Kostel nad údolím Dyje ve Znojmě

Znojmo: co navštívit, rotunda, podzemí, radniční věž a Podyjí

Ve Znojmě stojí za návštěvu románská rotunda sv. Kateřiny s malbami Přemyslovců, gotická radniční věž s ochozem ve 32 metrech, Znojemské podzemí o délce zhruba 27 kilometrů, kostel sv. Mikuláše nad údolím Dyje a Loucký klášter. Hned za městem začíná Národní park Podyjí s vinicí Šobes, vyhlídkou Králův stolec a cyklotrasami do Rakouska. V září se tu koná Znojemské historické vinobraní s průvodem krále Jana Lucemburského.

Článek popisuje hrad a rotundu, radniční věž, podzemí, kostely a klášter, historické centrum, vyhlídky, Národní park Podyjí, Šobes, Vranovskou přehradu, vinobraní a okurky. Vychází z Jihomoravského muzea ve Znojmě, Znojemské Besedy, Správy Národního parku Podyjí, městského portálu a Památkového katalogu.

V kostce

  • Rotunda sv. Kateřiny: románské malby, vstup regulovaný kvůli mikroklimatu.
  • Radniční věž je vysoká přes 66 metrů, z ochozu je vidět Pálava.
  • Podzemí měří asi 27 km, klasická trasa zhruba 800 metrů.
  • NP Podyjí je nejmenší národní park v Česku, začíná za městem.
  • Vinobraní se koná v polovině září, tradice sahá do roku 1966.

Znojmo v kostce

Znojmo leží na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí, kousek od hranice s Rakouskem. Přemysl Otakar I. tu ve 20. letech 13. století založil první královské město na jižní Moravě. Historický střed s měšťanskými domy, paláci a z velké části dochovanými hradbami je památkovou rezervací.

Město je zároveň centrem Znojemské vinařské podoblasti, jedné ze čtyř na Moravě, známé hlavně bílými aromatickými víny. Podle města přispěli k rozšíření vinic premonstráti z Louckého kláštera.

Hrad a rotunda sv. Kateřiny

Na místě hradu stálo ve 2. polovině 11. století přemyslovské hradiště, které hlídalo obchodní cestu z Rakous. Z hradu se v 18. století stal barokní zámek hrabat z Deblína, jehož čestný dvůr hledí do údolí Dyje. Dnes v něm sídlí Jihomoravské muzeum ve Znojmě, vstupní sál zdobí fresky z doby kolem roku 1720.

Malby v rotundě

Románská rotunda je jedinou plně dochovanou součástí přemyslovského hradu. Malby technikou fresco secco zachycují výjevy ze života Krista a dynastický cyklus Přemyslovců včetně povolání Přemysla Oráče na knížecí stolec. Nejčastěji se spojují s rokem 1134 podle latinského nápisu objeveného při restaurování v roce 1949.

Jak se do rotundy dostat

Rotunda zpustla v 17. století a sloužila i jako sklad, chlév nebo tančírna. Veřejnosti ji zpřístupnili v roce 1910 a od roku 1962 je národní kulturní památkou. Kvůli křehkým malbám hlídají mikroklima senzory, prohlídky jsou krátké a pro malé skupiny a za deště se nevstupuje. Aktuální dostupnost ukazuje web muzea.

Radniční věž

Gotická věž vysoká přes 66 metrů vyrostla v polovině 15. století a je symbolem města. Zděnou část postavil Mikuláš ze Sedlešovic. Hlásný na ní držel stráž až do roku 1924. Od roku 2024 je spolu s budovami radnice národní kulturní památkou.

Výhled z ochozu

Ochoz ve výšce 32 metrů nabízí pohled na historické centrum a Pálavu, za dobré viditelnosti až na Alpy. Po čtyřleté rekonstrukci se věž otevřela na jaře 2026 a v přízemí přibyla expozice s fragmenty původní konstrukce, například věžní bání a částmi krovu.

Znojemské podzemí

Pod městem se táhne asi 27 kilometrů chodeb a sklepů, místy až ve čtyřech patrech nad sebou. Na přelomu 13. a 14. století si měšťané hloubili sklepy pod domy, ve 14. a 15. století je propojili. Podzemí sloužilo k ukládání ovoce a vína, k úkrytu při obléhání a mohlo se stát pastí pro nepřítele. Druhé největší podzemí v Česku má Jihlava se svítící chodbou.

Trasy

Klasická trasa měří zhruba 800 metrů, trvá asi hodinu a doprovázejí ji světelné a zvukové efekty. Odvážnější si mohou vybrat adrenalinovou trasu s čelovkou, ochranným oděvem a žebříky, kde je k vidění vytesaný znak budovatelů z roku 1402. Další trasa vede krytem civilní obrany. Vchod je z Domu porozumění na Slepičím trhu.

Kostely a Loucký klášter

Kostel sv. Mikuláše

Gotický síňový kostel nad údolím Dyje vznikal ve 14. a 15. století a patří k nejvýznamnějším sakrálním stavbám na Moravě. V prosinci 1437 tu bylo vystaveno tělo císaře Zikmunda Lucemburského. Uvnitř zaujme barokní kazatelna v podobě zeměkoule a gotické fresky v kněžišti. Z hradební zdi u kostela je podle Správy NP Podyjí výhled do údolí Dyje.

Svatováclavská dvojkaple

Hned vedle stojí dvoupatrová kaple přilepená k hradbám, kterou nechala postavit měšťanka Kateřina z Bučic na začátku 16. století. Horní kaple má pozdně gotickou krouženou klenbu, dnes slouží výstavám a koncertům.

Loucký klášter

Premonstrátské opatství v Louce založil v roce 1190 kníže Konrád Ota. V 18. století začala monumentální barokní přestavba podle Františka Antonína Pilgrama, která zůstala ze dvou třetin nedokončená. Kostel Panny Marie a sv. Václava má románskou kryptu a jedny z nejstarších funkčních barokních varhan na Moravě. Klášter zrušil Josef II. a pak sloužil armádě.

Vyhlídky na Dyji

Králův stolec nad Znojemskou přehradou je podle pověsti místem, odkud polský král Jan III. Sobieski sledoval v roce 1683 přechod vojsk na pomoc Vídni. Kraví hora nabízí panorama historického centra a v babím létě tu kvete vřes. Výhled do údolí mají i Hradištské terasy u kaple sv. Eliáše.

Národní park Podyjí

Nejmenší národní park v Česku byl vyhlášen v roce 1991 a chrání kaňon Dyje mezi Vranovem a Znojmem s meandry, skalními stěnami a kamennými moři. Podle Správy parku tu roste přes 1500 druhů cévnatých rostlin, víc než třetina české květeny. Na rakouské straně navazuje Národní park Thayatal.

Pěšky a na kole

Parkem vede 75 kilometrů značených pěších tras a 40 kilometrů cyklotras. Na kole se smí jen po značených cyklotrasách, v Thayatalu je jízda v lesích a na turistických stezkách zakázaná. Oblíbený je výlet do Čížova se zbytkem železné opony a přes most do rakouského Hardeggu.

Vinice Šobes

Nejnavštěvovanějším místem parku je vinice Šobes na jižním svahu nad Dyjí, kde se réva pěstuje od středověku. Na nasucho skládaných terasách žijí všechny čtyři české druhy užovek a ještěrka zelená. Pod vinicí vede přes řeku visutá lávka.

Vranovská přehrada

Přehrada postavená v letech 1930 až 1934 zaplavila třicet kilometrů údolí a vznikla na ní vodní plocha přes 760 hektarů. Slouží k výrobě elektřiny, jako zdroj pitné vody a v létě k rekreaci. Nad ní se tyčí zámek Vranov nad Dyjí, z jehož nádvoří je vyhlídka na údolí.

Vinobraní a okurky

Znojemské historické vinobraní se poprvé konalo v roce 1966. Ústřední postavou je král Jan Lucemburský, který do Znojma přijel v roce 1327. Slavnost se koná každoročně v polovině září od pátku do neděle s průvodem, rytířskými turnaji a vínem v mázhauzech. Další vinařské město kraje představuje průvodce, co navštívit v Mikulově se zámkem a Svatým kopečkem.

Znojemské okurky

Pěstování okurek na Znojemsku zavedl v 16. století opat louckého kláštera a proslavily se v první polovině 20. století. V srpnu se ve městě konají Slavnosti okurek. Dřívější chráněné označení původu Znojemské okurky ale v roce 2022 zaniklo na základě nového zákona, jak potvrdil i Městský soud v Praze.

Šest míst, která ve Znojmě nevynechat

  1. Rotunda sv. Kateřiny s malbami Přemyslovců, pokud je zrovna otevřená.
  2. Ochoz radniční věže s výhledem na Pálavu.
  3. Znojemské podzemí, klasická nebo adrenalinová trasa.
  4. Hradba u kostela sv. Mikuláše s výhledem do údolí Dyje.
  5. Vyhlídka Králův stolec nebo Kraví hora.
  6. Vinice Šobes v Národním parku Podyjí.

Přehled moravských i světových vinařských regionů najdete v článku o vinařských oblastech v Česku a ve světě.

Časté otázky o Znojmě

Co ve Znojmě vidět za jeden den?

Za den se dá stihnout historické centrum s radniční věží, prohlídka podzemí, kostel sv. Mikuláše s vyhlídkou do údolí a hrad s rotundou, pokud je otevřená. Na Národní park Podyjí, Šobes nebo Vranov je lepší vyhradit další den.

Jak dlouhé je Znojemské podzemí?

Celý systém chodeb a sklepů měří podle města zhruba 27 kilometrů a místy má až čtyři patra. Pro veřejnost je zpřístupněná jen část. Klasická prohlídková trasa měří asi 800 metrů a trvá zhruba hodinu, kromě ní jsou adrenalinové trasy a kryt civilní obrany.

Proč je rotunda sv. Kateřiny často zavřená?

Románské malby jsou velmi citlivé na vlhkost a teplotu. Mikroklima proto hlídají senzory a vstup se podle naměřených hodnot reguluje, za deště se nevstupuje. Prohlídky jsou krátké a pro malé skupiny, dostupnost je dobré ověřit předem na webu muzea.

Jak vysoká je znojemská radniční věž?

Podle provozovatele, Znojemské Besedy, je vysoká přes 66 metrů. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 32 metrů a za dobré viditelnosti je z něj vidět Pálava i Alpy. Věž pochází z poloviny 15. století a po rekonstrukci se otevřela na jaře 2026.

Kdy se koná Znojemské vinobraní?

Každoročně v polovině září, tři dny od pátku do neděle. Program zahrnuje historický průvod krále Jana Lucemburského s chotí a dvořany, rytířské turnaje, víno v mázhauzech a koncerty na mnoha scénách. Přesný termín zveřejňuje pořadatel na webu vinobraní.

Co je Šobes?

Jedna z nejznámějších vinic v Česku na jižním svahu nad Dyjí v Národním parku Podyjí. Réva se tu pěstuje od středověku a na kamenných terasách žijí užovky a ještěrka zelená. Je to nejnavštěvovanější místo parku a pod ní vede lávka přes řeku.

Dá se ze Znojma dojít do Rakouska?

Ano, Národní park Podyjí navazuje na rakouský Thayatal. Oblíbená je trasa přes Čížov a most do Hardeggu, další česko-rakouský okruh vede přes lávku U Poustevníka. Na rakouské straně se chodí jen po značených stezkách a kolo je v lesích zakázané.

Jsou znojemské okurky chráněné označením původu?

Už ne. Označení původu Znojemské okurky zaniklo v roce 2022 na základě nového zákona, což potvrdil i Městský soud v Praze. Pěstování okurek ale na Znojemsku pokračuje od 16. století a město jim každý srpen věnuje Slavnosti okurek.

Zdroje