Jana Železného dlouhý 98,48 metru a hod oštěpem Barbory Špotákové dlouhý 72,28 metru.
Kdo dal nejvíc bodů v jednom zápase NBA?
Wilt Chamberlain, který 2. března 1962 nastřílel proti New Yorku Knicks 100 bodů. Jeho Philadelphia tehdy vyhrála 169:147.
Proč se některé rekordy nedaří překonat?
Vznikly souhrou výjimečného talentu, ideálních podmínek a někdy i jiných pravidel nebo jiného stylu hry. U části atletických rekordů z osmdesátých let se navíc připomínají tehdejší méně přísné dopingové kontroly.