Sedm divů světa je seznam sedmi staveb starověku: pyramidy v Gíze, visuté zahrady Semiramidiny, Feidiův Zeus v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a maják na ostrově Faru. Dodnes stojí jen pyramidy. Vedle starověkého seznamu existují i dva moderní, které vzešly z celosvětového hlasování: sedm novodobých divů a sedm přírodních divů.
Tento přehled prochází všechny tři seznamy. U každého divu uvádí, kde leží, kdy vznikl a co z něj dnes návštěvník skutečně uvidí. Na konci najdete rady, jak cestu za některým z divů naplánovat, a odpovědi na časté dotazy.
V kostce
- Starověkých divů je sedm a dochoval se jediný: pyramidy v Gíze v Egyptě.
- Nejstarší známý seznam sestavil řecký básník Antipatros ze Sidónu, dílo o divech se připisuje i Filónu Byzantskému.
- Novodobé divy byly vyhlášeny 7. července 2007 v Lisabonu: Velká čínská zeď, Petra, Kristus Spasitel, Machu Picchu, Chichén Itzá, Koloseum a Tádž Mahal.
- Hlasování pořádala soukromá nadace New7Wonders, organizace UNESCO se od něj distancovala.
- Přírodní divy vzešly z další ankety téže nadace: Amazonie, zátoka Ha Long, vodopády Iguazú, ostrov Čedžu, Komodo, podzemní řeka Puerto Princesa a Stolová hora.
- Všech sedm novodobých divů je přístupných návštěvníkům, ze starověkých se dá kromě pyramid vidět jen místo a zbytky.
Co v článku najdete
Kolik seznamů divů existuje
Když se řekne sedm divů světa, myslí se tím původně seznam staveb, které obdivovali Řekové ve starověku. Všechny ležely v oblasti východního Středomoří a Předního východu, tedy ve světě, který tehdejší cestovatelé znali. Číslo sedm nebylo náhodné, Řekové je považovali za symbol úplnosti a dokonalosti.
Novodobé seznamy vznikly až na začátku 21. století jako internetové a telefonické ankety. Pořádala je nadace New7Wonders, kterou založil švýcarsko-kanadský podnikatel Bernard Weber. Nejde o oficiální seznam žádné mezinárodní instituce, přesto se oba výběry vžily a cestovatelé podle nich často skládají své plány. Pokud teprve přemýšlíte, kam vyrazit, pomůže obecný návod, jak vybrat dovolenou.
Sedm starověkých divů světa
Nejstarší dochovaný výčet pochází od básníka Antipatra ze Sidónu, který žil ve 2. století př. n. l. Jeho seznam se od dnešního mírně lišil, místo majáku na Faru v něm figurovaly hradby Babylónu. Podoba, kterou známe dnes, se ustálila až později.
Tabulka shrnuje, kde každý div stál, kdy přibližně vznikl a jak skončil. Letopočty jsou zaokrouhlené, protože u většiny staveb se prameny rozcházejí.
| Div | Kde stál (dnešní stát) | Vznik | Osud |
|---|---|---|---|
| Pyramidy v Gíze | Gíza u Káhiry, Egypt | zhruba 2560 př. n. l. | stojí dodnes |
| Visuté zahrady Semiramidiny | Babylón, Irák | kolem 600 př. n. l. | zánik neznámý, existence není doložena |
| Feidiův Zeus v Olympii | Olympie, Řecko | kolem 435 př. n. l. | socha odvezena do Konstantinopole, kde shořela |
| Artemidin chrám v Efesu | Selçuk, Turecko | kolem 550 př. n. l. | požár 356 př. n. l., zkáza za vpádu Gótů 262 n. l. |
| Mauzoleum v Halikarnassu | Bodrum, Turecko | kolem 350 př. n. l. | poškozeno zemětřeseními, rozebráno na stavbu hradu |
| Rhódský kolos | Rhodos, Řecko | dokončen kolem 280 př. n. l. | zřítil se při zemětřesení 226 př. n. l. |
| Maják na ostrově Faru | Alexandrie, Egypt | kolem 280 př. n. l. | zničen zemětřeseními ve středověku |
Co ze starověkých divů zbylo
Cheopsova pyramida je největší ze tří pyramid v Gíze a jediný div, který si můžete prohlédnout v původní podobě. Původně měřila zhruba 147 metrů, dnes je kvůli chybějícímu vrcholu a obložení asi o devět metrů nižší. Strana její základny má přibližně 230 metrů a stavba trvala kolem dvaceti let.
O visutých zahradách Semiramidiných se dodnes vedou spory. Archeologové v Babylónu nenašli nic, co by jejich existenci spolehlivě potvrdilo, a část badatelů se domnívá, že stály jinde nebo že jde o legendu. Je to jediný div, u kterého není jisté ani místo.
Sochu Dia v Olympii vytvořil sochař Feidiás ze zlata a slonoviny na dřevěné konstrukci a měřila přibližně 12 metrů. V Olympii z ní nezbylo nic, archeologové tu ale odkryli Feidiovu dílnu s nástroji a zbytky materiálu. Z Artemidina chrámu v Efesu, který podle tradice zapálil Hérostratos, aby se proslavil, dnes na místě stojí jediný znovu sestavený sloup.
Mauzoleum v Halikarnassu byla hrobka vládce Mausóla, vysoká zhruba 45 metrů. Právě od jeho jména pochází slovo mauzoleum. Kameny z rozvalin použili johanité na stavbu hradu svatého Petra v Bodrumu a část sochařské výzdoby je vystavena v Britském muzeu v Londýně.
Rhódský kolos, bronzová socha boha Hélia vysoká asi 33 metrů, stál jen něco přes půl století. Kde přesně v přístavu se tyčil, se neví a na místě po něm nezůstaly žádné stopy. Maják na Faru měřil podle nejčastějších odhadů přes sto metrů a jeho zbytky posloužily při stavbě pevnosti Kajtbáj, která na místě stojí od 15. století.
⚠ Zahrady nejsou doložené
Visuté zahrady Semiramidiny jsou jediný starověký div, jehož existenci nepotvrzuje žádný archeologický nález. Pokud se v průvodci dočtete o přesném místě nebo rozměrech, jde vždy o domněnku, ne o ověřený údaj.
Sedm novodobých divů světa
Novodobé divy vybrali lidé z celého světa v anketě nadace New7Wonders. Odborná porota nejprve zúžila desítky kandidátů na 21 finalistů a z nich vzešlo sedm vítězů, vyhlášených 7. července 2007 v Lisabonu. Mezi finalisty, kteří neuspěli, patřila například Eiffelova věž, athénská Akropolis, Stonehenge nebo kambodžský Angkor.
Pyramidy v Gíze dostaly jako jediný dochovaný starověký div čestné postavení mimo soutěž. Výběr má i své kritiky. UNESCO se od ankety distancovalo s tím, že jde o soukromou mediální kampaň, která nemá nic společného se zápisem památek na Seznam světového dědictví.
| Div | Stát | Vznik | Co uvidíte |
|---|---|---|---|
| Velká čínská zeď | Čína | dochované úseky hlavně z doby dynastie Ming | opevnění s věžemi, nejnavštěvovanější úseky leží severně od Pekingu |
| Petra | Jordánsko | nabatejské město, rozkvět kolem přelomu letopočtu | skalní soutěsku Sík, průčelí Pokladnice a Kláštera vytesaná do pískovce |
| Kristus Spasitel | Brazílie | dokončen 1931 | sochu vysokou 30 metrů na hoře Corcovado nad Rio de Janeirem |
| Machu Picchu | Peru | kolem poloviny 15. století | incké město na hřebeni v Andách ve výšce zhruba 2 400 metrů |
| Chichén Itzá | Mexiko | mayské město, osídlené zhruba od 7. století | Kukulkánovu pyramidu se schodišti na všech čtyřech stranách |
| Koloseum | Itálie | 70 až 80 n. l. | amfiteátr v centru Říma, do kterého se vešlo kolem 50 tisíc diváků |
| Tádž Mahal | Indie | stavba zahájena 1632, trvala zhruba dvacet let | mauzoleum z bílého mramoru ve městě Ágra |
Novodobé divy v podrobnostech
Velká čínská zeď není jedna souvislá hradba, ale soustava opevnění z různých období. Nejstarší části vznikaly už před naším letopočtem, to, co dnes turisté znají z fotografií, je převážně cihlové a kamenné zdivo z dob dynastie Ming. Čínské úřady uvádějí celkovou délku všech úseků přes 21 tisíc kilometrů.
Petru vybudovali Nabatejci jako obchodní středisko na karavanních cestách. Evropě ji roku 1812 znovu představil švýcarský cestovatel Johann Ludwig Burckhardt. Machu Picchu zůstalo španělským dobyvatelům skryto a světu je roku 1911 ukázal americký badatel Hiram Bingham.
Socha Krista Spasitele stojí na vrcholu hory Corcovado ve výšce zhruba 700 metrů, s podstavcem měří 38 metrů a rozpětí paží má 28 metrů. Je to nejmladší ze sedmi divů a jeden ze symbolů země, o které více prozradí článek zajímavosti o Brazílii. Tádž Mahal nechal postavit mughalský panovník Šáhdžahán jako hrobku pro svou manželku Mumtáz Mahal.
Koloseum se původně jmenovalo Flaviův amfiteátr podle rodu císařů, kteří ho stavěli. Stavbu zahájil Vespasianus a dokončil ji jeho syn Titus. Kukulkánova pyramida v Chichén Itzá má na každé ze čtyř stran 91 schodů, což spolu s horní plošinou dává 365, tedy počet dní v roce.
Sedm přírodních divů světa
Po úspěchu první ankety vyhlásila nadace New7Wonders druhé hlasování, tentokrát o přírodních místech. Do finále postoupilo 28 kandidátů a předběžné výsledky byly oznámeny 11. listopadu 2011. Výběr opět odráží hlavně to, kolik lidí pro dané místo hlasovalo, ne odborné hodnocení.
- Amazonie (Jižní Amerika): největší deštný prales planety a řeka Amazonka, území zasahuje do řady zemí včetně Brazílie, Peru a Kolumbie.
- Zátoka Ha Long (Vietnam): mořská zátoka s vápencovými ostrovy a skalními věžemi, které vystupují přímo z hladiny.
- Vodopády Iguazú (Argentina a Brazílie): soustava vodopádů na hranici dvou států, přístupná z obou stran.
- Ostrov Čedžu (Jižní Korea): sopečný ostrov s lávovými jeskyněmi a horou Halla, nejvyšší horou Jižní Koreje.
- Komodo (Indonésie): ostrov a národní park, domov varana komodského, největšího žijícího ještěra.
- Podzemní řeka Puerto Princesa (Filipíny): řeka protékající jeskynním systémem na ostrově Palawan, sjízdná na člunech.
- Stolová hora (Jihoafrická republika): plochý horský masiv nad Kapským Městem, na který vede lanovka i pěší trasy.
★ Divy příroda nabízí i doma
Na velké přírodní scenérie není nutné létat přes půl světa. Skalní města, propasti a krasové jeskyně najdete i v tuzemsku a dají se spojit do víkendového výletu.
Jak cestu za divy naplánovat
Sedm novodobých divů leží na čtyřech kontinentech, takže je během jedné cesty nespojíte. Nejsnáze dostupné je z Česka Koloseum v Římě, kam se dá vypravit na prodloužený víkend. Pyramidy v Gíze se často kombinují s pobytem u Rudého moře a hodí se pro ty, kdo hledají, kam za teplem v zimě.
U vzdálených cílů se vyplatí postupovat v pevném pořadí. Následující kroky platí pro Machu Picchu stejně jako pro Petru nebo Tádž Mahal.
- Ověřte vstupní podmínky. Aktuální informace o vízech, očkování a bezpečnosti zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR u každé země.
- Zjistěte, zda se vstup rezervuje. Některé památky omezují denní počet návštěvníků a vstupenky na konkrétní čas se prodávají předem na oficiálních stránkách.
- Vyberte období podle počasí. Období dešťů v Andách, letní vedra v Jordánsku nebo monzun v Indii dokážou návštěvu výrazně zkomplikovat.
- Počítejte s nadmořskou výškou a terénem. Machu Picchu i výstup ke Klášteru v Petře znamenají stovky schodů, pohodlná obuv je nutnost.
- Přijďte hned po otevření. Ráno bývá u všech divů méně lidí a lepší světlo na fotografování.
- Nechte si rezervu. Den navíc se hodí pro případ špatného počasí nebo zrušeného spoje.
Další místa, která stojí za cestu
Seznamy divů jsou jen jeden z mnoha způsobů, jak si vybrat cíl. Kdo dává přednost moři před památkami, najde inspiraci v přehledu, který představuje nejkrásnější ostrovy světa. Milovníci přírody nemusejí za hranice vůbec, stačí projít přírodní zajímavosti v Česku. Chrámové město Bagan, které se s divy světa často srovnává, popisuje článek o Myanmaru.
Chuť vyrazit často probudí dobrá kniha. Cesty za starověkými památkami i do And popisují cestopisy, které shrnuje článek knihy o cestování. Další tipy na výlety a dovolené najdete v rubrice Cestování.
Zdroje
Časté dotazy k divům světa
Jakých je sedm divů světa?
Starověkých sedm divů světa tvoří pyramidy v Gíze, visuté zahrady Semiramidiny, Feidiův Zeus v Olympii, Artemidin chrám v Efesu, mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a maják na ostrově Faru. Vedle nich existuje novodobý seznam z roku 2007 a seznam přírodních divů.
Který ze sedmi divů světa se dochoval?
Dochovaly se pouze pyramidy v Gíze v Egyptě. Ostatních šest divů zaniklo, většinou při požárech a zemětřeseních, a na jejich místech jsou nanejvýš zbytky základů nebo jednotlivé kameny.
Jaké jsou novodobé divy světa?
Velká čínská zeď, Petra v Jordánsku, socha Krista Spasitele v Rio de Janeiru, Machu Picchu v Peru, Chichén Itzá v Mexiku, Koloseum v Římě a Tádž Mahal v Indii. Vyhlášeny byly 7. července 2007 v Lisabonu.
Kdo vybral nových sedm divů světa?
Vybrali je lidé v celosvětovém hlasování, které pořádala soukromá nadace New7Wonders založená Bernardem Weberem. Nejde o seznam UNESCO, tato organizace se od ankety distancovala.
Jaké jsou přírodní divy světa?
Podle ankety New7Wonders of Nature jde o Amazonii, zátoku Ha Long ve Vietnamu, vodopády Iguazú, jihokorejský ostrov Čedžu, indonéské Komodo, podzemní řeku Puerto Princesa na Filipínách a Stolovou horu v Jihoafrické republice.
Existovaly visuté zahrady Semiramidiny?
Jisté to není. Archeologové v Babylónu nenašli žádný nález, který by zahrady spolehlivě potvrdil, a popisy pocházejí od pozdějších autorů. Někteří badatelé je kladou do jiného města, jiní je považují za legendu.
Kde stál Rhódský kolos?
Stál v přístavním městě Rhodos na stejnojmenném řeckém ostrově. Přesné místo není známo a představa, že socha stála rozkročená nad vjezdem do přístavu, není doložena. Zřítil se při zemětřesení roku 226 př. n. l.
Proč je divů zrovna sedm?
Číslo sedm mělo u starých Řeků zvláštní význam a symbolizovalo úplnost. Autoři starověkých seznamů proto vybírali právě sedm staveb a novodobé ankety na tuto tradici navázaly.