Lichtenštejnsko je alpské knížectví mezi Švýcarskem a Rakouskem s rozlohou zhruba 160 km² a přibližně 40 tisíci obyvateli. Navštívit se tu vyplatí hlavní město Vaduz se zámkem nad údolím, sousední Schaan, horskou obec Triesenberg, středisko Malbun a hrad Gutenberg v Balzers. Celou zemi projedete autobusem za necelou hodinu, takže na základní poznání stačí jeden až dva dny.
Často se o něm píše jako o nejmenší zemi Evropy, což není pravda. Menší jsou Vatikán, Monako a San Marino, Lichtenštejnsko je tedy čtvrté nejmenší. Průvodce shrnuje, kde knížectví leží, co v něm vidět, čím se platí, jak se tam dostat bez letiště a proč má jeho panovnický rod tak blízko k Moravě.
V kostce
- Poloha: na pravém břehu Rýna mezi Švýcarskem a Rakouskem, od severu k jihu měří země zhruba 24 kilometrů.
- Velikost: čtvrtý nejmenší stát Evropy a šestý nejmenší na světě, nejmenší je Vatikán.
- Hlavní město je Vaduz, nejvíc obyvatel má ale sousední Schaan.
- Platí se švýcarským frankem a úředním jazykem je němčina.
- Letiště v zemi není, jezdí se vlakem do švýcarských stanic Sargans a Buchs nebo do rakouského Feldkirchu a dál autobusem.
- Knížecí rod sídlil do roku 1938 hlavně ve Vídni a na Moravě, kde mu patřily Lednice a Valtice.
Co v článku najdete
Kde Lichtenštejnsko leží
Knížectví leží v Alpách na horním toku Rýna. Řeka tvoří celou západní hranici se Švýcarskem, na východě a severu sousedí země s Rakouskem. Patří mezi dva státy světa, které nemají moře a nemá ho ani žádný z jejich sousedů, druhým je Uzbekistán.
Západní pruh území tvoří rovina podél Rýna, kde stojí většina obcí. Směrem na východ se terén prudce zvedá a zhruba polovinu země zabírají hory. Nejvyšším bodem je Grauspitz s výškou 2 599 metrů na jižní hranici. Země se dělí na 11 obcí ve dvou historických celcích, kterým se říká Oberland a Unterland.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha | zhruba 160 km² |
| Počet obyvatel | zhruba 40 tisíc |
| Hlavní město | Vaduz, zhruba 6 tisíc obyvatel |
| Největší obec | Schaan, něco přes 6 tisíc obyvatel |
| Úřední jazyk | němčina |
| Měna | švýcarský frank |
| Nejvyšší bod | Grauspitz, 2 599 m |
| Státní zřízení | dědičné knížectví s parlamentem |
⚠ Nejmenší země Evropy to není
Lichtenštejnsko se v titulcích často označuje za nejmenší evropský stát. Ve skutečnosti jsou menší Vatikán, Monako a San Marino. Lichtenštejnsko je čtvrté nejmenší v Evropě a šesté nejmenší na světě.
Vaduz a knížecí zámek
Vaduz je hlavním městem, sídlem vlády, parlamentu i knížete. Nad městem stojí na skalní terase zámek, jehož nejstarší části pocházejí z 12. století. Zámek je soukromým sídlem knížecí rodiny a dovnitř se nechodí, vede k němu ale pěší stezka s výhledem na údolí Rýna.
Centrum tvoří pěší zóna, kde je všechno na dosah. Kunstmuseum v tmavé budově z roku 2000 vystavuje moderní a současné umění, zemské muzeum přibližuje dějiny a přírodu knížectví a poštovní muzeum ukazuje známky, kterými se země proslavila mezi sběrateli. Katedrála svatého Florina je novogotická stavba ze 70. let 19. století, katedrálou se stala v roce 1997.
Na severním okraji města stojí Červený dům se stupňovitým štítem a kolem něj vinice. Kníže vlastní ve Vaduzu vinařství, které nabízí ochutnávky. Podobně je s vínem spojena i někdejší rodová sídla na jižní Moravě, o kterých píšeme v článku vinařské oblasti a podoblasti.
Schaan, největší obec země
Schaan sousedí s Vaduzem tak těsně, že přechod mezi nimi skoro nepoznáte. Počtem obyvatel je největší obcí knížectví a také jeho dopravním a průmyslovým středem. Sídlí tu několik velkých firem, díky kterým do země denně dojíždějí tisíce lidí ze sousedních států.
Z památek stojí za zastávku farní kostel svatého Vavřince s vysokou věží, vysvěcený na konci 19. století. U kaple svatého Petra se dochovaly zbytky římského kastelu, který chránil cestu údolím Rýna. Večer se ve Schaanu hraje v divadle TAK, které uvádí činohru, koncerty i kabaret.
Triesenberg a středisko Malbun
Triesenberg leží na svahu nad údolím ve výšce kolem 900 metrů a je rozlohou největší obcí země. Ve 13. století ho osídlili Walserové, horalé původem z dnešního švýcarského kantonu Valais. Jejich nářečí se v obci drží dodnes a liší se od řeči zbytku knížectví. Způsob života přibližuje místní walserské muzeum.
K Triesenbergu patří i Malbun, horská osada ve výšce 1 600 metrů a jediné lyžařské středisko země. Sjezdovky jsou krátké a přehledné, takže se hodí hlavně pro rodiny a začátečníky. Stojí tu také kaple Míru z poloviny 20. století, nejvýše položený kostel knížectví. Větší areály pro srovnání najdete v článku kde lyžovat a s balením pomůže seznam lyžařské výbavy.
V létě je Malbun východištěm túr po hřebenech na hranici s Rakouskem. Značení je stejné jako ve Švýcarsku a trasy začínají přímo u autobusové zastávky. Počasí se v této výšce mění rychle, i na krátkou túru si proto vezměte bundu a pevné boty. Jak zvolit zavazadlo na záda, radí článek jak vybrat turistický batoh.
Balzers a hrad Gutenberg
Balzers je nejjižnější obcí země. Uprostřed vsi se zvedá zhruba sedmdesátimetrová osamělá skála a na ní stojí hrad Gutenberg, jehož počátky sahají do 12. století. Dnešní podobu mu dala přestavba z let 1905 až 1912, kterou vedl místní architekt a sochař.
Hrad dnes patří obci a státu. Předhradí je volně přístupné po celý rok a je z něj rozhled po údolí Rýna i na švýcarskou stranu. Kaple, růžová zahrada a vnitřní prostory se otevírají jen v létě a při kulturních akcích, termíny najdete na webu obce. Kdo má rád hrady dostupné veřejnou dopravou, může se inspirovat výletem na Karlštejn vlakem.
Měna, jazyk a praktické údaje
V Lichtenštejnsku se platí švýcarským frankem. Země má se Švýcarskem od roku 1923 celní unii, takže na společné hranici nejsou kontroly a silniční most přes Rýn přejedete bez zastavení. Od roku 1995 je knížectví členem Evropského hospodářského prostoru a od roku 2011 součástí schengenského prostoru. Aktuální podmínky vstupu ověřte na webu Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Úředním jazykem je spisovná němčina, mezi sebou ale místní mluví alemanským nářečím blízkým švýcarské němčině. S angličtinou se v muzeích a informačních centrech domluvíte. Státní svátek připadá na 15. srpna. Více o velkém sousedovi, se kterým knížectví sdílí měnu i celní prostor, přináší článek zajímavosti o Švýcarsku.
Doprava bez letiště
Lichtenštejnsko nemá letiště ani velké nádraží. Zemí prochází jen krátký úsek železnice mezi rakouským Feldkirchem a švýcarským Buchsem, na kterém zastavuje málo vlaků. Nejpraktičtější je dojet vlakem do stanice Sargans nebo Buchs ve Švýcarsku či do Feldkirchu v Rakousku a přestoupit na autobus.
- Zvolte směr příjezdu. Z Česka se jezdí přes Německo nebo Rakousko k Bodamskému jezeru a dál údolím Rýna.
- Letadlem miřte do Curychu. Je to nejbližší velké mezinárodní letiště, blíž leží jen malé letiště St. Gallen-Altenrhein.
- Vlakem dojeďte do stanice Sargans, Buchs nebo Feldkirch. Ve všech třech navazují autobusy do knížectví.
- Přestupte na autobus do Vaduzu. Síť linek pokrývá všech 11 obcí včetně Malbunu a jízdní řády má dopravce na webu.
- Autem počítejte s dálniční známkou sousedů. Příjezd vede po švýcarské nebo rakouské dálnici, pravidla ověřte u jejich správců.
- Po Vaduzu choďte pěšky. Muzea, katedrála i stezka k zámku jsou od sebe pár minut.
Lichtenštejnové a české země
Rod Lichtenštejnů je s českými zeměmi spojen od středověku. Už ve 13. století získal Mikulov a postupně se stal jedním z největších vlastníků půdy na Moravě. Karel I. z Lichtenštejna byl v roce 1608 povýšen do knížecího stavu a rod pak sídlil hlavně ve Valticích, v Lednici a ve Vídni.
Aby knížata získala místo v říšském sněmu, potřebovala území podléhající přímo císaři. Proto koupila v roce 1699 panství Schellenberg a v roce 1712 hrabství Vaduz, obojí daleko od svých moravských statků. Císař Karel VI. obě území v roce 1719 spojil a povýšil na knížectví, které dostalo jméno po rodu. Jde tedy o vzácný případ, kdy se stát jmenuje podle rodiny, a ne naopak.
Panovníci v zemi dlouho nežili. Jako první se do Vaduzu natrvalo přestěhoval kníže František Josef II. v roce 1938. Po druhé světové válce byl rodu majetek v Československu zkonfiskován, což vztahy obou států na desítky let zmrazilo. Diplomatické styky navázaly Česká republika a Lichtenštejnsko až v roce 2009.
Stopy rodu jsou na jižní Moravě vidět dodnes, hlavně v Lednicko-valtickém areálu zapsaném na seznamu UNESCO. Další náměty na cesty po Česku nabízí přehled nejkrásnějších měst v ČR a rubrika Cestování.
Jak si návštěvu rozvrhnout
Lichtenštejnsko se nejčastěji navštěvuje jako zastávka na cestě do Švýcarska nebo k Bodamskému jezeru. Za půl dne stihnete Vaduz, za celý den přidáte hory nebo jih země. Tabulka ukazuje, jak čas rozdělit.
| Kolik máte času | Co stihnete | Poznámka |
|---|---|---|
| Půl dne | centrum Vaduzu, stezka k zámku, jedno muzeum | vše pěšky |
| Jeden den | Vaduz, Schaan a hrad Gutenberg v Balzers | autobusem mezi obcemi |
| Dva dny | navíc Triesenberg a túra z Malbunu | druhý den celý v horách |
| Zimní víkend | lyžování v Malbunu a večer ve Vaduzu | vhodné pro rodiny |
★ Razítko do pasu na památku
Na hranicích žádné razítko nedostanete, protože se tu běžně nekontroluje. V informačním centru ve Vaduzu si ale můžete nechat dát do pasu pamětní razítko knížectví. Jde o placenou službu, podrobnosti má centrum na svém webu.
Zdroje
- Wikipedie: Lichtenštejnsko
- Wikipedie: Česko-lichtenštejnské vztahy
- Liechtenstein Marketing, oficiální turistický web
Časté dotazy o Lichtenštejnsku
Kde leží Lichtenštejnsko?
Lichtenštejnsko leží v Alpách na pravém břehu Rýna mezi Švýcarskem a Rakouskem. Nemá přístup k moři a nemají ho ani jeho sousedé.
Je Lichtenštejnsko nejmenší země Evropy?
Není. Menší jsou Vatikán, Monako a San Marino, Lichtenštejnsko je čtvrtým nejmenším státem Evropy a šestým nejmenším na světě.
Jak velké je Lichtenštejnsko a kolik má obyvatel?
Rozloha je zhruba 160 km² a žije tu přibližně 40 tisíc lidí. Od severu k jihu měří země zhruba 24 kilometrů.
Jaké je hlavní město Lichtenštejnska?
Hlavním městem je Vaduz, kde sídlí vláda, parlament i kníže. Nejvíc obyvatel má ale sousední obec Schaan.
Čím se platí v Lichtenštejnsku?
V Lichtenštejnsku se platí švýcarským frankem. Země má se Švýcarskem od roku 1923 celní unii.
Jakým jazykem se mluví v Lichtenštejnsku?
Úředním jazykem je němčina. V běžném hovoru místní používají alemanské nářečí podobné švýcarské němčině.
Jak se dostat do Lichtenštejnska?
Země nemá letiště, nejbližší velké je v Curychu. Vlakem se jezdí do stanic Sargans a Buchs ve Švýcarsku nebo do Feldkirchu v Rakousku a odtud autobusem do Vaduzu.
Dá se navštívit zámek ve Vaduzu?
Zámek je soukromým sídlem knížecí rodiny a veřejnosti přístupný není. Vede k němu pěší stezka a zvenčí si ho lze prohlédnout.