Myanmar, dříve známý jako Barma, je buddhistická země v jihovýchodní Asii proslulá tisíci pozlacených pagod, chrámovou plání v Baganu a rybáři na jezeře Inle, kteří veslují nohou. Rozlohou kolem 677 tisíc km² je největším státem pevninské části regionu a žije v něm přes 50 milionů lidí. Hlavním městem je Neipyijto, největším městem Rangún.
Tento text je poznávací, není pozvánkou na cestu. Po vojenském převratu v únoru 2021 je bezpečnostní situace v zemi vážná a na mnoha místech probíhají ozbrojené střety. Kdo by o cestě přesto uvažoval, musí se řídit aktuálním doporučením Ministerstva zahraničních věcí ČR, které platí před jakýmkoli plánováním.
V kostce
- Název: anglické jméno Burma nahradila vojenská vláda v roce 1989 názvem Myanmar, čeština zná obě podoby.
- Hlavní město je od roku 2005 Neipyijto, postavené asi 320 km severně od Rangúnu.
- Pagoda Šweitigoun v Rangúnu je vysoká téměř 100 metrů a pokrývají ji pláty z pravého zlata.
- Bagan má přes 2 000 dochovaných chrámů z 11. až 13. století a od roku 2019 je na seznamu UNESCO.
- Thanaka je žlutavá pasta z kůry stromu, kterou si lidé natírají tváře, longyi sukně pro muže i ženy.
- Bezpečnost: od převratu v únoru 2021 je situace vážná, rozhodující je doporučení Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Co v článku najdete
Barma, nebo Myanmar
Oba názvy označují tutéž zemi a oba vycházejí ze jména většinového národa Barmánců. Až do roku 1989 se v angličtině používalo jméno Burma, potom vojenská vláda prosadila podobu Myanmar a změnila i řadu místních názvů. Z Rangoonu se tak stal Yangon, česky se ale dál běžně říká Rangún.
Země získala nezávislost na Velké Británii 4. ledna 1948. Sousedí s Indií, Bangladéšem, Čínou, Laosem a Thajskem a na jihu ji omývá Bengálský záliv a Andamanské moře. Úředním jazykem je barmština s vlastním písmem z kulatých znaků. Barmánci tvoří necelých 70 procent obyvatel, zbytek připadá na desítky dalších národností, například Šany, Kareny a Rakhiny.
| Údaj | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Rozloha | zhruba 677 tisíc km² | víc než osmkrát větší než Česko |
| Počet obyvatel | přes 50 milionů | podle posledního sčítání |
| Hlavní město | Neipyijto | od listopadu 2005 |
| Největší město | Rangún | hlavní město do roku 2005 |
| Náboženství | buddhismus, necelých 90 % | théravádová tradice |
| Nejdelší řeka | Iravádí | protéká zemí od severu k jihu |
| Nezávislost | 4. ledna 1948 | na Velké Británii |
Situace po převratu 2021
Dne 1. února 2021 převzala moc armáda a zatkla představitele zvolené vlády včetně státní poradkyně Aun Schan Su Ťij. Následovaly masové protesty, jejich násilné potlačení a postupně ozbrojený konflikt, který zasáhl velkou část země. Boje mezi armádou, odbojovými skupinami a etnickými ozbrojenými organizacemi pokračují.
Pro čtenáře to znamená jediné: informace o památkách níže popisují kulturní bohatství země, ne aktuální dostupnost míst. Dopravní spojení, otevření lokalit i bezpečnost se mohou měnit ze dne na den. Závazné je pouze aktuální cestovní doporučení Ministerstva zahraničních věcí ČR, které je třeba sledovat před jakoukoli úvahou o cestě.
⚠ Nejdřív doporučení ministerstva
Starší cestopisy a průvodce popisují Myanmar z doby, kdy se země otevírala světu. Dnes neplatí. Před jakýmkoli rozhodnutím si přečtěte aktuální informace a varování Ministerstva zahraničních věcí ČR a ověřte si, zda vaše cestovní pojištění danou oblast vůbec kryje.
Neipyijto, město širokých tříd
Hlavní město se v listopadu 2005 nečekaně přestěhovalo z Rangúnu do nově budovaného sídla ve vnitrozemí. Jméno Neipyijto, které znamená sídlo králů, bylo oznámeno až v březnu 2006. Město leží zhruba 320 km severně od Rangúnu, blíž středu země.
Neipyijto je známé obrovskými rozměry a prázdnotou. Vede tudy bulvár o dvaceti jízdních pruzích, po kterém projede jen málo aut, a vládní čtvrti dělí kilometry zeleně. Dominantou je pagoda Uppatasanti, téměř přesná kopie rangúnské Šweitigoun, jen o 30 centimetrů nižší.
Rangún a pagoda Šweitigoun
Rangún zůstává největším městem a obchodním centrem země. Na pahorku nad ním stojí pagoda Šweitigoun, nejposvátnější buddhistická stavba Myanmaru. Podle tradice ukrývá relikvie čtyř Buddhů, mezi nimi osm vlasů historického Buddhy Gautamy.
Legenda klade její vznik do doby před více než 2 500 lety, historické záznamy ale začínají až ve 14. století a stúpa byla mnohokrát zvyšována. Zvon stavby pokrývají pláty z pravého zlata přichycené nýty. Korunu zdobí 5 448 diamantů a 2 317 rubínů a na samém vrcholu je osazen diamant o váze 76 karátů.
Do areálu se vstupuje naboso, bez bot i ponožek, a se zakrytými rameny a koleny. Podobná pravidla platí ve všech buddhistických chrámech regionu, jak ukazují i zajímavosti o Thajsku. Věřící obcházejí stúpu po směru hodinových ručiček a u oltáříku svého dne narození polévají sošku Buddhy vodou.
Bagan a tisíce chrámů
Bagan, starším přepisem Pagan, býval v letech 1044 až 1287 hlavním městem Pugamské říše. Na rovině u řeky Iravádí tehdy vyrostlo přes 10 tisíc chrámů, stúp a klášterů. Do dneška se jich dochovalo více než 2 000 na ploše kolem 100 km², což z Baganu dělá jedno z největších archeologických nalezišť Asie.
UNESCO zapsalo Bagan na seznam světového dědictví v roce 2019. V srpnu 2016 poškodilo zemětřesení téměř 400 staveb a část z nich prošla opravami. Bagan se často zmiňuje jedním dechem s Angkorem a dalšími slavnými památkami, o kterých píšeme v článku sedm divů světa.
| Stavba | Čím vyniká | Zajímavost |
|---|---|---|
| Chrám Ánanda | vyvážená architektura, výška asi 51 m | čtyři stojící sochy Buddhy obrácené ke světovým stranám |
| Chrám Thatbyinnyu | nejvyšší v Baganu, asi 66 m | jeho název odkazuje na Buddhovu vševědoucnost |
| Chrám Dhammayangyi | největší stavba Baganu | mohutná cihlová pyramida s precizním zdivem |
| Pagoda Šwezigon | pozlacená stúpa | předobraz pozdějších barmských pagod |
| Chrám Sulamani | nástěnné malby a štuky | poškozen zemětřesením v roce 2016 |
Jezero Inle a veslaři nohou
Jezero Inle leží v Šanském státě ve výšce téměř 900 metrů nad mořem a má rozlohu kolem 116 km². Je velmi mělké, v období sucha má průměrnou hloubku jen asi půldruhého metru. V roce 2015 se stalo první myanmarskou biosférickou rezervací UNESCO.
Na jezeře a kolem něj žijí Inthové, kteří proslavili neobvyklý styl veslování. Rybář stojí na zádi na jedné noze a druhou má obtočenou kolem vesla, takže má volné ruce na síť a přes vodní rostliny vidí dál. Zelenina se pěstuje na plovoucích zahradách z vodních rostlin a bahna ukotvených bambusovými tyčemi. Místní tkalci navíc zpracovávají vzácné vlákno ze stonků lotosu.
Zlato na pagodách
Myanmaru se přezdívá Zlatá země a důvod je vidět na první pohled: pozlacené stúpy stojí ve městech, na kopcích i mezi rýžovými poli. Zlato tu není jen okrasou. Darovat ho pagodě je záslužný čin, kterým si buddhista podle své víry zlepšuje karmu.
Nejběžnější formou daru je plátkové zlato. Vyrábí se ručně hlavně v dílnách v Mandalaji, kde řemeslníci několik hodin tlučou kladivem do balíčku zlatých zrnek proložených papírem, až vzniknou plátky mnohokrát tenčí než lidský vlas. Věřící je pak přikládají na sochy Buddhy. Na soše v mandalajské pagodě Mahámuni se tak během staletí nahromadila vrstva místy silná přes deset centimetrů.
Starší články tvrdí, že se zlato v Myanmaru běžně přidává do pití a jídla nebo že jím lidé platí místo peněz. Pro takové zobecnění chybí spolehlivé doklady, proto je berte jako nadsázku. Platí se běžnou měnou, která se jmenuje kyat.
Thanaka a longyi
Thanaka je světle žlutá pasta, kterou uvidíte na tvářích žen, dětí a často i mužů. Připravuje se roztíráním kůry nebo dřeva stromu thanaka s trochou vody na kulatém kamenném plátu. Používá se nejméně od středověku a slouží jako ozdoba, chladí a chrání pokožku před sluncem.
Longyi je pruh látky sešitý do tubusu, dlouhý asi 2 metry a široký kolem 80 centimetrů, který nosí muži i ženy. Liší se způsob vázání: muži si látku svazují vpředu na uzel, ženy ji přeloží a zastrčí na boku. Mužské verzi se říká paso, ženské htamein, a vzory často prozradí, ze kterého kraje nositel pochází.
- Hlava a chodidla: na hlavu se nikomu nesahá a chodidly se nemíří na lidi ani na sochy Buddhy.
- Mniši: ženy se mnichů nedotýkají a nic jim nepodávají přímo do rukou.
- Chrámy: vstupuje se naboso, se zakrytými rameny a koleny.
- Zobrazení Buddhy: tetování nebo oblečení s Buddhou je vnímáno jako urážka.
- Podávání věcí: zdvořilé je podávat pravou rukou, levou si přitom podepřít předloktí.
★ Poznávat se dá i z domova
O Myanmaru vyšla řada cestopisů, reportáží i románů, které zemi přiblíží bez rizika. Tipy na čtení o vzdálených krajích shrnuje přehled knih o cestování.
Kam místo Myanmaru
Kdo hledá zlaté chrámy, buddhistickou kulturu a tropickou krajinu, najde je i v zemích s klidnější situací. Sousední Thajsko nabízí podobnou chrámovou architekturu a rozvinuté zázemí, jiný pohled na buddhismus dává Japonsko, kde se mísí se šintoismem. Podrobnosti přináší článek zajímavosti o Japonsku.
Při výběru vzdálené destinace je bezpečnostní situace prvním kritériem, teprve potom přichází na řadu počasí a program. Postup rozhodování popisuje návod, jak vybrat dovolenou, a tipy na slunečné cíle v chladných měsících shrnuje přehled, kam za teplem v zimě. Další čtení o zemích světa najdete v rubrice Cestování.
Zdroje
Časté dotazy o Myanmaru
Jaké je hlavní město Myanmaru?
Hlavním městem je od roku 2005 Neipyijto, které leží asi 320 km severně od Rangúnu. Rangún zůstal největším městem a obchodním centrem země.
Je Barma a Myanmar totéž?
Ano, jde o dva názvy téže země. Jméno Myanmar zavedla v roce 1989 tehdejší vojenská vláda, název Barma se v češtině používá dál jako zavedené exonymum.
Je bezpečné cestovat do Myanmaru?
Od vojenského převratu v únoru 2021 je bezpečnostní situace vážná a v řadě oblastí probíhají ozbrojené střety. Rozhodující je aktuální doporučení Ministerstva zahraničních věcí ČR, které je třeba sledovat před jakoukoli cestou.
Proč se Myanmaru říká Zlatá země?
Kvůli tisícům pozlacených pagod a stúp, které stojí po celé zemi. Darování zlata chrámu je pro buddhisty záslužným činem, proto se sochy i stavby neustále znovu zlatí.
Co je thanaka?
Thanaka je žlutavá pasta z rozetřené kůry stromu, kterou si lidé v Myanmaru natírají obličej. Slouží jako ozdoba, chladí a chrání pokožku před sluncem.
Co je longyi?
Longyi je tradiční oděv v podobě látkového tubusu omotaného kolem pasu, který nosí muži i ženy. Muži ho vážou vpředu na uzel, ženy ho zastrkují na boku.
Kolik chrámů je v Baganu?
V době největšího rozkvětu mezi 11. a 13. stoletím jich tu stálo přes 10 tisíc. Dochovalo se více než 2 000 chrámů, stúp a klášterů a oblast je od roku 2019 památkou UNESCO.
Čím je známé jezero Inle?
Rybáři z národa Inthů tu veslují vestoje s nohou obtočenou kolem vesla. Jezero je známé také plovoucími zahradami a tkaním látek z lotosového vlákna.