Francie je rozlohou největší zemí Evropské unie, má 18 regionů včetně pěti zámořských a patří k nejnavštěvovanějším státům světa. K zajímavostem, které ji odlišují od sousedů, patří zákonem chráněný jazyk, přes tisíc druhů sýrů, síť rychlovlaků TGV a také to, že jako jedna z prvních zemí zakázala obchodům vyhazovat neprodané potraviny.
Tento přehled se drží údajů, které lze doložit, a vynechává historky, jež se o Francii tradují bez důkazů. Projdeme zeměpis, jazyk, jídlo a víno, sport, železnici i běžné zvyky, se kterými se setkáte hned první den po příjezdu.
V kostce
- Rozloha: evropská část Francie má zhruba 544 tisíc km², se zámořskými územími přibližně 633 tisíc km².
- Regiony: 13 v Evropě včetně Korsiky a 5 zámořských, dohromady 18.
- Jazyk: francouzština je jediným úředním jazykem a její užívání na veřejnosti upravuje zákon z roku 1994.
- Jídlo: ochranu původu pro vína zavedla Francie v roce 1935, druhů sýrů se odhaduje přes tisíc.
- Plýtvání: od roku 2016 nesmějí větší obchody ničit neprodané poživatelné potraviny a mají je nabízet charitě.
- Doprava a sport: TGV jezdí od roku 1981, Tour de France se poprvé jela v roce 1903.
Co v článku najdete
Základní fakta a regiony
Francie leží na západě Evropy mezi Atlantikem, Lamanšským průlivem a Středozemním mořem. Na pevnině sousedí s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem, Itálií, Monakem, Andorrou a Španělskem. Kvůli tvaru se jí přezdívá šestiúhelník, francouzsky l’Hexagone, a toto slovo se v tisku běžně používá jako označení evropské části země.
Nejvyšším bodem je Mont Blanc na hranici s Itálií, jehož výška se pohybuje kolem 4 806 metrů. Přesné číslo se mění, protože vrchol tvoří led a sníh a geodeti ho pravidelně přeměřují. Státním svátkem je 14. červenec, výročí dobytí Bastily, a heslem republiky jsou slova volnost, rovnost, bratrství.
Evropská Francie se dělí na 13 regionů, mezi které patří i ostrov Korsika. Dnešní podoba platí od roku 2016, kdy reforma sloučila menší celky do větších, například Alsasko, Lotrinsko a Champagne-Ardenne do regionu Grand Est. Dalších pět regionů leží v zámoří: Guadeloupe a Martinik v Karibiku, Francouzská Guyana v Jižní Americe a Réunion s Mayotte v Indickém oceánu.
Zámořské regiony jsou plnoprávnou součástí republiky i Evropské unie. Díky nim má Francie pozemní hranici také s Brazílií, a to právě ve Francouzské Guyaně. Více o jihoamerickém sousedovi přináší článek zajímavosti o Brazílii. Ostrovy v Karibiku pak přibližuje přehled karibských ostrovů.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha evropské části | zhruba 544 tisíc km² |
| Rozloha se zámořskými územími | zhruba 633 tisíc km² |
| Počet obyvatel | zhruba 69 milionů |
| Hlavní město | Paříž |
| Regiony | 18, z toho 5 zámořských |
| Nejvyšší hora | Mont Blanc, zhruba 4 806 m |
| Státní svátek | 14. července |
Jazyk chráněný zákonem
Francouzština je podle ústavy jazykem republiky a jediným úředním jazykem. O její podobu pečuje Francouzská akademie, založená v roce 1635, která vydává slovník a vyjadřuje se k novým slovům. Akademie nemá moc nic zakázat, její doporučení ale mají váhu.
Skutečnou právní sílu má zákon z roku 1994, známý podle tehdejšího ministra kultury jako Toubonův. Nařizuje používat francouzštinu v úředních dokumentech, v reklamě, na pracovištích a v obchodních smlouvách. Cizojazyčný slogan na plakátu proto bývá doplněn hvězdičkou a překladem drobným písmem.
S ochranou jazyka souvisejí i kvóty pro rozhlas, podle kterých musí rádia hrát stanovený podíl písní ve francouzštině. Vedle francouzštiny se v zemi mluví regionálními jazyky, například bretonsky, okcitánsky, korsicky, baskicky nebo alsasky. Úřední postavení ale nemají.
★ První slovo je bonjour
Ve Francii se každý rozhovor začíná pozdravem, i v obchodě, v pekárně nebo u okénka na nádraží. Když rovnou položíte otázku, působí to nezdvořile. Stačí bonjour přes den a bonsoir večer, a i když pak přejdete do angličtiny, přijetí bývá znatelně vlídnější.
Sýry a jejich původ
Počet druhů francouzských sýrů se odhaduje na tisíc až šestnáct set. Několik desítek z nich má chráněné označení původu, zkratkou AOP, které určuje oblast, druh mléka i postup výroby. Sýr se ve Francii podává po hlavním jídle a před dezertem, ne jako předkrm.
| Sýr | Mléko | Oblast | Čím je typický |
|---|---|---|---|
| Camembert de Normandie | kravské | Normandie | měkký sýr s bílou plísní na povrchu |
| Brie de Meaux | kravské | Île-de-France | velký plochý bochník, jemná krémová chuť |
| Roquefort | ovčí | jih země | modrá plíseň, zrání v jeskyních |
| Comté | kravské | Franche-Comté | tvrdý horský sýr s dlouhým zráním |
| Reblochon | kravské | Savojsko | poloměkký, základ zapékaných jídel z Alp |
| Munster | kravské | Alsasko a Vogézy | omývaná kůra, výrazná vůně |
Víno a pojem terroir
Francie patří k největším výrobcům vína na světě. V roce 1935 zavedla systém chráněných označení původu, známý pod zkratkou AOC, který se stal vzorem pro další země. Etiketa francouzského vína proto obvykle uvádí místo, ne odrůdu. Kupující má vědět, že burgundské červené je z Pinotu noir a bílé z Chardonnay.
S tím souvisí slovo terroir. Označuje souhrn přírodních podmínek konkrétní vinice, tedy půdu, nadmořskou výšku, sklon svahu, oslunění a mikroklima. Francouzští vinaři věří, že právě terroir dává vínu charakter, který nejde napodobit jinde. Jak fungují vinařské oblasti u nás, popisuje článek vinařské oblasti a podoblasti.
- Bordeaux: červená vína ze směsi odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot, sladká bílá ze Sauternes.
- Burgundsko: Pinot noir a Chardonnay z malých, přesně vymezených vinic.
- Champagne: nejchladnější z velkých oblastí, domov šumivého vína, které jediné smí nést toto jméno.
- Alsasko: bílá vína, hlavně Ryzlink a Tramín, při hranici s Německem.
- Údolí Loiry: svěží bílá vína ze Sauvignonu blanc a Cheninu blanc.
- Údolí Rhôny: plná červená vína z jihovýchodu země.
- Provence: oblast u Středozemního moře známá růžovými víny.
- Languedoc-Roussillon: největší oblast podle plochy vinic i objemu výroby.
Zákon proti plýtvání potravinami
V únoru 2016 přijala Francie zákon o boji proti plýtvání potravinami. Obchodům s potravinami o prodejní ploše nad 400 m² zakazuje ničit neprodané zboží, které je ještě poživatelné, a ukládá jim nabídnout dohodu o darování některé z organizací potravinové pomoci. Dříve nebylo výjimkou, že se vyřazené jídlo v kontejnerech záměrně znehodnocovalo.
Zákon zároveň stanovil pořadí kroků. Na prvním místě je předcházení vzniku přebytků, potom darování lidem, dále využití jako krmivo pro zvířata a nakonec kompost nebo výroba energie. Francie bývá označována za první zemi, která takovou povinnost obchodům uložila, a pozdější předpisy ji rozšířily i na další části potravinového řetězce.
Tour de France
Nejznámější cyklistický závod světa se poprvé jel v roce 1903. Vymyslela ho redakce sportovního deníku L’Auto, aby zvýšila prodej novin. Dnes má závod 21 etap, měří zhruba 3 500 kilometrů a jede se v červenci. Přerušily ho jen obě světové války.
Trasa se každý rok mění a střídá směr, kterým zemi objíždí. Pevnými body jsou horské etapy v Alpách a Pyrenejích a tradiční dojezd na pařížské třídě Champs-Élysées, kde závod končí od roku 1975 až na ojedinělé výjimky. Co k bulváru patří dál, shrnuje průvodce co navštívit v Paříži.
Barvy trikotů mají přesný význam. Žlutý nosí vedoucí jezdec celkového pořadí, zelený lídr bodovací soutěže, bílý s červenými puntíky nejlepší vrchař a bílý nejlepší mladý jezdec. Kdo se chystá na kolo sám, najde přehled povinností v článku povinná výbava kola.
TGV a rychlá železnice
Zkratka TGV znamená train à grande vitesse, tedy vysokorychlostní vlak. První trať pro cestující se otevřela v září 1981 mezi Paříží a Lyonem. V běžném provozu jezdí soupravy rychlostí až 320 km/h a síť dnes spojuje Paříž se všemi velkými městy i se sousedními státy.
Francouzům patří také rychlostní rekord kolejových vozidel na běžných kolejích. Upravená souprava TGV dosáhla v dubnu 2007 při zkušební jízdě rychlosti 574,8 km/h. Jiný přístup k rychlým vlakům zvolila země, které se věnuje článek zajímavosti o Japonsku.
⚠ Historky, které raději neopakujte
O Francii koluje řada tvrzení, která se špatně dokládají, například příběhy o panovníkovi, jenž měl vládnout jen pár minut, nebo přesná procenta o vybavení škol. V tomto přehledu je záměrně neuvádíme. Pokud na podobný údaj narazíte, hledejte u něj původní zdroj.
Památky a dědictví UNESCO
Francie má na seznamu světového dědictví UNESCO více než padesát zápisů a patří tak ke státům s nejvyšším počtem. Už v roce 1979 se na seznam dostaly Mont-Saint-Michel se svým zálivem, katedrála v Chartres a zámek Versailles. Později přibyl římský akvadukt Pont du Gard, pařížská nábřeží Seiny, opevněné město Carcassonne nebo údolí Loiry se zámky.
UNESCO eviduje i nehmotné dědictví. Francie na něm má od roku 2010 zapsané slavnostní stolování a od roku 2022 také řemeslo a kulturu spojenou s bagetou. Kdo rád srovnává velké stavby světa, může pokračovat článkem sedm divů světa.
Zvyky při jídle a setkání
Jídlo má ve Francii pevný řád. Obědvá se kolem poledne, večeří později než u nás a mnoho restaurací mezi obědem a večeří zavírá kuchyni. Chléb se pokládá přímo na ubrus vedle talíře a slouží k dojídání omáčky, ne jako předkrm s máslem.
Při seznámení si lidé podávají ruku, mezi známými je běžný lehký polibek na tvář, jehož počet se liší podle kraje. Neznámým lidem a starším se vyká, tykání nabízí ten starší nebo výše postavený. V neděli bývá velká část obchodů zavřená, s nákupy proto počítejte v sobotu. Další tipy na cesty po Evropě najdete v rubrice Cestování.
Zdroje
Časté dotazy o Francii
Čím je Francie zajímavá?
Francie je rozlohou největší zemí Evropské unie a patří k nejnavštěvovanějším státům světa. Proslavila ji kuchyně, víno, sýry, rychlovlaky TGV, Tour de France a desítky památek na seznamu UNESCO.
Kolik regionů má Francie?
Francie má 18 regionů. Třináct leží v Evropě včetně Korsiky a pět v zámoří: Guadeloupe, Martinik, Francouzská Guyana, Réunion a Mayotte.
Jak velká je Francie?
Evropská část Francie má zhruba 544 tisíc km², se zámořskými územími přibližně 633 tisíc km². Žije v ní zhruba 69 milionů lidí.
Kolik druhů sýrů má Francie?
Odhady se pohybují od tisíce do šestnácti set druhů. Několik desítek z nich má chráněné označení původu, například Camembert de Normandie, Roquefort nebo Comté.
Co říká francouzský zákon proti plýtvání potravinami?
Zákon z února 2016 zakazuje obchodům s potravinami nad 400 m² ničit neprodané poživatelné zboží. Obchody mají nabídnout dohodu o darování organizaci potravinové pomoci.
Jak rychle jezdí TGV?
V běžném provozu jezdí TGV rychlostí až 320 km/h. Upravená souprava dosáhla v roce 2007 při zkušební jízdě rekordních 574,8 km/h.
Kdy se jede Tour de France?
Tour de France se jede každý rok v červenci. Má 21 etap, měří zhruba 3 500 kilometrů a tradičně končí v Paříži na Champs-Élysées.
Jaké jsou zvyky ve Francii?
Každý rozhovor se začíná pozdravem bonjour, neznámým lidem se vyká a jídlo má pevný čas. Sýr se podává po hlavním chodu před dezertem a v neděli bývá hodně obchodů zavřených.