Kotor: co navštívit, hradby, Perast a Lovćen

Kotor: co navštívit za den i za dva, od katedrály z roku 1166 přes výstup po hradbách k pevnosti svatého Jana až po umělý ostrůvek u Perastu a lanovku na Lovćen.

Kotor a co v něm navštívit, to je otázka, kterou si klade skoro každý, kdo míří do Černé Hory. Středověké město sevřené mezi hladinou Boky Kotorské a strmou skálou nad ní patří k nejfotografovanějším místům Jadranu. Staré město se dá projít za dopoledne, ale kdo vystoupá na hradby, popluje k ostrůvku před Perastem a vyjede na Lovćen, odveze si mnohem víc. Projdeme památky uvnitř hradeb, výstup k pevnosti, okolí zálivu i praktické rady, jak se vyhnout největším davům.

V kostce

  • Kotor leží v nejzazším koutě Boky Kotorské a od roku 1979 je spolu s Perastem, Risanem a okolím zálivu zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO.
  • Hradby obepínají město v délce zhruba 4,5 kilometru a stoupají až k pevnosti svatého Jana vysoko nad střechami.
  • Katedrála svatého Tryfona byla vysvěcena v roce 1166 a je hlavní památkou starého města.
  • Perast a umělý ostrůvek Gospa od Škrpjela jsou nejčastějším výletem po zálivu.
  • Kabinová lanovka vyveze návštěvníky z okraje Kotoru na Lovćen za necelých 11 minut.

Proč Kotor stojí za cestu

Kotor leží v odlehlé části zálivu, kterému se česky říká Boka Kotorská. Záliv se zařezává hluboko do pevniny a hory nad ním padají přímo do moře, takže krajina připomíná severské fjordy. Město samo není velké. Staré město uvnitř hradeb se dá obejít za necelou hodinu, ale památek, kostelů a náměstíček je v něm tolik, že se v uličkách snadno ztratíte. Právě to je na Kotoru nejpříjemnější.

Benátská minulost na každém rohu

Od roku 1420 do roku 1797 patřil Kotor Benátské republice a stopy té doby jsou vidět všude. Okřídlený lev svatého Marka, symbol Benátek, zdobí brány i zdi. Benátčané také postavili velkou část opevnění, které chránilo jejich obchodní cesty po Jadranu. Kdo už viděl Dubrovník a jeho hradby, pozná podobný styl, jen v menším a sevřenějším měřítku. Kotor navíc působí méně uhlazeně a víc obydleně.

Dvojí zápis na seznam UNESCO

Přírodní a kulturně historická oblast Kotoru se na Seznam světového dědictví dostala v roce 1979, krátce po ničivém zemětřesení. Kvůli škodám byla zároveň zařazena mezi ohrožené památky a z tohoto seznamu ji výbor vyřadil až v roce 2003 po rozsáhlé obnově. V roce 2017 přibyl druhý zápis: kotorské opevnění se stalo jednou ze šesti částí společné památky Benátské obranné stavby 16. a 17. století, kterou sdílí Itálie, Chorvatsko a Černá Hora.

Staré město: co navštívit uvnitř hradeb

Do starého města se vchází třemi branami. Hlavní je Mořská brána z roku 1555, která vede od přístavu na náměstí. Severní Říční brána pochází z roku 1540 a vedle ní stojí bašta Bembo ze stejné doby. Jižní brána Gurdić byla mnohokrát přestavována a bašta u ní je ještě starší, z roku 1470. Všechny tři stojí za pozornost, protože každá ukazuje jinou etapu opevňování města.

Katedrála svatého Tryfona

Nejvýznamnější stavbou starého města je románská katedrála svatého Tryfona, vysvěcená 19. června 1166. Je sídlem římskokatolické kotorské diecéze. Stavba prošla několika ničivými zemětřeseními, mimo jiné v letech 1667 a 1979, a pokaždé ji bylo potřeba opravit. Uvnitř se dochovaly fresky ze 14. století a klenotnice s cennými předměty, mezi nimi stříbrný relikviář v podobě ruky. Ostatky patrona města sem podle tradice přivezli z Konstantinopole.

Námořní muzeum a další zastávky

Na náměstí Bokeljske mornarice stojí barokní palác Grgurina, ve kterém sídlí Námořní muzeum Černé Hory. Věnuje se mořeplavecké tradici Boky Kotorské, lodím, navigaci i slavnému bratrstvu kotorských námořníků. Při procházce narazíte také na věž Kampana ze 13. až 14. století u ústí říčky do zálivu. Kotor je známý i množstvím koček, které se volně pohybují po uličkách, a má dokonce vlastní kočičí muzeum.

Tip: Staré město je nejklidnější brzy ráno a navečer. Velkou část návštěvníků tvoří cestující z výletních lodí, kteří přicházejí dopoledne a odplouvají odpoledne. Kdo bydlí v Kotoru nebo blízko, má uličky na začátku a na konci dne téměř pro sebe.

Hradby a pevnost svatého Jana

Opevnění Kotoru je jedním z nejpůsobivějších na celém Jadranu. Vnější hradby měří po obvodu zhruba 4,5 kilometru, místy jsou silné od dvou do šestnácti metrů a vysoké až dvacet metrů. Nekončí u města, ale šplhají po strmém svahu nad ním až k pevnosti svatého Jana, které se říká také San Giovanni. Z dálky vypadají jako cikcak čára nakreslená přes skálu, zblízka jako pořádná výzva pro nohy.

Výstup po schodech

Cesta k pevnosti vede po kamenných schodech a cestičkách uvnitř hradeb a schodů je přes tisíc. Výstup je strmý, místy kluzký a bez stínu, takže v létě se vyplatí vyrazit hned ráno nebo až k večeru. Pevné boty s dobrou podrážkou jsou rozumnější než sandály. Pokud řešíte, co si na podobné výšlapy obout, pomůže vám přehled jak vybrat turistické boty podle podrážky a výšky.

Kostelík Panny Marie Zdravé

Zhruba v polovině cesty stojí kostel Panny Marie Zdravé, místně Gospa od Zdravlja, z roku 1518. Je to přirozené místo na oddech a zároveň jedna z nejlepších vyhlídek na střechy starého města a záliv. Mnoho lidí vystoupá jen sem a dál nepokračuje, což je rozumná volba pro ty, kdo nemají dobrou kondici nebo cestují s malými dětmi. Pohled na Kotor shora je i odtud velmi působivý.

Co si vzít s sebou

Na výstup stačí lehký batoh s dostatkem vody, pokrývkou hlavy a opalovacím krémem, protože na schodech prakticky není kde se schovat před sluncem. Velký objem nepotřebujete, jde spíš o to, aby batoh dobře seděl na zádech, když stoupáte. Inspiraci, na co se dívat, najdete v článku jak vybrat turistický batoh. Druhý den po sestupu počítejte s tím, že vás mohou bolet stehna i lýtka.

Perast a ostrůvek Gospa od Škrpjela

Pár kilometrů severozápadně od Kotoru leží Perast, malé barokní městečko, ve kterém dnes žije jen pár stovek obyvatel. Přesto se v něm během staletí postavilo dvacet barokních paláců, sedmnáct katolických a dva pravoslavné kostely. Perast byl bohatým městem kapitánů a námořníků. Podle tradice sem dokonce ruský car Petr Veliký poslal své muže, aby se učili námořnímu umění u místního kapitána Marka Martinoviće.

Umělý ostrov s kostelem

Před Perastem leží dva ostrůvky. Sveti Đorđe s kaplí je přírodní, zatímco Gospa od Škrpjela, česky Panna Maria na skále, je jediný uměle vytvořený ostrov na Jadranu. Podle legendy našli místní námořníci 22. července 1452 na skalisku v moři ikonu Panny Marie. Od té doby sem po každé šťastné plavbě shazovali kameny a potápěli staré lodě naložené kamením, až z moře vyrostl ostrov, na kterém dnes stojí kostel.

Fašinada a muzeum na ostrově

Tradice pokračuje dodnes. Každý rok 22. července při západu slunce vyplouvají místní na lodích a házejí do moře další kameny, aby ostrov rozšířili. Tomuto zvyku se říká fašinada. Muzeum u kostela uchovává 68 obrazů barokního malíře Tripa Kokolji z Perastu, ikonu připisovanou Lovru Dobričevićovi a sbírku stříbrných votivních destiček. Nejslavnějším exponátem je vyšívaná votivní tapiserie Jacinty Kunić-Mijović, na které pracovala 25 let.

Výlet na Lovćen a Njegošovo mauzoleum

Hora Lovćen se tyčí přímo nad Kotorem a je chráněná jako národní park. Dlouho se na ni dalo dostat jen autem po klikaté horské silnici, dnes vede z okraje Kotoru i kabinová lanovka. Trasa z dolní stanice Dub na horní stanici Kuk měří zhruba 3,9 kilometru a jízda trvá necelých 11 minut. Z kabiny je vidět celý záliv, takže samotná jízda je zážitek, i když nahoře nikam dál nepůjdete.

Mauzoleum ve výšce 1 660 metrů

Na jednom z vrcholů Lovćenu stojí mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše, vladaře a básníka, kterého Černohorci považují za největší postavu svých dějin. Navrhl ho sochař a architekt Ivan Meštrović a dokončeno bylo v roce 1974. K mauzoleu se jde tunelem se 461 schody. Výstup není dlouhý, ale ve výšce kolem 1 660 metrů se nadýchat dá snadno. Nahoře se otevírá výhled, za kterým sem lidé jezdí.

Jak výlet naplánovat

Lanovka i mauzoleum mají sezonní provoz a vlastní otevírací dobu, proto si aktuální informace ověřte před cestou přímo u provozovatelů. Na horách bývá výrazně chladněji než u moře, takže i v létě se hodí mít s sebou vrstvu navíc. Výlet na Lovćen se dá spojit s návštěvou Cetinje, historického hlavního města Černé Hory, a zabere celý den.

Kdy jet a jak se do Kotoru dostat

Nejbližší letiště je v Tivatu, jen zhruba pět kilometrů od Kotoru. Druhé mezinárodní letiště v Podgorici je vzdálené asi 65 kilometrů. Řada návštěvníků přijíždí také z Dubrovníku, protože Kotor je oblíbeným jednodenním výletem z chorvatského pobřeží. Pokud jedete autem, počítejte s tím, že parkování přímo u starého města bývá v sezoně složité a místa se rychle zaplní.

Léto, nebo jaro a podzim

V létě je v Kotoru horko a nejvíc lidí, zejména ve dnech, kdy v zálivu kotví velké výletní lodě. Pro výstup na hradby a procházky po okolí jsou příjemnější jaro a podzim, kdy teploty klesnou a davy prořídnou. Kdo do Kotoru přece jen jede v létě, měl by pít hodně vody a nepodceňovat horko, protože v úzkých uličkách se vzduch téměř nehýbe. V horku také častěji otékají nohy, o čemž píšeme v článku proč otékají nohy v horku.

Kotor jako základna pro další výlety

Z Kotoru se dá vyrazit po celém zálivu i dál po pobřeží. Pokud plánujete delší cestu po Jadranu a Balkáně, můžete ji spojit třeba se slovinským Bledem, o kterém píšeme v průvodci co navštívit na Bledu. A pokud se chystáte i do chorvatské části pobřeží, poslouží vám náš přehled co vidět v Dubrovníku, který leží od Kotoru jen kousek za hranicí.

Kotor co navštívit: plán na jeden až dva dny

Pokud máte jen jeden den, začněte brzy ráno výstupem na hradby, dokud je chládek a málo lidí. Dopoledne projděte staré město s katedrálou a Námořním muzeem. Odpoledne vyrazte do Perastu a na ostrůvek Gospa od Škrpjela. Druhý den patří Lovćenu a mauzoleu. Kdo má víc času, může přidat Cetinje nebo další městečka v zálivu, například Risan, který je také součástí chráněné oblasti.

Šest míst, která v Kotoru a okolí nevynechat

  1. Katedrála svatého Tryfona. Románská stavba z roku 1166 s freskami a klenotnicí je srdcem starého města.
  2. Hradby a pevnost svatého Jana. Přes tisíc schodů nahoru se odmění výhledem na celý záliv.
  3. Kostel Panny Marie Zdravé. Stojí v polovině výstupu a je ideálním cílem pro ty, kdo nechtějí až nahoru.
  4. Námořní muzeum v paláci Grgurina. Ukáže, proč byla Boka Kotorská krajem kapitánů.
  5. Perast a Gospa od Škrpjela. Barokní městečko a jediný umělý ostrov na Jadranu.
  6. Lovćen a Njegošovo mauzoleum. Lanovkou nebo autem nad záliv k nejslavnějšímu výhledu v zemi.

Časté otázky o Kotoru

Co navštívit v Kotoru, když mám jen jeden den?

Ráno vystupte na hradby aspoň ke kostelu Panny Marie Zdravé, dopoledne projděte staré město s katedrálou svatého Tryfona a odpoledne zajeďte do Perastu. Za jeden den tak uvidíte to nejcennější z Kotoru i ze zálivu, i když v rychlejším tempu.

Kolik schodů vede na kotorskou pevnost?

Na pevnost svatého Jana vede přes tisíc kamenných schodů a cestiček uvnitř hradeb. Výstup je strmý a bez stínu, proto je lepší vyrazit brzy ráno nebo navečer. Kdo nechce až nahoru, může se otočit u kostela v polovině cesty.

Je Kotor na seznamu UNESCO?

Ano. Přírodní a kulturně historická oblast Kotoru je na Seznamu světového dědictví od roku 1979 a zahrnuje i Perast a Risan. V roce 2017 k tomu přibylo kotorské opevnění jako součást společné památky benátských obranných staveb.

Jak se dostanu z Kotoru na Lovćen?

Autem po horské silnici, nebo kabinovou lanovkou, která vede z okraje Kotoru na horní stanici Kuk. Jízda trvá necelých 11 minut. Provoz je sezonní, takže si otevírací dobu ověřte předem u provozovatele.

Proč je v Kotoru tolik koček?

Kotor má početnou kočičí populaci a kočky volně potkáte v uličkách, na schodech i na náměstích starého města. Jsou tak výraznou součástí místní atmosféry, že má Kotor dokonce vlastní kočičí muzeum. Pro mnoho návštěvníků patří k nejoblíbenějším motivům fotek.

Zdroje