Pohled na Mikulov se zámkem na skále a vinicemi

Mikulov: co navštívit, zámek, Svatý kopeček a židovská čtvrť

Cestování

Mikulov je vinařské město pod Pálavou s renesančním zámkem a obřím sudem, poutním Svatým kopečkem, Dietrichsteinskou hrobkou a jednou z nejvýznamnějších židovských čtvrtí na Moravě. Historické jádro je městskou památkovou rezervací od roku 1982. Na zámku byl v roce 1866 podepsán předběžný mír mezi Pruskem a Rakouskem a každé září se tu koná Pálavské vinobraní.

Článek prochází zámek a muzeum, náměstí, hrobku Dietrichsteinů, židovskou čtvrť a hřbitov, Svatý kopeček, Kozí hrádek, jeskyni na Turoldu a výlety na Pálavu a k Novým Mlýnům. Vychází z Regionálního muzea v Mikulově, webu města, Agentury ochrany přírody a krajiny, Památkového katalogu a Národního vinařského centra.

V kostce

  • Obří sud z roku 1643 pojme přes 1 000 hektolitrů.
  • Svatý kopeček je přírodní rezervace i národní kulturní památka.
  • Horní synagoga je jedinou synagogou polského typu u nás.
  • Jeskyně na Turoldu leží v druhohorních vápencích.
  • Pálavské vinobraní se koná od roku 1947.

Město pod třemi kopci

Mikulov obklopují tři nejjižnější kopce Pálavy, Svatý kopeček, Turold a Zámecký kopec, které určují i půdorys města. Údolí leželo na Jantarové stezce. V roce 1249 získali panství Lichtenštejnové a od roku 1575 Dietrichsteinové, kteří z Mikulova udělali kulturní a politické centrum. Historické jádro je od 13. dubna 1982 městskou památkovou rezervací.

Zámek a Regionální muzeum

Na Zámeckém kopci stál v 11. a 12. století strážní dřevěný objekt, v první polovině 13. století vznikl kamenný hrad. Kardinál František z Dietrichsteina ho přestavěl na renesanční sídlo a přenesl sem z Olomouce biskupský dvůr. Po požáru v roce 1719 dostal zámek barokní podobu. Na konci války 22. dubna 1945 vyhořel a v 50. letech byl obnoven. Dnes v něm sídlí Regionální muzeum v Mikulově.

Obří sud

Ve sklepě zámku stojí renesanční obří sud z roku 1643, který si objednal Maxmilián z Dietrichsteina na víno vybírané jako daň od poddaných. Podle muzea je dlouhý 6,2 metru, má průměr až 5,2 metru, váží 26 tun a po novém měření pojme 1 014 hektolitrů. Je nejstarším předmětem vinařské sbírky muzea.

Knihovna a expozice

V zámecké knihovně je v barokních skříních přes 11 tisíc svazků. Původní kardinálovu knihovnu odvezli v roce 1645 Švédové. Muzeum má expozice o Dietrichsteinech, o vinařství s kolekcí historických lisů a o Římanech a Germánech v kraji pod Pálavou, kde jsou k vidění nálezy z hrobky germánského velmože u Mušova.

Mikulovský mír 1866

Po bitvě u Hradce Králové obsadili Mikulov Prusové a na zámku se ubytoval pruský král Vilém I. s kancléřem Bismarckem. Podle studie Regionálního muzea byla na zámku 26. července 1866 podepsána předběžná mírová dohoda mezi Pruskem a Rakouskem a zároveň příměří. Definitivní mír pak následoval 23. srpna v Praze. Rakousko se v důsledku války vzdalo Benátska a opustilo Německý spolek.

Náměstí a dům U Rytířů

Dnešní pravidelné náměstí vzniklo po velkém požáru v roce 1584. Nejznámějším domem je rohový dům U Rytířů s nárožním arkýřem a renesančními sgrafity s biblickými i světskými výjevy, například potopou světa, lovem a muzikanty. Na náměstí stojí kašna se sochou Pomony z doby kolem roku 1700 a sousoší Nejsvětější Trojice z let 1723 až 1724.

Kostel sv. Václava

V severním rohu náměstí stojí kostel sv. Václava, založený ve 13. století. Románského předchůdce vypálili husité v roce 1426, nejstarší dochovanou částí je gotický presbytář z první čtvrtiny 15. století. Dnešní podobu kostel dostal za kardinála Dietrichsteina. Vedle stojí kanovnické domy kapituly založené v roce 1625.

Dietrichsteinská hrobka

Kardinál Dietrichstein nechal v roce 1623 postavit loretánskou kapli, první kopii italské Santa Casa v českých zemích, nad kterou vznikl kostel sv. Anny. Velký požár 14. září 1784 kostel zničil. František Josef z Dietrichsteina ho pak v letech 1845 až 1852 podle projektu Heinricha Kocha přestavěl na rodovou hrobku. V arkádách bočních kaplí jsou uloženy rakve členů rodu zemřelých v letech 1617 až 1852.

Židovská čtvrť

Od poloviny 16. století do poloviny 19. století byl Mikulov centrem moravských Židů a sídlem moravského zemského rabína, mezi kterými byl i rabi Jehuda Löw. Konaly se tu synody moravského židovstva a působila tu evropsky významná ješiva. V první polovině 19. století tvořili Židé 42 % obyvatel města. Z ghetta se dochovalo 90 objektů, polovina z nich je kulturní památkou.

Horní synagoga

Renesanční Horní synagoga v Husově ulici pochází z roku 1550 a po požáru v roce 1719 byla barokně přestavěna. Má čtyři kupole na pilíři uprostřed sálu a je jedinou synagogou takzvaného polského typu u nás. Muzeum ji zachránilo před demolicí a po rekonstrukci v projektu Federace židovských obcí slouží jako výstavní prostor.

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov má rozlohu přes 19 tisíc metrů čtverečních a asi 4 000 náhrobků, nejstarší čitelný je z roku 1605. Patří k největším v republice. Na takzvaném rabínském vršku jsou hroby moravských zemských a mikulovských rabínů. Obřadní síň z konce 19. století navrhl vídeňský architekt Max Fleischer.

Svatý kopeček

Svatý kopeček je bradlo z jurských vápenců, vysoké 363 metrů. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je přírodní rezervací, nikoli národní. Na jižních svazích roste skalní step s kosatci nízkými, kavylem a sedmi druhy parazitických záraz. Žije tu i pavouk stepník pálavský, popsaný jako nový druh v roce 2015. Jízda na kole je v rezervaci zakázaná.

Poutní areál

Na vrchol vede křížová cesta se 14 zastaveními, končící u kaple sv. Šebestiána se samostatnou zvonicí a kaplí Božího hrobu. Areál z první poloviny 17. století je od roku 2018 národní kulturní památkou. Podle ministerstva kultury je nejstarším tuzemským založením navazujícím na Svaté hory v severní Itálii. AOPK uvádí, že kopec navštíví přes 300 tisíc lidí ročně.

Kozí hrádek a Turold

Na menším vápencovém pahorku mezi zámkem a Turoldem stojí Kozí hrádek, pozdně gotická dělostřelecká věž, která chránila obchodní cestu mezi Brnem a Vídní. Z vyhlídky je kruhový rozhled na město a Svatý kopeček.

Jeskyně Na Turoldu

Na severním okraji města leží vrch Turold, přírodní rezervace z bělošedého vápence bohatého na zkameněliny. Těžba vápence ho zmenšila asi o třetinu. Jeskyně Na Turoldu s Liščí dírou tvoří přes dva kilometry chodeb a podle města jde o největší jeskynní systém v druhohorních vápencích v Česku. Je zimovištěm netopýrů, proto je přístupná jen od jara do podzimu.

Víno a Pálavské vinobraní

Mikulovská je jednou ze čtyř vinařských podoblastí Moravy. Podle Národního vinařského centra má 30 vinařských obcí a vápencové Pavlovské vrchy s hlubokými sprašovými půdami dávají vínům kořenitost a minerální projev. Tradičně tu převládá Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Přehled dalších oblastí najdete v článku vinařské oblasti v Česku a ve světě.

Vinobraní

Pálavské vinobraní se poprvé konalo v roce 1947 a dnes se koná obvykle druhý zářijový víkend, tři dny. Jeho součástí je historický průvod, který podle místní tradice připomíná rok 1403, kdy jednotka z mikulovského hradu vysvobodila krále Václava IV. z vídeňského vězení. K vinobraní patří i krojovaný průvod a výstup na Svatý kopeček.

Pálava a Děvičky

Chráněná krajinná oblast Pálava vznikla v roce 1976. Leží na okraji Panonské nížiny a patří k nejsušším a nejteplejším oblastem Česka. Největší rezervací je národní přírodní rezervace Děvín s přes 700 druhy vyšších rostlin. Na skále nad Pavlovem stojí zřícenina hradu Děvičky, kde se dá pozorovat, jak samci otakárků obsazují nejvyšší bod. Chodit se smí jen po značených cestách.

Nové Mlýny a cyklostezky

Pod Pálavou leží vodní dílo Nové Mlýny, soustava tří nádrží na Dyji dokončovaná v letech 1978 až 1988. Střední nádrž je přírodní rezervací a ptačí oblastí, na ostrově stojí kostelík sv. Linharta, pozůstatek zatopené obce Mušov. U horní nádrže jsou pláže s pozvolným vstupem. Z Mikulova vedou cyklotrasy například po Moravských vinných stezkách nebo přes Sedlec do Lednice.

Další moravská města přibližují články Brno: co navštívit a Olomouc: co navštívit, přehled památkových měst nabízí nejkrásnější města ČR.

Šest míst, která v Mikulově nevynechat

  1. Obří sud ve sklepě zámku.
  2. Svatý kopeček s křížovou cestou a výhledem.
  3. Horní synagoga se čtyřmi kupolemi.
  4. Židovský hřbitov s rabínským vrškem.
  5. Dietrichsteinská hrobka na náměstí.
  6. Jeskyně Na Turoldu pod městem.

Další tipy najdete v rubrice Cestování.

Časté otázky o Mikulově

Co v Mikulově navštívit za jeden den?

Dopoledne zámek s obřím sudem a náměstí s domem U Rytířů, pak Dietrichsteinskou hrobku a židovskou čtvrť s Horní synagogou. Odpoledne výstup na Svatý kopeček s výhledem na město a Pálavu. Kdo má čas, přidá Kozí hrádek nebo jeskyni Na Turoldu.

Kolik pojme obří sud na mikulovském zámku?

Podle nového měření Regionálního muzea pojme 1 014 hektolitrů, tedy přes 101 tisíc litrů vína. Sud z roku 1643 je dlouhý 6,2 metru, váží 26 tun a nechal ho vyrobit Maxmilián z Dietrichsteina na víno vybírané jako daň.

Je Svatý kopeček národní přírodní rezervace?

Ne, Agentura ochrany přírody a krajiny ho vede jako přírodní rezervaci. Poutní areál s křížovou cestou a kaplí sv. Šebestiána je ale od roku 2018 národní kulturní památkou. Na kopci je zakázaná jízda na kole a některé plochy jsou kvůli ochraně stepi ohrazené.

Proč je Mikulov spojen s rabim Löwem?

Mikulov byl od poloviny 16. do poloviny 19. století sídlem moravského zemského rabína a centrem moravských Židů. Jedním ze zemských rabínů tu byl i Jehuda Löw ben Becalel, známý jako rabi Löw.

Co byl Mikulovský mír?

Předběžná mírová dohoda mezi Pruskem a Rakouskem podepsaná na mikulovském zámku 26. července 1866 po prusko-rakouské válce. Definitivní mír byl podepsán 23. srpna 1866 v Praze. Na zámku tehdy pobýval pruský král Vilém I. s Bismarckem.

Kdy je Pálavské vinobraní?

Obvykle druhý zářijový víkend, trvá tři dny. Koná se od roku 1947 a jeho součástí je historický průvod připomínající podle místní tradice vysvobození krále Václava IV. v roce 1403, krojovaný průvod a výstup na Svatý kopeček.

Je jeskyně Na Turoldu otevřená celý rok?

Není. Jeskyně je zimovištěm netopýrů, včetně kriticky ohroženého vrápence malého, proto je přístupná jen v sezóně od jara do podzimu. Aktuální termíny ověřte u Správy jeskyní ČR, která ji spravuje.

Kam na výlet z Mikulova?

Na Pálavu s národní přírodní rezervací Děvín a zříceninou Děvičky, k Novým Mlýnům s plážemi a ptačí rezervací, nebo na kole přes Sedlec do Lednice. Ve Valticích sídlí Národní vinařské centrum. Dalším vinařským městem jižní Moravy je Znojmo, o kterém víc prozradí průvodce, co navštívit ve Znojmě a Národním parku Podyjí.

Zdroje