Česko má dvě vinařské oblasti, Moravu a Čechy, které se dělí na šest podoblastí: Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou na Moravě a Mělnickou a Litoměřickou v Čechách. Toto členění vychází z vinařského zákona a prováděcí vyhlášky. Na Moravě leží zhruba 96 procent všech tuzemských vinic.
Průvodce představuje jednotlivé podoblasti, jejich typické odrůdy a místa, kam se jezdí nejčastěji. Druhá polovina patří známým vinařským regionům Evropy od Bordeaux po Tokaj a praktickým radám, jak si výlet za vínem naplánovat, aby z něj zbylo víc než jen těžká hlava.
V kostce
- Dvě oblasti, šest podoblastí: Morava (Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická, Slovácká) a Čechy (Mělnická, Litoměřická).
- Morava má přes 16 tisíc hektarů vinic, Čechy jen několik set hektarů.
- Bílá vína jsou doménou Znojemska a Mikulovska, červená Velkopavlovicka.
- Pálava je název chráněné krajinné oblasti i moravské odrůdy révy.
- Ve světě se vína označují hlavně podle místa původu, ne podle odrůdy: Bordeaux, Chianti, Rioja, Tokaj.
- Na výlet za vínem vyrážejte pěšky, na kole nebo s domluveným odvozem, řidič nepije.
Co v článku najdete
Jak se dělí vinařské oblasti
Slovo oblast má ve vinařství přesný význam. Zákon o vinohradnictví a vinařství (č. 321/2004 Sb.) rozlišuje vinařskou oblast, podoblast, vinařskou obec a viniční trať. Seznam podoblastí, obcí a tratí stanoví prováděcí vyhláška ministerstva zemědělství a čas od času se doplňuje.
Pro návštěvníka je důležitá hlavně podoblast, protože se uvádí na etiketě jakostních vín a napoví, jaký styl vína čekat. Ještě přesnější je název obce a viniční trati, tedy konkrétního svahu, odkud hrozny pocházejí. Vedle toho existují vína originální certifikace, zkráceně VOC, u kterých sdružení vinařů ručí za původ i typický charakter.
Vinařská oblast Morava
Morava je srdcem českého vinařství. Vinice se táhnou od Znojma přes Mikulov a Hustopeče až na Slovácko k Uherskému Hradišti a zahrnují přes tři stovky vinařských obcí. Převažují bílé odrůdy, kterým svědčí chladnější podnebí a pomalé zrání.
Každá ze čtyř podoblastí má jiné půdy a jiný charakter. Následující tabulka ukazuje, kde leží, jak je velká a které odrůdy jsou pro ni typické. Výměry jsou zaokrouhlené a rok od roku se mírně mění.
| Podoblast | Vinice | Známé obce | Typické odrůdy |
|---|---|---|---|
| Znojemská | zhruba 3 100 ha | Znojmo, Dolní Kounice, Miroslav, Ivančice | Veltlínské zelené, Sauvignon, Ryzlink rýnský |
| Mikulovská | zhruba 4 900 ha | Mikulov, Valtice, Pavlov | Ryzlink vlašský, Pálava, Chardonnay |
| Velkopavlovická | zhruba 4 600 ha | Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče, Bořetice | Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal, André |
| Slovácká | zhruba 4 100 ha | Bzenec, Mutěnice, Strážnice, Polešovice | Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Muškát moravský |
Čtyři moravské podoblasti zblízka
Znojemská podoblast na jihu sousedí s rakouským Weinviertelem. Proslavila se aromatickými bílými víny a tři zdejší odrůdy, Veltlínské zelené, Sauvignon a Ryzlink rýnský, tvoří základ certifikace VOC Znojmo. Nejznámější tratí je Šobes v údolí Dyje na území národního parku Podyjí.
Mikulovská podoblast leží pod vápencovými Pavlovskými vrchy, kterým se říká Pálava. Daří se tu Ryzlinku vlašskému a také odrůdě Pálava, která byla na Moravě vyšlechtěna. Do podoblasti patří téměř celý Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO, takže se dá víno snadno spojit se zámky a parky.
Velkopavlovicko je kraj červených vín. Modré odrůdy jako Frankovka, Svatovavřinecké nebo Modrý Portugal tu zrají na těžších půdách bohatých na hořčík. Velké Bílovice jsou vinařskou obcí s největší výměrou vinic v zemi a několik sousedních vesnic se pro turisty spojilo pod značkou Modré Hory.
Slovácká podoblast je nejpestřejší a má nejvíc vinařských obcí. Zasahuje od Podluží přes Kyjovsko až k Bílým Karpatům a víno je tu těsně spojené s folklorem, kroji a lidovou architekturou vinných sklepů. Typické jsou búdy a sklepní uličky, které najdete například ve Vlčnově nebo v Petrově.
Vinařská oblast Čechy
Česká vinařská oblast je malá a roztroušená. Vinice leží hlavně na chráněných jižních svazích v údolích Labe, Vltavy, Berounky a Ohře a patří k severněji položeným v Evropě. Dělí se na dvě podoblasti, každá má několik set hektarů vinic.
Mělnická podoblast zahrnuje okolí Mělníka, ale také vinice v Praze, na Kutnohorsku nebo u Karlštejna. Kdo chce spojit víno s výletem z hlavního města, může využít tip na cestu na Karlštejn vlakem. Litoměřická podoblast se rozkládá v Českém středohoří kolem Litoměřic, Velkých Žernosek, Roudnice nad Labem a Mostu.
V Čechách se pěstuje hlavně Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Rulandské šedé, z modrých odrůd Rulandské modré, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Vína bývají lehčí a s výraznější kyselinou než moravská. Pražské vinice, například Svatá Klára v Troji nebo Grébovka v Havlíčkových sadech, jsou příjemným cílem procházky, víc o metropoli najdete v článku zajímavosti o Praze.
★ Jak číst moravskou etiketu
Na etiketě hledejte odrůdu, ročník, podoblast a případně obec s tratí. Údaje kabinetní víno, pozdní sběr nebo výběr z hroznů označují vína s přívlastkem a vypovídají o vyzrálosti hroznů při sklizni, ne o tom, zda je víno suché, nebo sladké. Zbytkový cukr popisují slova suché, polosuché, polosladké a sladké.
Známé vinařské oblasti Evropy
Zatímco u nás se víno vybírá hlavně podle odrůdy, v tradičních vinařských zemích rozhoduje místo původu, takzvaná apelace. Na láhvi je napsáno Chablis nebo Barolo a předpokládá se, že zákazník ví, jaká odrůda se tam pěstuje. Tabulka pomůže se v nejznámějších názvech zorientovat.
| Oblast | Země | Hlavní odrůdy | Čím je známá |
|---|---|---|---|
| Bordeaux | Francie | Cabernet Sauvignon, Merlot | červené směsi z Médocu a Saint-Émilionu, sladké Sauternes |
| Burgundsko | Francie | Pinot Noir, Chardonnay | malé vinice s přesně vymezenými polohami, Chablis |
| Champagne | Francie | Chardonnay, Pinot Noir, Pinot Meunier | šumivé víno kvašené v láhvi, města Remeš a Épernay |
| Alsasko | Francie | Ryzlink, Tramín, Pinot Gris | aromatická bílá vína, hrázděné vesnice kolem Colmaru |
| Toskánsko | Itálie | Sangiovese | Chianti, Brunello di Montalcino, krajina s cypřiši |
| Piemont | Itálie | Nebbiolo, Barbera | Barolo a Barbaresco z kopců Langhe, lanýže |
| Veneto | Itálie | Glera, Corvina, Garganega | Prosecco, Valpolicella a Amarone, Soave |
| Rioja | Španělsko | Tempranillo | červená vína zrající v dubových sudech |
| Mosela | Německo | Ryzlink rýnský | strmé břidlicové svahy nad řekou |
| Porýní (Rheingau, Falc) | Německo | Ryzlink rýnský, Pinot Noir | vinice podél Rýna, vinařské stezky |
| Wachau | Rakousko | Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský | terasy nad Dunajem mezi Melkem a Kremží |
| Burgenland | Rakousko | Frankovka, Zweigeltrebe | červená a sladká vína od Neziderského jezera |
| Douro | Portugalsko | Touriga Nacional a další místní odrůdy | portské víno, terasovité údolí řeky |
| Tokaj | Maďarsko | Furmint, Lipovina | sladké výběry z hroznů napadených ušlechtilou plísní |
Kam za vínem do zahraničí
Pro první cestu jsou z Česka nejpohodlnější rakouské oblasti Wachau a Burgenland, kam se dá dojet autem i vlakem za jediný den. Údolí Wachau je zapsáno na seznamu UNESCO a kromě vinic nabízí kláštery, zříceniny a cyklostezku podél Dunaje. Maďarský Tokaj zasahuje malou částí i na Slovensko a láká sklepy vytesanými do sopečného tufu.
Francie je pro milovníky vína zemí zaslíbenou a jednotlivé regiony se od sebe výrazně liší. Alsasko se projíždí po vinařské silnici od vesnice k vesnici, Champagne se dá zvládnout jako jednodenní výlet z Paříže. Co dalšího země nabízí, shrnují zajímavosti o Francii a přehled, co navštívit v Paříži.
Portugalské Douro patří k nejstarším vymezeným vinařským oblastem na světě a plavba po řece mezi terasami je zážitek sám o sobě. Neobvyklým vinařským cílem je také ostrov, kde vzniká stejnojmenné fortifikované víno, více prozradí průvodce dovolená na Madeiře. Itálie nabízí spojení vína s kuchyní: v Piemontu s lanýži, v Toskánsku s olivovým olejem a ve Venetu s blízkostí Benátek a Verony.
Jak naplánovat výlet za vínem
Vinařská turistika se neomezuje na posezení ve sklepě. Moravou vede síť značených Moravských vinařských stezek pro cyklisty, mnoho obcí pořádá dny otevřených sklepů a vinaři nabízejí řízené degustace s výkladem. Dobrý plán počítá s tím, že se po víně neřídí auto ani kolo.
- Vyberte jednu podoblast. Přejezdy mezi Znojmem, Mikulovem a Slováckem zaberou víc času, než se zdá, a za víkend stihnete poctivě jen jednu.
- Ubytování hledejte v docházkové vzdálenosti od sklepů. V obcích se sklepní uličkou dojdete na degustaci i zpět pěšky.
- Degustaci si domluvte předem. Menší rodinná vinařství nemají stálou otevírací dobu a vinař vás provede, jen když o vás ví.
- Určete řidiče, nebo jeďte vlakem. V Česku platí pro řidiče nulová tolerance alkoholu a totéž platí pro cyklisty.
- Jezte a pijte vodu. K ochutnávce patří pečivo, sýr a sklenice vody mezi vzorky.
- Nechte si místo v kufru. Víno koupené přímo u vinaře je nejlepší suvenýr, v létě ho ale nenechávejte v rozpáleném autě.
⚠ Kolo a víno se nevylučují, jen ne najednou
Cyklista je účastník silničního provozu a nesmí řídit po požití alkoholu. Vinařské stezky proto projíždějte přes den a ochutnávku si nechte na večer v místě, kde spíte.
Vinobraní a další vinařské slavnosti
Sklizeň hroznů začíná koncem léta a pokračuje přes podzim. Vinobraní je slavnost, která sklizeň doprovází, obvykle s průvodem, cimbálovou muzikou a stánky místních vinařů. K největším patří slavnosti ve Znojmě, Mikulově a na Mělníku, menší vinobraní pořádá téměř každá vinařská obec.
S podzimem je spojený také burčák, částečně zkvašený hroznový mošt, který se smí prodávat jen po omezenou část roku a jen z tuzemských hroznů. Na svátek svatého Martina se otevírají první mladá vína nového ročníku. Na jaře a v létě pak přicházejí na řadu otevřené sklepy a festivaly růžových vín.
Termíny se každý rok mění, proto je hledejte na stránkách konkrétní obce nebo pořadatele. Vinice a sklepy jsou také oblíbeným místem obřadů a hostin, rady shrnuje článek, jak vybrat místo na svatbu. Další náměty na výlety po Česku i Evropě nabízí rubrika Cestování.
Zdroje
- Vyhláška č. 254/2010 Sb., seznam vinařských podoblastí, obcí a viničních tratí
- Wikipedie: Vinařská oblast Morava
- Wikipedie: Vinařská oblast Čechy
Časté dotazy k vinařským oblastem
Kolik vinařských oblastí je v České republice?
Dvě: vinařská oblast Morava a vinařská oblast Čechy. Morava se dělí na čtyři podoblasti a Čechy na dvě, celkem je tedy šest vinařských podoblastí.
Jaké jsou vinařské podoblasti na Moravě?
Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká. Největší výměru vinic má Mikulovská podoblast, nejvíc vinařských obcí Slovácká.
Jaké jsou vinařské podoblasti v Čechách?
Mělnická a Litoměřická. Mělnická zahrnuje kromě Mělnicka také vinice v Praze a ve středních Čechách, Litoměřická leží v Českém středohoří a v údolí Labe a Ohře.
Která moravská podoblast je známá červenými víny?
Velkopavlovická. Pěstuje se tu hlavně Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal a André, kterým vyhovují zdejší těžší půdy.
Co je Pálava?
Pálava je lidový název Pavlovských vrchů u Mikulova a chráněné krajinné oblasti, která je obklopuje. Stejně se jmenuje i aromatická bílá odrůda révy vyšlechtěná na Moravě křížením Tramínu červeného a Müller Thurgau.
Co znamená zkratka VOC na víně?
VOC znamená víno originální certifikace. Označuje víno z vymezeného území a z odrůd, které jsou pro ně typické, přičemž dodržení pravidel hlídá sdružení místních vinařů.
Které vinařské oblasti jsou ve Francii?
K nejznámějším patří Bordeaux, Burgundsko, Champagne a Alsasko, dále údolí Loiry, údolí Rhôny a Provence. Každá oblast má vlastní odrůdy a pravidla, podle kterých se vína označují.
Kdy se koná vinobraní?
Vinobraní se pořádají v období sklizně hroznů, tedy na konci léta a na začátku podzimu. Přesné termíny si jednotlivé obce stanovují samy a zveřejňují je na svých stránkách.