Švýcarsko je spolkový stát 26 kantonů se čtyřmi národními jazyky, kde občané několikrát ročně hlasují o zákonech a který si přes dvě století drží neutralitu. K dalším zajímavostem patří nejdelší železniční tunel světa pod Gotthardem, nejvýše položené nádraží Evropy na Jungfraujochu, kolébka mléčné čokolády a laboratoř CERN, kde vznikl web.
Přehled shrnuje ověřené údaje o státním zřízení, horách, železnici, jídle a vědě. Opravuje také několik chyb, které se o Švýcarsku často opisují, například zaměňování hlavního města nebo délky Gotthardského tunelu.
V kostce
- Kantonů je 26 a každý má vlastní ústavu, parlament a vládu.
- Národní jazyky jsou čtyři: němčina, francouzština, italština a rétorománština.
- Referendum o přijatém zákonu vyvolá 50 tisíc podpisů sesbíraných do 100 dnů.
- Nejvyšší hora je Dufourspitze (4 634 m), známější Matterhorn měří 4 478 m.
- Gotthardský úpatní tunel měří zhruba 57 kilometrů a je nejdelším železničním tunelem světa.
- Mléčnou čokoládu vyrobil poprvé Daniel Peter ve městě Vevey v roce 1875.
Co v článku najdete
Základní fakta o Švýcarsku
Švýcarsko leží uprostřed západní Evropy a nemá moře. Sousedí s Německem, Francií, Itálií, Rakouskem a Lichtenštejnskem. Za počátek státu se tradičně považuje 1. srpen 1291, kdy tři alpská údolí uzavřela spojeneckou smlouvu, a tento den je státním svátkem. Moderní spolkový stát vznikl v roce 1848.
Častou chybou je označovat za hlavní město Curych nebo Ženevu. Vláda a parlament sídlí v Bernu, který má postavení spolkového města. Země není členem Evropské unie, je ale součástí schengenského prostoru a platí se v ní švýcarským frankem. Stejnou měnu používá i malý soused, kterému se věnuje průvodce knížectví Lichtenštejnsko.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha | zhruba 41 tisíc km² |
| Počet obyvatel | zhruba 9 milionů |
| Sídlo vlády a parlamentu | Bern |
| Počet kantonů | 26 |
| Národní jazyky | němčina, francouzština, italština, rétorománština |
| Měna | švýcarský frank |
| Nejvyšší bod | Dufourspitze, 4 634 m |
Kantony a čtyři jazyky
Kantony nejsou jen správní kraje. Každý má vlastní ústavu, parlament, vládu i soudy a sám rozhoduje třeba o školství, policii nebo daních. Spolku náleží jen to, co mu kantony ústavou svěřily, například zahraniční politika, obrana a měna. Proto se školní prázdniny, svátky i daně liší podle toho, ve kterém kantonu právě jste.
Německy mluví zhruba 62 % obyvatel, francouzsky 23 %, italsky 8 % a rétorománsky asi půl procenta. Jazyky mají svá území: francouzština západ, italština kanton Ticino na jihu a rétorománština údolí v kantonu Graubünden. Švýcarská němčina je soubor nářečí, kterým Němci z Německa často nerozumějí, spisovná němčina se používá v písmu a ve škole.
Na bankovkách, mincích a známkách proto nenajdete název země v žádném z těchto jazyků. Stojí na nich latinské Helvetia nebo Confoederatio Helvetica, odtud i zkratka CH na autech a v internetové doméně.
Přímá demokracie v praxi
Švýcaři chodí k urnám zhruba čtyřikrát do roka a pokaždé rozhodují o několika otázkách najednou. Nevolí při tom jen poslance, ale hlasují přímo o zákonech a změnách ústavy. Nástroje jsou tři a liší se tím, kdo hlasování vyvolá.
- Povinné referendum: každá změna ústavy musí projít hlasováním a potřebuje většinu hlasů i většinu kantonů.
- Fakultativní referendum: o zákonu schváleném parlamentem se hlasuje, pokud odpůrci sesbírají 50 tisíc podpisů do 100 dnů od zveřejnění.
- Lidová iniciativa: změnu ústavy mohou navrhnout sami občané, když do 18 měsíců sesbírají 100 tisíc podpisů.
- Hlasování na náměstí: ve dvou kantonech, Appenzell Innerrhoden a Glarus, se dodnes koná shromáždění občanů pod širým nebem, kde se hlasuje zdvižením ruky.
⚠ Ženy volí až od roku 1971
Přímá demokracie má i svou pomalou stránku. Ženy získaly volební právo na spolkové úrovni až v únoru 1971, protože o něm museli v referendu rozhodnout muži. V jednotlivých kantonech trval proces ještě déle.
Neutralita a role ve světě
Trvalou neutralitu Švýcarska uznaly evropské mocnosti na Vídeňském kongresu v roce 1815. Znamená, že se země neúčastní válek jiných států a nevstupuje do vojenských spolků. Neutralita ale neznamená bezbrannost, Švýcarsko má armádu založenou na povinné službě mužů.
Zdrženlivost se projevila i ve vztahu k mezinárodním organizacím. Do Organizace spojených národů vstoupilo Švýcarsko až v roce 2002, a to po referendu. Přitom v Ženevě sídlí evropská úřadovna OSN a řada dalších institucí a vznikl tu i Červený kříž, jehož znak je barevně obrácenou švýcarskou vlajkou.
Vláda je sedmičlenná a rozhoduje jako sbor. Funkci prezidenta zastává vždy jeden z členů po dobu jednoho roku a pak ji předá dalšímu, takže jméno hlavy státu nezná ani každý Švýcar. Jak jinak je uspořádán velký západní soused, ukazuje článek zajímavosti o Francii.
Alpy, Matterhorn a ledovce
Alpy pokrývají zhruba šedesát procent území a určují podnebí, dopravu i způsob hospodaření. Nejvyšším bodem je Dufourspitze v masivu Monte Rosa s výškou 4 634 metrů. Známější je ale Matterhorn, vysoký 4 478 metrů, jehož pyramida stojí na hranici s Itálií nad městečkem Zermatt.
Na Matterhorn poprvé vystoupila v červenci 1865 výprava vedená Angličanem Edwardem Whymperem. Při sestupu se čtyři ze sedmi mužů zřítili a zahynuli, což z výstupu udělalo jednu z nejznámějších událostí dějin horolezectví. Zermatt je dodnes uzavřen běžným autům se spalovacím motorem a jezdí se do něj vlakem.
Největším ledovcem Alp je Aletschský, dlouhý přes dvacet kilometrů. Spolu s okolními vrcholy Jungfrau je zapsán na seznamu UNESCO. Ledovce ale ustupují a jejich čela jsou dnes výrazně výš než na starých fotografiích. Zemi zdobí také kolem patnácti set jezer, od velkých, jako je Ženevské, po malá horská plesa.
Hory jsou hlavním důvodem, proč se do Švýcarska jezdí v zimě i v létě. Přehled středisek nabízí článek kde lyžovat, výběr lyží návod jak vybrat lyže a na letní túry se hodí rady, jak vybrat turistický batoh. Kdo hledá hory blíž a ve skromnějším měřítku, může zvážit cíl popsaný v průvodci Vysoké Tatry.
Železnice, Jungfraujoch a tunely
Švýcaři patří k nejpilnějším cestujícím po železnici na světě a síť je tak hustá, že vlakem nebo navazujícím autobusem dojedete skoro do každé vesnice. Jízdní řád je taktový, spoje odjíždějí ve stejnou minutu každou hodinu nebo půlhodinu a přestupy na sebe navazují.
Hory si vynutily stavby, které drží rekordy. Starší průvodce u Gotthardského tunelu někdy uvádějí nesmyslnou délku v metrech, ve skutečnosti měří úpatní tunel přes 57 kilometrů. Tabulka shrnuje nejznámější z nich.
| Stavba | Čím je výjimečná | Od kdy slouží |
|---|---|---|
| Gotthardský úpatní tunel | zhruba 57 km, nejdelší železniční tunel světa, nad ním až 2 450 m skály | 2016 |
| Nádraží Jungfraujoch | 3 454 m n. m., nejvýše položené nádraží Evropy | 1912 |
| Jungfraubahn | zhruba sedmikilometrový tunel masivem Eigeru a Mönchu | 1912 |
| Zubačka na Pilatus | sklon až 48 %, nejstrmější ozubnicová dráha světa | 1889 |
| Trať Albula a Bernina | horská trať s viadukty a spirálami, zapsaná na seznamu UNESCO | počátek 20. století |
★ Na horské dráhy se dívejte na počasí
Výjezd na Jungfraujoch nebo Pilatus má smysl jen za jasného dne. Provozovatelé mají na svých webech živé kamery z vrcholu, podívejte se na ně ráno před koupí jízdenky. Ve výšce přes tři tisíce metrů je i v létě zima a řidší vzduch, vezměte si bundu a nespěchejte.
Sýry, fondue a raclette
Švýcarsko vyrábí téměř pět set druhů sýrů a většina mléka v horských oblastech končí právě v sýrárnách. Z roztaveného sýra vznikla dvě národní jídla: fondue, při kterém se chléb namáčí do sýrové směsi s vínem, a raclette, kdy se roztavený sýr seškrabuje na brambory.
| Sýr | Odkud pochází | Čím je typický |
|---|---|---|
| Emmentaler | údolí Emmental, kanton Bern | velké bochníky s oky |
| Gruyère | okolí města Gruyères, západ země | tvrdý sýr, základ fondue |
| Appenzeller | oblast Appenzell | kořeněná chuť díky omývání bylinným nálevem |
| Tête de Moine | pohoří Jura | krájí se do tenkých růžiček |
| Raclette du Valais | kanton Valais | taví se a seškrabuje na talíř |
| Sbrinz | střední Švýcarsko | velmi tvrdý, strouhá se nebo láme |
Čokoláda a hodinky
Švýcaři kakao nepěstují, přesto se jejich jméno stalo značkou čokolády. První mechanizovanou výrobu založil François-Louis Cailler ve Vevey v roce 1819. Mléčnou čokoládu tu v roce 1875 jako první vyrobil Daniel Peter, když do kakaové hmoty přidal kondenzované mléko.
O čtyři roky později vynalezl Rodolphe Lindt v Bernu konšování, dlouhé míchání a zahřívání hmoty, díky kterému se čokoláda rozplývá na jazyku. Švýcaři sami patří k největším jedlíkům čokolády na světě. Řada výrobců pořádá prohlídky s ochutnávkou, termíny mají na svých webech.
Druhým symbolem jsou hodinky. Řemeslo se usadilo v Ženevě a v pohoří Jura, kde mu jsou přizpůsobena celá města s pravidelnými ulicemi a dílnami obrácenými ke světlu. Označení Swiss made je chráněno zákonem a smějí ho nést jen hodinky, které splní stanovený podíl výroby v zemi.
CERN a švýcarské vynálezy
Na okraji Ženevy, přímo na hranici s Francií, sídlí evropská laboratoř pro částicovou fyziku CERN, založená v roce 1954. Jejím největším zařízením je urychlovač LHC v kruhovém tunelu o obvodu 27 kilometrů, uloženém zhruba sto metrů pod zemí. V roce 2012 tu fyzikové oznámili objev Higgsova bosonu.
CERN změnil i běžný život. V roce 1989 tu Tim Berners-Lee navrhl World Wide Web, původně jako způsob, jak mezi vědci sdílet dokumenty. Laboratoř má návštěvnické centrum s expozicemi pro veřejnost, podmínky prohlídek najdete na jejím webu.
Ze Švýcarska pochází i suchý zip. Inženýr George de Mestral si po procházce se psem všiml, jak pevně drží semena lopuchu na srsti a na oblečení, a princip háčků a oček převedl do textilu. V městečku Corsier-sur-Vevey u Ženevského jezera prožil posledních pětadvacet let života Charlie Chaplin a je tu i pohřben. Další země představujeme v rubrice Cestování.
Zdroje
Časté dotazy o Švýcarsku
Čím je Švýcarsko zajímavé?
Švýcarsko má 26 kantonů, čtyři národní jazyky a systém přímé demokracie, ve kterém občané několikrát ročně hlasují o zákonech. Známé je také Alpami, hustou železnicí, sýry, čokoládou a hodinkami.
Jaké je hlavní město Švýcarska?
Vláda a parlament sídlí v Bernu, který má postavení spolkového města. Curych je největším městem a Ženeva sídlem mezinárodních organizací, hlavním městem ale není ani jedno z nich.
Kolik jazyků se mluví ve Švýcarsku?
Národní jazyky jsou čtyři: němčina, francouzština, italština a rétorománština. Nejvíc lidí, zhruba 62 %, mluví německy.
Kolik kantonů má Švýcarsko?
Švýcarsko má 26 kantonů. Každý z nich má vlastní ústavu, parlament a vládu a rozhoduje například o školství a daních.
Jaká je nejvyšší hora Švýcarska?
Nejvyšší horou je Dufourspitze v masivu Monte Rosa s výškou 4 634 metrů. Známější Matterhorn měří 4 478 metrů.
Jak dlouhý je Gotthardský tunel?
Gotthardský úpatní tunel měří zhruba 57 kilometrů a je nejdelším železničním tunelem na světě. Do provozu byl uveden v roce 2016.
Je Švýcarsko v Evropské unii?
Švýcarsko členem Evropské unie není. Je ale součástí schengenského prostoru a platí se v něm švýcarským frankem.
Kdo vynalezl mléčnou čokoládu?
Mléčnou čokoládu vyrobil poprvé Daniel Peter ve švýcarském městě Vevey v roce 1875. O čtyři roky později vynalezl Rodolphe Lindt konšování, které dává čokoládě jemnost.