Japonsko je ostrovní císařství ve východní Asii, které tvoří přes 14 tisíc ostrovů, a přesto většina ze zhruba 123 milionů obyvatel žije na čtyřech hlavních. Země je známá přesnými vlaky, horou Fudži, kvetoucími sakurami a propracovanou etiketou, ve které se cizinec snadno ztratí. Přitom stačí znát několik pravidel.
V tomto přehledu najdete ověřená fakta o zeměpisu, Tokiu, šinkansenu, horkých pramenech, písmu i kuchyni. Zvláštní prostor dostává slušné chování: zouvání, uklánění a to, proč se v Japonsku nedává spropitné. Vstupní a zdravotní podmínky nepopisujeme, aktuální informace zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
V kostce
- Ostrovy: Japonsko jich má 14 125, hlavní jsou Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú, páteří jižního řetězce je Okinawa.
- Šinkansen jezdí od 1. října 1964, nejrychlejší spoje dnes dosahují 320 km/h.
- Fudži měří 3 776 metrů, je to činná sopka a naposledy vybuchla v roce 1707.
- Spropitné se nedává, obsluha je zahrnutá v ceně a peníze navíc mohou personál uvést do rozpaků.
- Do onsenu se vstupuje nahý a důkladně umytý, ručník se nesmí namočit do vody.
- Písmo kombinuje znaky kandži se dvěma slabičnými abecedami, hiraganou a katakanou.
Co v článku najdete
Země ze 14 tisíc ostrovů
Japonské souostroví se táhne v délce přes 3 000 km od chladného severu po subtropický jih. Při novém sčítání napočítali japonští zeměměřiči 14 125 ostrovů, tedy zhruba dvojnásobek dříve uváděného čísla. Celková rozloha je přibližně 378 tisíc km², což je o něco víc než Německo.
Zhruba dvě třetiny území pokrývají lesy a hory, takže lidé se tísní v pobřežních nížinách. Země leží na Pacifickém ohnivém kruhu, má 111 činných sopek a zemětřesení tu patří k běžnému životu. Správně se dělí na 47 prefektur a hlavou státu je císař Naruhito. Jak japonské ostrovy vypadají vedle jiných, ukazuje výběr krásných ostrovů světa.
| Ostrov | Poloha | Čím je známý |
|---|---|---|
| Hokkaidó | sever | chladné zimy, sníh, národní parky, město Sapporo |
| Honšú | střed, největší ostrov | Tokio, Ósaka, Kjóto, hora Fudži |
| Šikoku | jih od Honšú | poutní okruh 88 chrámů, venkovská krajina |
| Kjúšú | jihozápad | sopky, horké prameny, město Fukuoka |
| Okinawa | daleký jih | subtropické pláže, korálové útesy, odlišná kultura |
Tokio a život ve městech
Tokio se až do roku 1868 jmenovalo Edo. Nové jméno znamená východní hlavní město a dostalo ho, když se sem z Kjóta přestěhoval císařský dvůr. Samotná prefektura má kolem 14 milionů obyvatel, celá aglomerace i s okolními městy zhruba 40 milionů a patří k nejlidnatějším na světě.
Přes obrovskou hustotu zalidnění je Tokio klidné, čisté a bezpečné. Na ulicích téměř nenajdete odpadkové koše, a přesto se odpadky neválejí, protože si je lidé odnášejí domů. Ztracené věci se běžně odevzdávají na malých policejních stanicích zvaných kóban. Japonci také rádi tráví čas v kočičích kavárnách, protože v nájemních bytech bývá chov zvířat zakázaný.
Šinkansen a přesnost vlaků
První trať rychlovlaku šinkansen, Tókaidó, spojila Tokio s Ósakou 1. října 1964, krátce před olympijskými hrami v Tokiu. Tehdejší soupravy jezdily rychlostí 210 km/h. Dnes síť měří skoro 3 000 km a nejrychlejší spoje na trati Tóhoku dosahují 320 km/h.
Japonské železnice jsou pověstné dochvilností a zpoždění se měří na minuty. Když vlak nabere větší zpoždění, vydává dopravce cestujícím potvrzení o zpoždění, kterým se omluví v práci nebo ve škole. Ve vlacích se netelefonuje a mluví se potichu. Na nástupišti se čeká v řadách u značek, které ukazují, kde zastaví dveře.
Fudži a kvetoucí sakury
Hora Fudži je s výškou 3 776 metrů nejvyšším bodem Japonska a leží asi 100 km jihozápadně od Tokia. Je to stratovulkán, který naposledy vybuchl v roce 1707. UNESCO ji v roce 2013 zapsalo na seznam světového dědictví jako kulturní památku, protože po staletí inspirovala umělce a byla cílem poutníků. Oficiální sezona výstupů je krátká, připadá na červenec a srpen, kdy fungují horské chaty.
Druhým symbolem země jsou sakury, okrasné třešně, a tradice hanami, tedy pikniků pod rozkvetlými stromy, sahá až do osmého století. Květy vydrží zhruba týden a vlna kvetení postupuje od jihu k severu: na Okinawě začíná už v lednu, v Tokiu a Kjótu přichází koncem března a začátkem dubna a na Hokkaidó až o několik týdnů později. Předpovědi kvetení sledují Japonci podobně pozorně jako počasí.
★ Sakury nejsou jen duben
Kdo nestihne hlavní vlnu v Tokiu, může za květy vyrazit severněji, kde třešně kvetou později. Přesný termín se každý rok liší podle počasí, aktuální předpověď kvetení proto hledejte až krátce před cestou.
Onseny a pravidla koupání
Onsen je lázeň s vodou z přírodního horkého pramene a díky sopečné činnosti jich má Japonsko tisíce. Zákon říká, že voda musí mít u zdroje aspoň 25 °C nebo obsahovat stanovené minerály. Na mapách a cedulích poznáte onsen podle symbolu tří obláčků páry nad oválem.
Koupání má pevný řád, který se vyplatí dodržet do puntíku. Společná lázeň slouží k odpočinku, ne k mytí, a muži a ženy se obvykle koupou odděleně. Lidem s tetováním může být vstup odepřen, protože tetování bylo dlouho spojováno se zločineckými gangy. Některé lázně dnes dovolují tetování zakrýt, pravidla si ověřte předem na webu konkrétního zařízení.
- Odložte si v šatně všechno oblečení. Do tradičního onsenu se chodí bez plavek.
- Umyjte se vsedě u sprchy. Použijte mýdlo i šampon a důkladně se opláchněte, na těle nesmí zůstat pěna.
- Delší vlasy si sepněte nahoru. Do vody se nenamáčejí.
- Malý ručník nechte mimo vodu. Položte ho na okraj nebo si ho složte na hlavu.
- Do lázně vstupte pomalu a v klidu. Neplave se, nepotápí a nemluví se nahlas.
- Před návratem do šatny se otřete. Mokré stopy na podlaze jsou považovány za nezdvořilost.
Zouvání, uklánění a spropitné
Do japonského domu se nevstupuje v botách. Hned za dveřmi je snížený prostor zvaný genkan, kde se obuv zouvá a nechává špičkami ke dveřím. Dál se chodí v přezůvkách, na rohože tatami ale jen v ponožkách. Zouvá se i v tradičních hostincích, některých restauracích, chrámech a zkušebních kabinkách.
Místo podání ruky se Japonci uklánějí. Hloubka a délka úklony vyjadřuje míru úcty, cizinci stačí lehké pokývnutí hlavou a horní částí těla. Vizitky i peníze se předávají oběma rukama, v obchodě se platí na malý tácek u pokladny.
Spropitné se v Japonsku nedává. Dobrá obsluha se považuje za samozřejmost a ponechané drobné vám číšník nejspíš doběhne vrátit. Poděkování stačí vyjádřit slovně a úklonou. Podobně odlišná pravidla zdvořilosti má i jiná asijská země, jak popisují zajímavosti o Thajsku.
| Situace | Jak se zachovat | Čemu se vyhnout |
|---|---|---|
| Vstup do domu | zout se v genkanu, obout přezůvky | vstoupit v botách na vyvýšenou podlahu |
| Toaleta | použít zvláštní toaletní přezůvky | odejít v nich zpět do pokoje |
| Pozdrav | lehká úklona | objímání a poplácávání po zádech |
| Placení | peníze položit na tácek | nechávat spropitné na stole |
| Hůlky | odkládat je na podložku | zapichovat je svisle do rýže |
| Sdílení jídla | nabrat sousto na talířek | podávat sousto z hůlek do hůlek |
| Vlak a metro | ztlumit telefon, mluvit potichu | telefonovat a jíst v příměstských spojích |
| Nudle | srkat je, je to v pořádku | smrkat u stolu |
⚠ Hůlky zapíchnuté v rýži
Svisle zapíchnuté hůlky v misce rýže připomínají vonné tyčinky na pohřbu a předávání sousta z hůlek do hůlek zase obřad s ostatky po kremaci. Obojí je u stolu velké faux pas, i když to cizinci dělají bez zlého úmyslu.
Japonská kuchyně u stolu
Tradiční japonská kuchyně, zvaná wašoku, je od roku 2013 zapsaná na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Klasické jídlo se skládá podle zásady jedna polévka a tři přílohy, k tomu miska rýže. Chuť staví na vývaru daši, sójové omáčce a sezonních surovinách.
Vedle sushi a sašimi patří k základům nudle ramen, soba a udon, smažená tempura a grilované špízy. Před jídlem se říká itadakimasu, po jídle gočisósama dešita, čímž se děkuje za pokrm. Jaké typy rolek a soust rozlišovat, vysvětluje samostatný přehled druhů sushi. Ke kuriozitám patří hranaté melouny z města Zentsúdži, které se pěstují ve formách a slouží hlavně jako ozdoba.
Tři písma v jedné větě
Japonština používá současně tři druhy písma. Znaky kandži převzaté z čínštiny zapisují významová slova, slabičná abeceda hiragana gramatické koncovky a katakana slova cizího původu. V jediné větě se běžně objeví všechny tři a k nim ještě latinka.
Každá ze slabičných abeced má 46 základních znaků, takže se dají naučit za pár týdnů. Kandži je víc: seznam znaků pro běžné užívání jich obsahuje 2 136 a děti se je učí celou školní docházku. Ve velkých městech jsou názvy stanic a ulic přepsané i do latinky. Kdo se chce do kultury ponořit ještě před odletem, najde inspiraci mezi tipy na knihy o cestování.
Zvyky, které cizince překvapí
Zdřímnutí v práci nebo ve vlaku se v Japonsku neodsuzuje. Říká se mu inemuri a bývá vnímáno jako známka toho, že se člověk vydal z posledních sil. Neznamená to ovšem, že lze v kanceláři spát vleže, jde o krátké klimbání vsedě. Jinou asijskou zemi s bohatou buddhistickou tradicí přibližuje článek Myanmar: zajímavosti.
Zákon z roku 1948 dlouho zakazoval tanec v klubech po půlnoci a změna, která noční tančení povolila, začala platit až v roce 2016. Japonsko je také zemí zimních sportů, na Hokkaidó a v Japonských Alpách padá velké množství prachového sněhu., evropské možnosti shrnuje přehled, kde lyžovat. Při plánování delší cesty pomůže obecný návod, jak vybrat dovolenou. Další čtení nabízí rubrika Cestování.
Zdroje
Časté dotazy o Japonsku
Kolik ostrovů má Japonsko?
Podle novějšího sčítání japonských zeměměřičů má Japonsko 14 125 ostrovů. Většina obyvatel žije na čtyřech hlavních: Honšú, Hokkaidó, Kjúšú a Šikoku.
Dává se v Japonsku spropitné?
Nedává. Kvalitní obsluha je považována za samozřejmost a peníze ponechané na stole vám personál obvykle vrátí. Stačí slovní poděkování a lehká úklona.
Kdy kvetou sakury v Japonsku?
V Tokiu a Kjótu obvykle koncem března a začátkem dubna, na Okinawě už v lednu a na Hokkaidó až o několik týdnů později. Květy vydrží zhruba týden a termín se každý rok mírně liší.
Jak vysoká je hora Fudži?
Fudži měří 3 776 metrů a je nejvyšší horou Japonska. Jde o činnou sopku, která naposledy vybuchla v roce 1707.
Jak rychle jezdí šinkansen?
Nejrychlejší spoje na trati Tóhoku dosahují 320 km/h. První trať mezi Tokiem a Ósakou byla otevřena v roce 1964 a vlaky tehdy jezdily rychlostí 210 km/h.
Proč se v Japonsku zouvají boty?
Podlaha domu se považuje za čistý prostor, kde se sedí i spí, a boty do něj přinášejí špínu z ulice. Zouvá se v předsíni zvané genkan a dál se chodí v přezůvkách nebo v ponožkách.
Smí se do onsenu s tetováním?
Řada lázní lidi s tetováním stále nepouští, protože bylo dlouho spojováno se zločineckými gangy. Některá zařízení dovolují menší tetování zakrýt, pravidla si ověřte předem.
Jaké písmo se používá v Japonsku?
Japonština kombinuje znaky kandži převzaté z čínštiny a dvě slabičné abecedy, hiraganu a katakanu. Pro běžné užívání je stanoveno 2 136 znaků kandži.