Solný důl Wieliczka leží ve stejnojmenném městě zhruba 13 km jihovýchodně od Krakova a patří k nejstarším solným dolům na světě. Návštěvníci procházejí s průvodcem Turistickou trasu, která vede po více než 800 schodech do hloubky 135 metrů kolem komor, slaných jezírek a kaplí vytesaných do soli. Důl je od roku 1978 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
V průvodci najdete ověřené údaje o historii a rozměrech dolu, popis toho, jak prohlídka probíhá a co si vzít na sebe, a srovnání s nedalekým dolem Bochnia. Na konci je obecný návod, jak se do Wieliczky dostat z Krakova a z České republiky.
V kostce
- Poloha: město Wieliczka v Malopolském vojvodství, zhruba 13 km od Krakova.
- Rozměry dolu: hloubka 327 metrů a přes 287 km chodeb, zpřístupněna jsou necelá 2 %.
- Turistická trasa: zhruba 3,5 km včetně muzejní části, přes 800 schodů, hloubka až 135 m.
- Teplota v podzemí je celoročně 17 až 18 °C, hodí se lehká mikina a pevné boty.
- UNESCO: zápis v roce 1978, v roce 2013 rozšířen o důl Bochnia a solný zámek ve Wieliczce.
- Nahoru se nejde pěšky, na povrch vyveze návštěvníky důlní výtah.
Co v článku najdete
Kde solný důl leží
Wieliczka je město s necelými třiceti tisíci obyvateli na jihovýchodním okraji krakovské aglomerace. Od centra Krakova je vzdálená zhruba 13 km, takže se sem jezdí hlavně na půldenní výlet. Důl se rozkládá přímo pod městem a vstupuje se do něj z areálu u šachty Daniłowicz.
Kromě samotného dolu stojí ve městě solný zámek, polsky Zamek Żupny, který býval sídlem správy solných dolů a dnes v něm působí muzeum. Zámek je spolu s dolem součástí zápisu na seznamu UNESCO. Kdo má víc času, může prohlídku podzemí spojit s procházkou po povrchu.
Historie těžby soli
Sůl se v okolí Wieliczky získávala už ve středověku, první písemná zmínka pochází z roku 1044. Kamenná sůl se tu hlubinně těžila od 13. století a královský podnik zvaný Żupy Krakowskie, který spravoval doly ve Wieliczce a v Bochni, patřil po staletí k hlavním zdrojům příjmů polských králů. Sůl byla ve středověku natolik cenná, že se jí říkalo bílé zlato.
K dolu se váže legenda o uherské princezně Kinze, pozdější polské kněžně. Před odjezdem do Polska prý hodila svůj zásnubní prsten do solné šachty v Uhrách a horníci ho pak našli v první vytěžené hroudě soli u Krakova. Svatá Kinga je proto patronkou solných horníků a je jí zasvěcena nejznámější podzemní kaple.
Důl během staletí navštívila řada známých osobností, mezi nimi Mikuláš Koperník, Johann Wolfgang Goethe, Fryderyk Chopin nebo Karol Wojtyła, pozdější papež Jan Pavel II. Za druhé světové války využívali podzemí němečtí okupanti pro válečnou výrobu. Průmyslová těžba skončila v roce 1996 kvůli nízkým cenám soli a zaplavování dolu, dnes důl slouží především turistům.
| Rok nebo období | Událost |
|---|---|
| 1044 | první písemná zmínka o zdejší soli |
| 13. století | začátek hlubinné těžby kamenné soli |
| 1978 | zápis na seznam světového dědictví UNESCO |
| 1989 až 1998 | důl veden na seznamu ohroženého dědictví |
| 1996 | konec průmyslové těžby soli |
| 2013 | rozšíření zápisu o důl Bochnia a solný zámek |
Proč je důl v UNESCO
Wieliczka se na seznam světového dědictví dostala už v roce 1978, tedy mezi prvními památkami vůbec. Důvodem je souvislý doklad vývoje hornických technik od středověku po 20. století: dřevěné výztuže, těžní stroje poháněné koňmi, odvodňovací systémy i celé podzemní komory, které horníci proměnili v kaple a sály.
V letech 1989 až 1998 byl důl veden na seznamu světového dědictví v ohrožení, hlavně kvůli vlhkosti, která poškozovala solné sochy. Po zlepšení větrání a odvlhčování byl ze seznamu ohrožených památek vyjmut. V roce 2013 byl zápis rozšířen a dnes nese společný název Královské solné doly Wieliczka a Bochnia. Zájemce o podobné památky potěší i přehled, co se skrývá pod pojmem sedm divů světa.
Turistická trasa v číslech
Běžná prohlídka vede po takzvané Turistické trase. Začíná sestupem po dřevěném schodišti v šachtě Daniłowicz, které má 380 schodů a končí na prvním patře v hloubce 64 metrů. Celkem návštěvníci zdolají přes 800 schodů a dostanou se do hloubky 135 metrů. Trasa měří zhruba 3,5 km a i tak ukazuje méně než 2 % všech chodeb.
Provozovatel uvádí průměrnou dobu návštěvy dvě až tři hodiny včetně expozice Muzea krakovských solných dolů, která na trasu navazuje. Samotná trasa nevyžaduje nadprůměrnou kondici, schody vedou převážně dolů a chodby jsou široké a osvětlené. Zpět na povrch se jede důlním výtahem, cesta trvá jen několik desítek sekund.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| největší hloubka dolu | 327 m |
| délka všech chodeb | přes 287 km |
| délka Turistické trasy | zhruba 3,5 km |
| počet schodů na trase | přes 800 |
| první schodiště | 380 schodů do hloubky 64 m |
| největší hloubka na trase | 135 m |
| teplota v podzemí | 17 až 18 °C |
| obvyklá doba návštěvy | 2 až 3 hodiny včetně muzea |
Kaple sv. Kingy a komory
Vrcholem trasy je kaple svaté Kingy, rozlehlý podzemní kostel, v němž je ze soli téměř všechno: podlaha, oltář, reliéfy na stěnách i krystaly v lustrech. Vznikala postupně rukama horníků, kteří byli zároveň samouckými sochaři. V kapli se dodnes slouží bohoslužby a díky akustice se tu konají také koncerty a svatební obřady.
Cestou k ní i od ní uvidíte další komory s dřevěnými konstrukcemi, slaná jezírka, repliky těžních strojů a sochy vytesané z kamenné soli, mezi nimi i sochu papeže Jana Pavla II. V dole jsou celkem čtyři kaple. Solné sochy nejsou bílé, ale šedé, kamenná sůl má v surovém stavu barvu připomínající neleštěnou žulu.
★ Co si vzít na sebe
V podzemí je celý rok 17 až 18 °C, v létě tedy znatelně chladněji než venku a v zimě naopak tepleji. Stačí lehká mikina nebo svetr a pohodlné boty s pevnou podrážkou. Velká zavazadla nechte v autě nebo v úschovně.
Jak prohlídka probíhá
Do dolu se nechodí samostatně, vždy jen ve skupině s průvodcem. Vstupenky je rozumné koupit předem na oficiálním webu dolu, v sezoně bývají oblíbené časy vyprodané. Průběh návštěvy vypadá obvykle takto.
- Vyberte si trasu a jazyk. Při nákupu vstupenky volíte konkrétní čas a jazyk výkladu.
- Dostavte se s předstihem ke vstupu u šachty Daniłowicz, skupiny odcházejí přesně.
- Sejděte po 380 schodech na první patro. Schodiště je dřevěné a točí se v úzké šachtě.
- Projděte s průvodcem tři patra s komorami, jezírky a kaplemi, hlavní zastávkou je kaple sv. Kingy.
- Navažte muzejní částí, pokud máte čas a síly, je součástí vstupenky.
- Vyjeďte výtahem na povrch. Klece jsou těsné, lidem s klaustrofobií může být krátká jízda nepříjemná.
Jazyky prohlídek a další trasy
Prohlídky s průvodcem se konají v polštině a v několika světových jazycích, web dolu má vedle polské verze anglickou, německou, ruskou, francouzskou, italskou a španělskou. Češtinu mezi pravidelně vypisovanými jazyky nehledejte, aktuální nabídku a případné mimořádné termíny ukáže rezervační systém. Kdo polsky nerozumí, zvolí nejspíš angličtinu, tištěné materiály a popisky pomohou i bez znalosti jazyka.
Vedle Turistické trasy nabízí důl také Hornickou trasu. Návštěvníci při ní dostanou kombinézu, přilbu a lampu a v méně upravených částech dolu si zkoušejí práci horníků. Je fyzicky náročnější a hodí se pro ty, kdo už klasickou prohlídku znají. S menšími dětmi je vhodnější Turistická trasa, další náměty na rodinný program nabízí přehled výletů s dětmi.
V hlubších patrech dolu funguje také lázeňské zařízení, které využívá zdejší mikroklima se stálou teplotou a vzduchem nasyceným solí. Starší texty slibují, že pobyt v dole vyléčí alergie a astma. Takové sliby berte s rezervou a případný léčebný pobyt vždy předem konzultujte se svým lékařem.
⚠ Opravené údaje ze starších článků
Starší texty uvádějí teplotu 15 °C a délku trasy 3 km. Provozovatel dolu dnes uvádí 17 až 18 °C a trasu dlouhou zhruba 3,5 km včetně muzejní části. Délka všech chodeb přesahuje 287 km, zpřístupněna je jen malá část.
Důl Bochnia jako alternativa
Kdo chce do solného podzemí bez davů, může zvolit důl v Bochni, která leží rovněž v Malopolském vojvodství východně od Krakova. Důl Bochnia byl založen v roce 1248 a bývá označován za nejstarší solný důl v Polsku. Těžba tu skončila v roce 1990 a od roku 2013 je důl součástí společného zápisu UNESCO s Wieliczkou.
Bochnia je komornější a prohlídka má jiný charakter. Největším prostorem je komora Ważyn v hloubce zhruba 250 metrů, dlouhá přes 250 metrů, kde je stálá teplota 14 až 16 °C a kde funguje podzemní ozdravovna. Důl má 16 pater a sahá do hloubky přes 400 metrů. Wieliczka nabídne víc soch a kaplí, Bochnia klidnější zážitek, obojí se dá stihnout během delšího pobytu v Krakově.
Cesta z Krakova a z Česka
Z Krakova se do Wieliczky dostanete příměstským vlakem nebo autobusem městské dopravy, cesta je krátká a zastávky jsou v docházkové vzdálenosti od vstupu do dolu. Jízdní řády si ověřte u dopravců, mění se. Autem je to z Krakova zhruba 13 km, parkuje se na vyhrazených parkovištích v okolí dolu.
Z České republiky vede nejkratší cesta přes Ostravsko a dál po polské dálnici přes Katovice ke Krakovu, z dálnice se sjíždí jen kousek od města. Z Ostravy jde o pohodlný jednodenní výlet, z Prahy nebo z Brna se vyplatí přenocovat. Podmínky cestování do Polska ověřte v aktuálních informacích Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Cestu se vyplatí spojit s dalšími místy jižního Polska. Zhruba 50 km od Krakova leží pietní památník Auschwitz-Birkenau v Osvětimi, blíž k českým hranicím pohádkově působící zámek Moszna. Na jih od Krakova se zvedají hory, o kterých píšeme v průvodci co navštívit ve Vysokých Tatrách. Další tipy najdete v rubrice Cestování.
Zdroje
- Kopalnia Soli Wieliczka: Turistická trasa (oficiální web)
- Wikipedia (anglicky): Wieliczka Salt Mine
- Wikipedia (anglicky): Bochnia Salt Mine
Časté dotazy k dolu Wieliczka
Kde leží solný důl Wieliczka?
Důl leží pod městem Wieliczka v Malopolském vojvodství, zhruba 13 km jihovýchodně od Krakova. Z Krakova se sem dá dojet vlakem, autobusem i autem.
Jak hluboko se ve Wieliczce chodí?
Turistická trasa začíná v hloubce 64 metrů a končí v hloubce 135 metrů. Samotný důl sahá do hloubky 327 metrů, hlubší patra ale nejsou běžně přístupná.
Kolik schodů je v solném dole Wieliczka?
Na Turistické trase je přes 800 schodů, z toho 380 hned na úvodním schodišti. Schody vedou převážně dolů a na povrch se návštěvníci vracejí výtahem.
Jaká je teplota v solném dole Wieliczka?
V podzemí je po celý rok stálá teplota 17 až 18 °C. Stačí lehká mikina nebo svetr a pohodlné pevné boty.
Jak dlouho trvá prohlídka Wieliczky?
Provozovatel uvádí průměrnou dobu návštěvy dvě až tři hodiny včetně muzejní expozice. Počítejte navíc s časem na příchod ke vstupu a na výjezd výtahem.
Je ve Wieliczce prohlídka v češtině?
Čeština mezi pravidelně vypisovanými jazyky prohlídek není. Na výběr bývá polština, angličtina, němčina a další světové jazyky, aktuální nabídku najdete v rezervačním systému dolu.
Od kdy je důl Wieliczka v UNESCO?
Na seznam světového dědictví byl důl zapsán v roce 1978. V roce 2013 byl zápis rozšířen o solný důl Bochnia a solný zámek ve Wieliczce.
Je lepší Wieliczka, nebo Bochnia?
Wieliczka je větší, známější a nabízí víc solných soch a kaplí včetně kaple sv. Kingy. Bochnia je komornější a klidnější. Výběr záleží na tom, zda dáváte přednost slavné památce, nebo menšímu počtu návštěvníků.