Červená paprika, kiwi, pomeranče, brokolice a rybíz na stole

Vitamin C: denní dávka, potraviny a nachlazení

Vitamin C potřebuje dospělý muž podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin zhruba 110 mg denně a žena 95 mg, což pokryje porce červené papriky, kiwi nebo brokolice. Tělo si ho neumí vyrobit, nedokáže ho ani dlouho skladovat a přebytek vyloučí močí. Vitamin C je nutný pro tvorbu kolagenu, pomáhá vstřebávat železo z rostlinné stravy a chrání buňky před oxidačním stresem.

Článek shrnuje, kolik vitaminu C potřebují různé skupiny lidí, ve kterých potravinách ho je nejvíc, kolik se ho ztratí vařením a co o jeho vlivu na nachlazení říkají souhrnné studie. Vysvětluje také, proč je na etiketě jako sto procent uvedeno 80 mg a kdy mohou být vysoké dávky na škodu.

V kostce

  • Denní potřeba: muži 110 mg, ženy 95 mg, kuřáci a kojící ženy víc.
  • Nejbohatší zdroje: šípky, rakytník, červená paprika, petrželová nať, černý rybíz, brokolice a kiwi.
  • Vaření ubere podle způsobu přípravy 15 až 55 % vitaminu C, šetrnější je pára.
  • Nachlazení: pravidelné užívání mu v běžné populaci nepředchází, jen mírně zkracuje jeho trvání.
  • Vysoké dávky mohou způsobit průjem a u mužů jsou spojeny s vyšším rizikem ledvinových kamenů.

K čemu tělo vitamin C potřebuje

Vitamin C, chemicky kyselina L-askorbová, je ve vodě rozpustný vitamin. Na rozdíl od většiny živočichů si ho člověk nedokáže vyrobit, a musí ho proto přijímat potravou. Podle amerického Úřadu pro doplňky stravy při Národních institutech zdraví (NIH) je nezbytný pro tvorbu kolagenu, karnitinu a některých přenašečů nervových signálů a účastní se metabolismu bílkovin.

Kolagen, kosti a hojení

Kolagen je základní stavební bílkovina pojivové tkáně. Národní zdravotnický informační portál uvádí, že vitamin C se podílí na tvorbě pojivové tkáně, kostí, chrupavek a dásní a ovlivňuje hojení ran. Právě proto se nedostatek projeví nejdřív na dásních a na tom, jak se hojí drobná poranění. Podílí se i na tvorbě některých hormonů.

Antioxidant a imunita

Vitamin C patří k nejdůležitějším antioxidantům v těle a pomáhá obnovovat jiné antioxidanty, například vitamin E. Hraje roli ve funkci imunitního systému. Neznamená to ale, že čím víc ho sníte, tím méně budete nemocní. Tělo hladinu vitaminu C v krvi a tkáních přísně řídí, vyšší dávky vstřebá jen v menším podílu a nevyužitý zbytek vyloučí močí.

Vstřebávání železa

Vitamin C zlepšuje vstřebávání nehemového železa, tedy železa z rostlinných potravin, jako jsou luštěniny, celozrnné obiloviny nebo listová zelenina. Proto se k nim doporučuje přidat zeleninu nebo ovoce bohaté na vitamin C. Pro lidi, kteří jedí málo masa, je to praktická rada. Jak poznat nedostatek železa, popisuje článek o nedostatku železa a jeho zdrojích.

Kolik vitaminu C denně potřebujete

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) stanovil v roce 2013 doporučený příjem pro dospělé muže 110 mg denně a pro ženy 95 mg denně. Hodnoty mají udržet dostatečnou zásobu vitaminu v těle. Stejná čísla používají společné referenční hodnoty Německa, Rakouska a Švýcarska, z nichž vychází i Národní zdravotnický informační portál.

Skupina Doporučený příjem denně Zdroj hodnoty
Muži 110 mg EFSA a D-A-CH
Ženy 95 mg EFSA a D-A-CH
Těhotné ženy 105 mg EFSA a D-A-CH
Kojící ženy 125 mg (D-A-CH), 155 mg (EFSA) hodnoty se liší
Kuřáci 155 mg D-A-CH
Kuřačky 135 mg D-A-CH
Kojenci 7 až 11 měsíců 20 mg EFSA

Proč kuřáci potřebují víc

Kuřáci mají podle NIH nižší hladinu vitaminu C v krvi i v bílých krvinkách, částečně kvůli většímu oxidačnímu stresu, který kouření v těle vyvolává. Středoevropské referenční hodnoty jim proto doporučují o 40 až 45 mg denně víc. Totéž se týká lidí vystavených pasivnímu kouření, i když pro ně samostatné číslo stanovené není.

Stačí průměr za týden

Národní zdravotnický informační portál připomíná, že doporučené množství vitaminů není nutné splnit každý den přesně. Stačí ho pokrýt v průměru zhruba za týden. Den bez ovoce tedy nevadí, pokud jindy jíte zeleniny a ovoce dost. Podle NIH může pět různorodých porcí ovoce a zeleniny denně dodat přes 200 mg vitaminu C, tedy víc než dvojnásobek doporučení.

Proč je na etiketě 80 mg

Na obalech potravin a doplňků v EU se procenta počítají z referenční výživové hodnoty 80 mg, kterou stanoví nařízení (EU) č. 1169/2011. Je to jednotné číslo pro označování, ne doporučený příjem pro konkrétního člověka. Údaj „100 % referenční hodnoty“ tak znamená 80 mg, zatímco dospělý muž potřebuje podle EFSA o třicet miligramů víc.

Kde najdete nejvíc vitaminu C

Nejlepším zdrojem je ovoce a zelenina. Národní zdravotnický informační portál jmenuje papriku, černý rybíz, rakytník, petrželovou nať, kapustu, brokolici, fenykl, citrusy, šípky a řeřichu. Tabulka ukazuje obsah v syrových potravinách podle české databáze složení potravin Nutridatabaze a u položek, které v ní chybějí, podle americké databáze USDA.

Potravina (syrová) mg na 100 g Databáze
Šípky divoké 426 USDA
Paprika červená 191 Nutridatabaze
Petržel, nať 178,5 Nutridatabaze
Rybíz černý 166 Nutridatabaze
Brokolice 121 Nutridatabaze
Paprika zelená 104,1 Nutridatabaze
Kapusta růžičková 95,2 Nutridatabaze
Kiwi 92,7 Nutridatabaze
Jahody 66,6 Nutridatabaze
Zelí červené 52 Nutridatabaze
Pomeranč 50,7 Nutridatabaze
Citron 49 Nutridatabaze
Zelí bílé 44 Nutridatabaze
Brambory rané 23,2 Nutridatabaze

Paprika a petržel předběhnou citron

Citrusy mají pověst největšího zdroje vitaminu C, tabulka ale ukazuje, že červená paprika ho obsahuje skoro čtyřikrát víc než citron. Velmi bohatá je i petrželová nať, černý rybíz a brokolice. Hodnoty se mezi databázemi liší podle odrůdy, zralosti a způsobu měření, proto berte čísla jako orientační. U šípků záleží hodně na odrůdě a zpracování, uvedená hodnota platí pro divoké šípky.

Brambory a zelí v české kuchyni

Brambory nemají vitaminu C mnoho, jíme jich ale hodně, a proto se na jeho příjmu podílejí. NIH je řadí v americké stravě mezi hlavní zdroje spolu s citrusy a rajčaty. Syrové zelí obsahuje kolem 44 až 52 mg na 100 gramů. U kysaného zelí z konzervy uvádí databáze USDA jen 14,7 mg, údaj pro domácí kysané zelí ověřený není. Další tipy na ovoce shrnuje článek o tropickém ovoci na stole.

Kolik vitaminu C zničí vaření a skladování

Vitamin C je citlivý na teplo, vzduch a vodu. Rozpouští se ve vodě, takže při vaření přechází do vývaru, a teplem se rozkládá. Přehledová práce autorů Rickman, Barrett a Bruhn z roku 2007 uvádí, že vaření doma ubere podle způsobu přípravy 15 až 55 % vitaminu C. Podle NIH ztráty zmírní příprava v páře nebo v mikrovlnné troubě.

Skladování v lednici a na lince

Stejný přehled ukazuje, jak rychle vitamin C mizí při skladování. Čerstvý hrášek při pokojové teplotě ztratil za týden polovinu vitaminu C a čerstvý špenát o něj přišel úplně za méně než čtyři dny. Brokolice skladovaná týden při 20 °C ztratila 56 % vitaminu C, v lednici při 4 °C nic. Zeleninu je proto dobré skladovat v chladu a spotřebovat brzy po nákupu.

Mražená zelenina

Mražená zelenina nemusí být horší než čerstvá. Čerstvý hrášek a špenát měly po deseti dnech v lednici méně vitaminu C než mražené. Krátké spaření před zmrazením ztráty omezuje, během ročního skladování v mrazáku ale mražená zelenina ztrácí průměrně 20 až 50 %. Konzervy ztratí nejvíc při tepelném zpracování, například brokolice 84 %, a pak už jen málo.

Jak vitamin C v kuchyni ušetřit

Zeleninu krájejte až těsně před přípravou, nenechávejte ji dlouho ležet ve vodě a vařte krátce v malém množství vody nebo v páře. Vývar z vařené zeleniny se dá použít do polévky, takže vitamin C, který do něj přešel, se neztratí. Část ovoce a zeleniny jezte syrovou, například papriku nebo kiwi ke svačině.

Nedostatek vitaminu C a kurděje

Těžký nedostatek vitaminu C způsobuje kurděje, ve vyspělých zemích dnes vzácné. Podle NIH se příznaky mohou objevit do měsíce, když člověk přijímá méně než zhruba 10 mg vitaminu C denně. Historicky je známe od námořníků na dlouhých plavbách. Britský lékař James Lind v polovině 18. století zjistil, že je léčí citrusy, kyselina askorbová byla jako účinná látka prokázána až v roce 1932.

Příznaky nedostatku

Prvními příznaky jsou únava, malátnost a zánět dásní, horší hojení ran a vyšší náchylnost k infekcím. Později se objevuje tečkovité krvácení do kůže, modřiny, bolest kloubů, oteklé krvácející dásně a viklání zubů. Při kurdějích může vzniknout i chudokrevnost. U dětí se těžký nedostatek nazývá Möllerova-Barlowova nemoc. Neléčené kurděje jsou smrtelné.

Kdo je ohrožen

Riziko nižšího příjmu mají kuřáci a lidé vystavení kouři, lidé s velmi jednostrannou stravou, například někteří senioři, lidé závislí na alkoholu nebo drogách, lidé s poruchou vstřebávání živin a pacienti na dlouhodobé dialýze. Národní zdravotnický informační portál přidává lidi pod trvalým stresem a s velkou fyzickou zátěží. Při podezření na nedostatek je správné poradit se s lékařem.

Pomáhá vitamin C proti nachlazení?

Odpověď dává souhrnný přehled Cochrane z roku 2013, který zpracovali Harri Hemilä a Elizabeth Chalker a který zahrnul jen studie s placebem a dávkou aspoň 200 mg denně. V běžné populaci pravidelné užívání vitaminu C výskyt nachlazení nesnížilo. V komunitních studiích s více než deseti tisíci účastníky bylo riziko prakticky stejné jako u placeba.

Kratší nachlazení a výjimka pro sportovce

Pravidelné užívání ale nachlazení mírně zkrátilo, u dospělých o 8 % a u dětí o 14 %, a zmírnilo jeho příznaky. Výjimkou byli lidé ve velké fyzické zátěži: u maratonců, lyžařů a vojáků na cvičení v subarktickém prostředí bylo riziko nachlazení zhruba poloviční. Kdo začal vitamin C užívat až po prvních příznacích, žádný spolehlivý účinek nezaznamenal.

Co z toho plyne

Autoři přehledu došli k tomu, že užívat vitamin C každý den kvůli prevenci nachlazení nemá v běžné populaci opodstatnění. Smysl může mít u lidí před krátkým obdobím těžké fyzické zátěže. Mezi zdravotními tvrzeními schválenými v EU žádné o prevenci nachlazení není. Praktické rady, jak nachlazení zvládnout, najdete v článku jak se poprat s nachlazením a v přehledu co pomáhá na bolest v krku.

Vysoké dávky a doplňky stravy

Vitamin C má nízkou toxicitu. Při vysokých dávkách se nejčastěji objeví průjem, nevolnost a křeče v břiše, protože nevstřebaný vitamin C ve střevě zadržuje vodu. Národní zdravotnický informační portál uvádí trávicí potíže při extrémních dávkách od 3 až 4 gramů denně. EFSA horní bezpečnou mez nestanovila pro nedostatek dat, v USA platí pro dospělé 2 000 mg denně.

Ledvinové kameny

Vysoký příjem vitaminu C může zvyšovat vylučování oxalátu močí, z něhož se tvoří nejčastější ledvinové kameny. Švédská studie s 23 355 muži sledovanými jedenáct let zjistila, že muži užívající samostatné tablety vitaminu C měli zhruba dvojnásobné riziko ledvinových kamenů. Užívání multivitaminů s rizikem spojeno nebylo. Jde o observační studii, NIH hodnotí důkazy jako nejednoznačné. Opatrní by měli být lidé, kteří už kameny měli.

Kdy se poradit s lékařem

Vysoké dávky vitaminu C nejsou vhodné pro lidi s dědičnou hemochromatózou, tedy nadměrným ukládáním železa, protože vitamin C jeho vstřebávání zvyšuje. Podle NIH mohou doplňky ovlivnit i účinek chemoterapie a radioterapie, a pacienti v onkologické léčbě by je proto měli probrat se svým lékařem. Totéž platí pro lidi s onemocněním ledvin.

Doplněk stravy není lék

Doplněk stravy je podle zákona o potravinách potravina, která doplňuje běžnou stravu. Výrobce ho před uvedením na trh jen oznamuje Ministerstvu zemědělství zasláním textu etikety, ministerstvo jeho účinnost neposuzuje. Kyselina askorbová v tabletě má podle NIH stejnou dostupnost jako vitamin C z pomeranče nebo brokolice. O dalších živinách podporujících imunitu píšou články o vitaminu D a o zinku.

Pět mýtů o vitaminu C

  1. „Citron je nejlepší zdroj.“ Červená paprika, petrželová nať i černý rybíz ho mají mnohem víc.
  2. „Vitamin C chrání před nachlazením.“ V běžné populaci výskyt nachlazení nesnižuje, jen mírně zkracuje jeho trvání.
  3. „Čím víc, tím líp.“ Tělo vyšší dávky vstřebá hůř a přebytek vyloučí, vysoké dávky mohou způsobit průjem.
  4. „Mražená zelenina je bez vitaminů.“ Po deseti dnech v lednici může mít čerstvá zelenina méně vitaminu C než mražená.
  5. „Na etiketě je 100 %, takže mám splněno.“ Etiketa počítá s 80 mg, dospělý potřebuje 95 až 110 mg.

Další články o výživě a zdraví najdete v rubrice Zdraví.

Časté otázky o vitaminu C

Kolik vitaminu C denně potřebuje dospělý člověk?

Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučuje mužům 110 mg a ženám 95 mg denně. Těhotné ženy potřebují 105 mg, kojící a kuřáci víc. Doporučení stačí splnit v průměru za týden, nemusí se trefit každý den.

Proč je na etiketě jako 100 % uvedeno 80 mg vitaminu C?

Procenta na obalech se v EU počítají z referenční výživové hodnoty 80 mg, kterou stanoví nařízení č. 1169/2011. Je to jednotné číslo pro označování potravin, ne doporučený příjem. Dospělý člověk potřebuje podle EFSA 95 až 110 mg denně.

Pomáhá vitamin C proti nachlazení?

Podle přehledu Cochrane z roku 2013 pravidelné užívání v běžné populaci výskyt nachlazení nesnižuje. Trvání nachlazení zkracuje u dospělých asi o 8 % a u dětí o 14 %. Výjimkou jsou lidé ve velké fyzické zátěži, u nichž bylo riziko poloviční.

Ve kterých potravinách je nejvíc vitaminu C?

Nejvíc ho mají šípky, rakytník, červená paprika, petrželová nať a černý rybíz. Dobrým zdrojem je i brokolice, růžičková kapusta, kiwi, jahody a citrusy. Červená paprika obsahuje podle české databáze potravin kolem 191 mg na 100 gramů.

Může se vitamin C předávkovat?

Vitamin C má nízkou toxicitu a přebytek tělo vyloučí močí. Při vysokých dávkách, zhruba od 3 až 4 gramů denně, se ale mohou objevit průjem, nevolnost a křeče v břiše. V USA platí horní mez 2 000 mg denně, EFSA ji nestanovila.

Zvyšuje vitamin C riziko ledvinových kamenů?

Vysoký příjem může zvýšit vylučování oxalátu močí. Švédská studie zjistila u mužů užívajících samostatné tablety vitaminu C zhruba dvojnásobné riziko kamenů, důkazy ale nejsou jednoznačné. Lidé, kteří už kameny měli, by vysoké dávky měli probrat s lékařem.

Kolik vitaminu C se ztratí vařením?

Při domácím vaření se podle způsobu přípravy ztratí 15 až 55 % vitaminu C. Méně ho zničí příprava v páře nebo v mikrovlnné troubě. Vitamin C přechází do vody, proto pomáhá vařit krátce a vývar využít třeba do polévky.

Proč jíst vitamin C spolu se zdroji železa?

Vitamin C zlepšuje vstřebávání železa z rostlinných potravin, jako jsou luštěniny nebo celozrnné obiloviny. Toto zdravotní tvrzení je v EU schválené. Přidat k jídlu papriku nebo zeleninový salát se vyplatí hlavně lidem, kteří jedí málo masa.

Zdroje