Kdo řeší, jak vybrat turistické boty, má podle britské horolezecké rady BMC začít terénem: čím strmější a kamenitější cesty, tím vyšší a tužší bota. Bota má sedět hned při zkoušení, s ponožkami, ve kterých budete chodit, a s rezervou ve špičce kvůli sestupům. Že kotníková bota chrání před výronem, studie přesvědčivě nepotvrdily.
Článek vysvětluje rozdíl mezi nízkými a kotníkovými botami, co znamenají kategorie A až D, kdy se vyplatí membrána, jaké boty potřebujete na nesmeky a mačky, jak boty zkoušet a jak předejít puchýřům. Vychází z doporučení BMC, NHS a ze studií turistických a sportovních úrazů. Rady výrobců a prodejců jsou v textu výslovně označené.
V kostce
- Terén rozhoduje: strmé a kamenité cesty chtějí vyšší a tužší botu.
- Kategorie A až D nejsou norma, každý výrobce je popisuje trochu jinak.
- Kotník: ochrana před výronem vysokou botou není prokázaná.
- Mačky potřebují dostatečně tuhou podrážku, nesmeky sednou skoro na každou botu.
- Puchýře: dobře padnoucí bota a suché ponožky.
Co v článku najdete
Nízké, kotníkové, nebo vysoké
Britská horolezecká rada BMC uvádí, že se turistické boty liší hlavně výškou u kotníku a tuhostí podrážky, které určují, jak se bota ohýbá. Platí jednoduché pravidlo: čím strmější a kamenitější terén, tím vyšší a tužší bota. Na upravené cesty a lehké výlety stačí nízká obuv, do hor s kamením a sutí se hodí kotníková.
Vybírat podle nejnáročnější túry
BMC radí vybírat boty podle nejnáročnějšího plánovaného použití. Kdo chodí hlavně po lesních cestách a jednou za rok jede do Alp, udělá lépe s dvěma páry: lehkými na běžné výlety a pevnějšími na hory. Jedna univerzální bota bývá kompromis, který nesedí nikde dokonale.
Trailové a approach boty
Mezi turistickou obuví najdete i trailové boty, které vycházejí z běžeckých a nemají tuhou podrážku, a approach boty s tužší podrážkou pro lehké lezení po skalách. Podle BMC se hodí do jiného terénu než klasické kotníkové boty.
Chrání vysoká bota kotník
Často se tvrdí, že kotníková bota chrání před výronem. Důkazy jsou ale slabé. Randomizovaná studie z roku 1993 sledovala 622 univerzitních basketbalistů ve vysokých a nízkých botách a v počtu výronů nenašla významný rozdíl. Přehled Cochrane z roku 2001 označil ochranný účinek vysokých bot za neprokázaný. Ortézy kotníku naproti tomu výrony snížily.
Laboratorní studie
Přehled deseti studií z roku 2020 zjistil, že vysoké boty zvyšují odpor proti vytočení kotníku ve statických testech, ale ne při pohybu. Studie přímo s turistickými botami ukázaly, že tuhá holeň omezí pohyb v kotníku a zátěž se přesune na koleno. Autoři studie z roku 2010 varují, že omezení pohybu v kotníku se nemá automaticky ztotožňovat s bezpečím.
Co z toho plyne
Studii, která by porovnala výrony u turistů v terénu podle výšky boty, jsme nenašli. Vysoká bota tak má smysl hlavně kvůli ochraně před kamením, vodou a sněhem a kvůli opoře při nošení těžkého batohu. Dotazník mezi dálkovými chodci na Appalachian Trail spojil stabilní obuv a trekingové hole s menším počtem pohybových potíží, šlo ale o souvislost, ne o důkaz příčiny.
Kategorie A, B, C a D
Mnoho výrobců značí turistické boty kategoriemi A až D podle tuhosti podrážky. Podle výrobce Meindl stupnici zavedla jeho firma v roce 1975 a dnes ji používají i další. Nejde o normu a popisy kategorií se liší mezi výrobci i mezi stránkami jednoho výrobce. Berte je jako orientaci, ne jako záruku.
| Kategorie | Typická podrážka | Použití podle výrobců |
|---|---|---|
| A | ohebná | město, lehké výlety, zpevněné cesty |
| B | středně tuhá | kopcovitý terén, horské stezky, nesmeky |
| C | tuhá | vysokohorská turistika, suť, mačky |
| D | velmi tuhá | expedice a horolezectví, plná kompatibilita s mačkami |
Mezi kategoriemi existují i přechody, například A/B nebo B/C. Pro běžnou českou turistiku obvykle stačí kategorie A nebo B. Kategorie C a D jsou určené do vysokých hor a na sníh a led, kde se chodí s mačkami.
Membrána, nebo kůže
Textilní boty mají podle BMC často nepromokavou prodyšnou membránu. Jsou lehčí a chladnější, membránu ale může propíchnout kámen a vodě, která nateče shora přes okraj boty, nezabrání. Kožené boty jsou odolnější a vydrží déle. Silná a dobře vyčiněná kůže podle BMC udrží vodu venku celý den, i když sama o sobě nepromokavá není.
Kdy membránu nebrat
Do horkého počasí jsou podle BMC možností boty bez membrány, ve kterých se noha méně potí. Výrobce Meindl doporučuje membránu tomu, kdo často chodí v mokru nebo nemá možnost boty přes noc vysušit. Srovnávací studii membránových a kožených bot jsme nenašli, rozhodujte podle počasí a terénu.
Nesmeky a mačky
Nesmeky se natahují přes botu pružným úchytem a sednou skoro na každou obuv. BMC je doporučuje na rovné nebo mírně skloněné cesty s ledem a udusaným sněhem. Do strmého terénu se nehodí a na rozdíl od maček nesplňují normu pro osobní ochranné prostředky. Horská služba v Krkonoších při zledovatělém terénu doporučuje nesmeky, případně mačky.
Mačky potřebují tuhou botu
Mačky se vyrábějí podle normy EN 893. BMC upozorňuje, že bez dostatečně tuhé podrážky se bota ohne a mačka může spadnout. Britský systém značí boty B0 až B3 podle vhodnosti pro mačky: B0 se pro mačky nehodí, B1 vezme jen ohebné turistické mačky s košíky, B2 a B3 i mačky s patní páčkou. Mačky je nejlepší napasovat na konkrétní boty přímo v obchodě.
Jak boty zkoušet
BMC radí zkoušet boty před koupí, ideálně s radou odborného prodavače, a vzít si turistické ponožky, ve kterých budete chodit. Bavlněné ponožky se nehodí. Do trávy a lesa se hodí ponožky natažené přes kalhoty, chrání i před klíšťaty, jak vysvětluje článek klíšťata: jak klíště vytáhnout. Příliš volná bota nechává noze prostor a vede k puchýřům, těsná špička zase způsobuje otlaky při sestupu.
Místo ve špičce
Leták podiatrie britské NHS doporučuje u běžné obuvi mezi koncem nejdelšího prstu a koncem boty asi jeden centimetr. Dobrá kontrola je vyndat stélku a postavit se na ni. Zkoušejte obě boty a řiďte se větší nohou, protože velikosti se mezi výrobci liší a číslo na štítku je jen orientační.
Ráno, nebo odpoledne
Výrobci a podiatrické letáky radí zkoušet boty později během dne, protože noha může otékat. Malá studie z roku 2001 ale u 20 zdravých lidí významnou denní změnu objemu nohy nenašla. Odpolední zkoušení tak má smysl hlavně pro ty, kterým nohy otékají.
Rozchození
BMC radí nosit nové boty několik dní doma, než s nimi vyrazíte ven, aby se nepohodlí ukázalo včas. Mnoho prodejců bere zpět boty nenošené venku. První skutečná túra má být krátká a snadná a s sebou je dobré mít náplasti na puchýře. Podiatrický leták NHS upozorňuje, že dobře padnoucí bota by se neměla muset rozchodit. Když tlačí, nesedí.
Puchýře a jak jim předejít
Puchýře jsou nejčastější potíží turistů. Mělo je 64 % chodců na Appalachian Trail a 74 % poutníků na Svatojakubské cestě. Podle přehledu z roku 1995 vznikají třením, které oddělí vrstvy pokožky, a vlhká kůže tření zvyšuje. Na Svatojakubské cestě byly rizikem mokré ponožky a kilometry po asfaltu.
Ponožky
Studie s vojáky z roku 1996 zjistila, že silná ponožka z vlny a polypropylenu přes tenkou polyesterovou snížila výskyt puchýřů na 40 % proti 69 % u standardní ponožky. NHS doporučuje při sportu silné ponožky odvádějící vlhkost a při pocení je často měnit. Systematický přehled z roku 2017 ale upozorňuje, že kvalitních studií je málo.
Když puchýř vznikne
Puchýř se podle NHS obvykle zahojí sám do týdne. Nepropichujte ho a u prasklého puchýře nestrhávejte kůži. Kryjte ho měkkou náplastí, hydrokoloidní náplast může chránit a urychlit hojení. K lékaři patří puchýř s hnisem, zarudnutým okolím nebo puchýře, které se opakují.
Péče a sušení
Výrobce membrán GORE-TEX radí vyndat tkaničky a stélku, odstranit hrubé nečistoty kartáčem a mýt vlažnou vodou, ne v pračce. Boty se suší volně při mírné teplotě, ne u přímého zdroje tepla, a nemají zůstávat dlouho mokré. Impregnaci je podle výrobce potřeba obnovit, když voda na povrchu přestane perlit.
Proč se odlepují podrážky
Mezipodešev z polyuretanu časem podléhá hydrolýze a rozpadá se. Podle výrobců jde o přirozené stárnutí, nikoli vadu, a výrobce Meindl uvádí, že ho urychluje dlouhé nepoužívání. Kdo má boty roky ve skříni, má je před velkou túrou vyzkoušet na krátké procházce. U kvalitních bot lze podrážku často vyměnit.
Kdy boty vyměnit
Pevné pravidlo podle prodejců neexistuje. Znamením opotřebení je ojetý vzorek, klouzání, cítit kameny pod chodidlem, mezipodešev bez pružnosti, praskliny ve svršku a nové bolesti nebo puchýře. Když je svršek v pořádku, vyplatí se zeptat obuvníka na výměnu podrážky.
Šest chyb při výběru turistických bot
- Kupovat podle čísla na štítku bez zkoušení.
- Zkoušet v bavlněných ponožkách místo turistických.
- Nechat malou rezervu ve špičce, při sestupu pak tlačí prsty.
- Spoléhat na vysokou botu jako na ochranu kotníku.
- Nasadit mačky na ohebnou botu.
- Vyrazit v nových botách hned na dlouhou túru.
K výbavě na túry patří i batoh, rady dává článek jak vybrat turistický batoh. Na hory se hodí i sluneční brýle s UV filtrem a tipy na túry dává článek co navštívit v Krkonoších. Další témata jsou v rubrice Sport.
Časté otázky o turistických botách
Jsou kotníkové boty bezpečnější než nízké?
Ochrana před výronem není prokázaná. Randomizovaná studie u basketbalistů nenašla rozdíl ve výronech a přehled Cochrane označil účinek vysokých bot za neprokázaný. Vysoká bota ale chrání před kamením, vodou a sněhem a dává oporu s těžkým batohem.
Co znamenají kategorie A až D?
Výrobci jimi značí tuhost podrážky: A je ohebná obuv na lehké výlety, B na horské stezky, C do vysokých hor s mačkami a D na expedice. Nejde o normu a každý výrobce kategorie popisuje trochu jinak, proto je berte jen jako orientaci.
Vyplatí se bota s membránou?
Membrána se hodí tomu, kdo často chodí v mokru nebo nemůže boty přes noc vysušit. V horku se v ní noha víc potí a vodě, která nateče shora, nezabrání. Silná kožená bota podle BMC udrží vodu venku celý den.
Stačí na nesmeky běžné turistické boty?
Ano, nesmeky se natahují pružným úchytem a sednou skoro na každou obuv. Hodí se ale jen na rovné a mírně skloněné cesty s ledem. Do strmého terénu patří mačky, které potřebují dostatečně tuhou podrážku.
Kolik místa má být ve špičce?
Leták podiatrie NHS uvádí u běžné obuvi asi jeden centimetr mezi nejdelším prstem a koncem boty. U turistických bot je rezerva důležitá kvůli sestupům, kdy noha klouže dopředu. Zkoušejte s turistickými ponožkami a podle větší nohy.
Musí se nové boty rozchodit?
Bota má sedět už při zkoušení. Několikadenní nošení doma ale podle BMC pomůže odhalit tlaková místa dřív, než vyrazíte na túru. První výlet v nových botách volte krátký a vezměte si s sebou náplasti.
Jak předejít puchýřům?
Pomáhá dobře padnoucí bota, ponožky odvádějící vlhkost a jejich výměna, když se nohy potí. Studie s vojáky ukázala, že kombinace silné a tenké ponožky snížila výskyt puchýřů. Puchýř nepropichujte a kryjte ho měkkou náplastí.
Jak sušit mokré turistické boty?
Vyndejte stélky a tkaničky a nechte boty schnout volně při mírné teplotě, ne u kamen nebo na radiátoru. Nemají ale zůstávat dlouho mokré. Po vyschnutí obnovte impregnaci, pokud voda na povrchu přestala perlit.
Zdroje
- How to choose hill walking boots, British Mountaineering Council (thebmc.co.uk)
- Walking boots, crampons and micro spikes, British Mountaineering Council (thebmc.co.uk)
- Blisters, NHS (nhs.uk)
- Prevention of Friction Blisters in Outdoor Pursuits, Wilderness and Environmental Medicine (pubmed.ncbi.nlm.nih.gov)
- Horská služba ke zledovatělé Sněžce, ČTK (echo24.cz)