Zámek Moszna stojí ve stejnojmenné vsi v polském Opolském vojvodství, zhruba 30 km jižně od Opole a nedaleko českých hranic. Proslavila ho pohádková silueta s 99 věžemi a věžičkami, tradičně uváděných 365 místností a rozlehlý park, ve kterém na jaře kvetou azalky a rododendrony. Dnešní podobu mu na přelomu 19. a 20. století dal slezský průmyslnický rod Tiele-Wincklerů.
V průvodci najdete ověřené údaje o historii a architektuře zámku, přehled toho, co si na místě prohlédnout, a rady, kdy přijet. Nechybí ani obecné informace o cestě z České republiky a tipy, s čím výlet do Opolského Slezska spojit.
V kostce
- Poloha: ves Moszna v obci Strzeleczki, okres Krapkowice, mezi městy Prudnik a Krapkowice.
- Majitelé: rod Tiele-Wincklerů zámek vlastnil od roku 1866 do roku 1945.
- Podoba: barokní střed, novogotické východní křídlo a novorenesanční západní křídlo.
- Čísla: 99 věží a věžiček a 365 místností, obestavěný prostor zhruba 65 000 m³.
- Park: přes 100 hektarů s lipovou alejí, staletými duby, azalkami a rododendrony.
- Dnes: zámek slouží jako hotel a turistický cíl s prohlídkami, galerií a koncerty.
Co v článku najdete
Kde zámek Moszna leží
Moszna je malá ves v jihozápadním Polsku, v historickém Horním Slezsku. Administrativně patří k obci Strzeleczki v okrese Krapkowice a leží mezi městy Prudnik a Krapkowice, zhruba 30 km jižně od krajského města Opole. Krajina je tu rovinatá a zemědělská, takže zámecké věže jsou vidět už z dálky.
Z českého pohledu jde o blízký zahraniční cíl. Prudnik leží jen kousek od hranice na Jesenicku a Osoblažsku, a Moszna se tak dá zvládnout jako jednodenní výlet z Moravskoslezského i Olomouckého kraje. V české literatuře se zámek někdy uvádí pod počeštěným názvem Mošna.
Historie zámku a Tiele-Wincklerové
Nejstarší část dnešní stavby je barokní palác z 18. století. V roce 1866 panství koupil Hubert von Tiele-Winckler, jeden z velkých hornoslezských průmyslníků, jehož rodina zbohatla na uhlí a hutnictví. Moszna se stala hlavním rodovým sídlem a zůstala jím až do konce druhé světové války.
Zlom přišel v roce 1896, kdy barokní palác zachvátil požár a část stavby zničil. Hubertův syn Franz Hubert von Tiele-Winckler se rozhodl sídlo nejen obnovit, ale výrazně rozšířit. Do roku 1900 nechal opravit střední část a přistavět východní křídlo s oranžerií, krátce před první světovou válkou pak vzniklo křídlo západní. Zámek tak získal podobu, kterou má dodnes.
Na začátku 20. století sem opakovaně přijel na hony německý císař Vilém II., doloženy jsou jeho pobyty v letech 1911 a 1912. Na jaře 1945 rodina před frontou odešla a zámek obsadila Rudá armáda. Budova válku přečkala, původní vybavení interiérů ale z velké části vzalo za své.
| Období | Co se dělo |
|---|---|
| 18. století | vznik barokního paláce, dnešní střední části zámku |
| 1866 | panství kupuje Hubert von Tiele-Winckler |
| 1896 | požár poškodil barokní palác |
| 1896 až 1900 | obnova středu a stavba novogotického východního křídla s oranžerií |
| před první světovou válkou | stavba novorenesančního západního křídla |
| 1911 a 1912 | lovecké pobyty císaře Viléma II. |
| 1945 | odchod rodiny, zámek obsazuje Rudá armáda |
| 1972 | v zámku začíná fungovat sanatorium |
| od roku 2013 | zámek slouží cestovnímu ruchu, kultuře a ubytování |
Architektura: tři slohy vedle sebe
Moszna je učebnicovou ukázkou eklektismu, tedy záměrného míchání historických slohů. Každá ze tří částí zámku mluví jiným architektonickým jazykem, a přesto dohromady tvoří jeden celek. Právě ten kontrast stojí za dojmem, že zámek vypadá jako kulisa z pohádkového filmu.
Střed tvoří původní barokní palác s klidným, souměrným průčelím. Východní křídlo je novogotické, s lomenými oblouky, cimbuřím a štíhlými věžemi, a navazuje na něj prosklená oranžerie. Západní křídlo je novorenesanční a působí o něco těžším, reprezentativním dojmem. Dobře je rozdíl vidět z parku, odkud se dá zámek obejít ze všech stran.
| Část zámku | Sloh | Čeho si všimnout |
|---|---|---|
| střední část | baroko | souměrné průčelí, hlavní vstup |
| východní křídlo | novogotika | věže, cimbuří, lomené oblouky |
| oranžerie | novogotika | prosklená stavba napojená na východní křídlo |
| západní křídlo | novorenesance | mohutnější hmota, štíty a arkýře |
Kolik má zámek věží a místností
U Moszné se nejčastěji uvádějí dvě čísla: 99 věží a věžiček a 365 místností. Shodně je zmiňují polské i zahraniční encyklopedické zdroje a počet místností bývá spojován s počtem dnů v roce. Do počtu věží se započítávají i drobné věžičky a vížky na střechách, proto ho při pohledu ze země sami nespočítáte.
Méně jednotné jsou údaje o ploše. Zdroje uvádějí užitnou plochu v rozmezí sedmi až osmi tisíc metrů čtverečních a obestavěný prostor kolem 65 000 metrů krychlových. Pro návštěvníka je podstatnější, že z celého zámku je přístupná jen část, zbytek slouží ubytování a provozu.
⚠ Opravené údaje ze starších textů
Starší články někdy posouvají počátky stavby do 17. století nebo zámek řadí do žebříčků krásy. Doložené je barokní jádro z 18. století, vlastnictví Tiele-Wincklerů od roku 1866 a přestavba po požáru v roce 1896. Pořadí v anketách krásy žádnou oficiální váhu nemá.
Co si na zámku prohlédnout
Interiéry se navštěvují s průvodcem po vyznačených trasách. Protože původní mobiliář se po roce 1945 nedochoval, nečekejte přeplněné sály se starožitnostmi. Hlavní hodnotou jsou samotné prostory: dřevěná obložení, schodiště, krby a výhledy z oken do parku. Aktuální nabídku tras a jazyků výkladu najdete na oficiálním webu zámku.
- Knihovna: místnost s dřevěným obložením, která dobře ukazuje, jak sídlo vypadalo za Tiele-Wincklerů.
- Zrcadlový salon: reprezentační prostor ve střední části zámku.
- Zámecká kaple: dnes slouží hlavně jako síň pro komorní koncerty.
- Jídelna a oranžerie: jídelna navazuje na prosklenou oranžerii plnou zeleně.
- Hala s galerií: salon s ochozem v patře, kde dnes funguje kavárna.
- Galerie: v zámku se pořádají výstavy výtvarného umění.
- Hřebčín: v sousedství zámku působí státní hřebčín založený v roce 1948 na pozemcích bývalého panství.
Park, azalky a rododendrony
Zámek obklopuje krajinářský park o rozloze přes 100 hektarů, který volně přechází do okolních luk a lesů. Jeho osu tvoří lipová alej vedoucí k rodinnému hřbitovu Tiele-Wincklerů, kde je pohřben Hubert i Franz Hubert. V parku rostou duby staré kolem tří set let a vzácné skupiny rododendronů.
Největší slávu parku dělají rododendrony a azalky, které tu tvoří rozsáhlé skupiny. Kvetou na jaře, obvykle od přelomu dubna a května, a na dobu květu připadá hudební festival nazvaný Muzyczne Święto Kwitnących Azalii s koncerty klasické hudby. Přesný termín květu závisí na počasí, proto se před cestou podívejte na aktuální fotografie a program na webu zámku.
Park stojí za návštěvu i mimo jaro. V létě nabízí stín a klidné procházky, na podzim se barví listnaté stromy a věže vystupují z mlhy nad loukami. Kdo rád poznává krajinu pěšky, ocení i náš přehled, jaké přírodní zajímavosti nabízí Česko na druhé straně hranice.
★ Kdy přijet kvůli fotkám
V době květu azalek přijeďte ve všední den nebo brzy ráno, o víkendech bývá park plný. Zámek si obejděte ze všech stran, každé křídlo vypadá na snímku jinak a nejlepší světlo se během dne přesouvá.
Jak naplánovat návštěvu
Výlet se dá zvládnout za půl dne, pohodlnější je ale vyhradit si celý den. Následující postup pomůže, aby vám na místě nic neuteklo. Otevírací dobu, časy prohlídek a podmínky vstupu do parku si vždy ověřte na oficiálním webu zámku, mění se podle sezony.
- Zjistěte si předem časy prohlídek. Interiéry se procházejí s průvodcem a počet míst ve skupině je omezený.
- Začněte interiéry. Dopoledne bývá klidněji a po prohlídce vám zbude čas na park.
- Obejděte zámek zvenku. Z parku uvidíte všechna tři křídla a rozdíl mezi slohy.
- Projděte lipovou alej k rodinnému hřbitovu a vraťte se jinou cestou parkem.
- Nakonec se zastavte u hřebčína nebo v zámecké kavárně.
Cesta z Česka a okolí
Nejpohodlnější je cesta autem. Z Česka se k Moszné jezdí přes hraniční přechody na Jesenicku, Osoblažsku a Krnovsku směrem na Prudnik, z Ostravska také přes Ratiboř nebo po dálnici směrem na Opole. Veřejná doprava do vsi je řídká, vlakem se dá dojet do okolních měst a pokračovat místním spojem. Pro cestu do Polska sledujte aktuální informace Ministerstva zahraničních věcí ČR.
Zámek se dobře kombinuje s dalšími cíli. Na polské straně se nabízí Opole nebo historická Nysa, při delší cestě pak solný důl Wieliczka u Krakova a pietní památník v Osvětimi. Rodiny mohou výlet spojit s programem podle našich tipů na výlety s dětmi.
Moszna je také vyhledávaným místem pro svatební fotografie a obřady, podobně jako romantické zámky v Česku. Kdo takové místo hledá, najde obecná kritéria v článku, jak vybrat místo na svatbu. Další náměty na cesty do zahraničí i po Česku shrnuje rubrika Cestování.
Zdroje
Časté dotazy k zámku Moszna
Kde leží zámek Moszna?
Zámek stojí ve vsi Moszna v polském Opolském vojvodství, v obci Strzeleczki mezi městy Prudnik a Krapkowice. Od Opole je vzdálený zhruba 30 km jižním směrem a leží nedaleko hranice s Českem.
Kolik věží má zámek Moszna?
Uvádí se 99 věží a věžiček. Do počtu se započítávají i drobné vížky na střechách, proto je ze země nespočítáte. Stejně často se zmiňuje 365 místností.
Kdo zámek Moszna postavil?
Dnešní podobu dal zámku slezský průmyslnický rod Tiele-Wincklerů, který panství vlastnil od roku 1866 do roku 1945. Po požáru v roce 1896 nechal Franz Hubert von Tiele-Winckler zámek obnovit a přistavět dvě nová křídla.
Kdy kvetou azalky na zámku Moszna?
Azalky a rododendrony v parku kvetou na jaře, obvykle od přelomu dubna a května. Přesný termín závisí na počasí daného roku. V době květu se koná hudební festival s koncerty klasické hudby.
Dá se zámek Moszna prohlédnout uvnitř?
Ano, interiéry se navštěvují s průvodcem po vyznačených trasách. K vidění je knihovna, zrcadlový salon, kaple nebo oranžerie. Aktuální časy prohlídek najdete na oficiálním webu zámku.
Jak se dostat na zámek Moszna z Česka?
Nejjednodušší je cesta autem přes hraniční přechody na Jesenicku, Osoblažsku nebo Krnovsku směrem na Prudnik. Veřejná doprava do vsi je řídká, proto se vyplatí spoje ověřit předem.
Jaký je architektonický sloh zámku Moszna?
Zámek je eklektický, spojuje tři slohy. Střední část je barokní, východní křídlo novogotické a západní křídlo novorenesanční.
Kolik času si na zámek Moszna vyhradit?
Na prohlídku interiérů a kratší procházku parkem stačí zhruba půl dne. Pokud chcete projít celý park s lipovou alejí a zastavit se u hřebčína, počítejte s celým dnem.