Rafting je sjíždění divoké vody na velkém nafukovacím člunu, ve kterém pádluje celá posádka a řídí ji instruktor. Na rozdíl od kánoe se nemusíte učit ovládat loď sami, stačí poslouchat povely a pádlovat do rytmu. I tak jde o pobyt v proudící vodě, kde rozhoduje příprava, správná výbava a to, jak se zachováte, když se ocitnete mimo člun.
Článek vysvětluje, co raft je, jak se čte obtížnost vody, kde se v Česku a okolí jezdí, co si vzít, co má udělat instruktor a jak plavat v proudu po vypadnutí. Vychází z výcvikových materiálů Hasičského záchranného sboru ČR, ze studijního textu Univerzity Palackého v Olomouci o bezpečnosti při vodní turistice a z informací pražského turistického portálu a areálu Divoká voda v Čunovu.
V kostce
- Obtížnost se značí ZW a WW I až VI, pro první jízdu se hodí nižší stupně.
- Stejná řeka je při vyšší vodě těžší, často i o několik stupňů.
- Vesta a přilba patří na divokou vodu vždy, na chladnou vodu i neopren.
- Po vypadnutí se v proudu nestavte, plujte na zádech nohama napřed.
- Instruktor má před vyplutím vysvětlit povely, signály i postup při převržení.
Co v článku najdete
Co je raft a jak se na něm jezdí
Raft je nafukovací člun pro několik lidí, kteří sedí na bocích a pádlují jednopádly. Posádka spolupracuje, ale o směru rozhoduje instruktor, obvykle vzadu. Studijní text Univerzity Palackého upozorňuje, že raft je pomalejší a hůř ovladatelný než menší loď a má mnohem větší setrvačnost, takže se musí plánovat daleko dopředu. Málo nafouknutý se podle textu chová spíš jako matrace.
Proč se raft hodí pro začátečníky
Velký člun odpustí víc chyb než kajak. Podle stejného textu lze s raftem přejet hladké kameny i tam, kde by menší loď neprojela. Začátečník se navíc nemusí učit vlastní techniku řízení, stačí sladit záběry s ostatními. Proto je jízda s instruktorem častý první kontakt s divokou vodou, a to i pro lidi, kteří nikdy nepádlovali. Posádka přitom funguje podobně jako tým u kolektivních sportů s pevnou sestavou, jen místo soupeře čte proud.
Obtížnost vody: co znamená ZW a WW
Hasičský záchranný sbor ve svém výcvikovém konspektu popisuje stupně obtížnosti jako jednoduchý způsob, jak vyjádřit charakter toku v určitém úseku. Klidná, mírně proudící voda bez peřejí se značí ZW, divoká voda má šest stupňů WW I až VI. Stupeň se určuje podle nejtěžších míst úseku, ale nezohledňuje jezy, stupně ani krátkodobé překážky, jako jsou padlé stromy. Ty musíte hlídat zvlášť, i když je úsek popsaný jako lehký.
Stupně obtížnosti v přehledu
| Stupeň | Charakter toku |
|---|---|
| ZW | klidný tok bez překážek a peřejí |
| WW I | lehký tok s občasnými peřejemi |
| WW II | peřeje a vlny, dobře čitelné |
| WW III | nepravidelné vlny, občasný válec, nečekané překážky |
| WW IV | velké peřeje a válce, úzké průjezdy |
| WW V a VI | extrémně těžký tok až hranice sjízdnosti |
Proč na stavu vody tolik záleží
Obtížnost se podle hasičského konspektu obvykle uvádí pro průtok typický ve vodácké sezóně, který bývá jen těsně nad minimem sjízdnosti. Za vyššího stavu obtížnost roste, často o několik stupňů, někdy až za hranici sjízdnosti. Úsek, který v létě zvládne každá posádka, tak může být po deštích nebo při tání nebezpečný. Při povodních bývá voda navíc znečištěná. Aktuální stavy najdete u Českého hydrometeorologického ústavu a na Vodohospodářském informačním portálu.
Kde jet rafting v Česku a okolí
Umělé kanály
Vodácký areál v pražské Troji slouží vodnímu slalomu i raftingu a podle pražského turistického portálu si v něm jízdu mohou vyzkoušet i laici pod dohledem profesionála. Areál provozuje loděnice Univerzity Karlovy, která pořádá i kurzy. Blízko hranic leží slovenské Čunovo u Bratislavy s umělými kanály, kde se obtížnost reguluje stavidly v rozmezí WW II až IV. Provozovatel tam vyžaduje dobré zdraví, schopnost plavat a s každou posádkou posílá instruktora.
Řeky, kde rozhoduje vypouštění vody
Známé Čertovy proudy na Vltavě pod Lipnem mají většinu času v korytě jen málo vody, protože ta odtéká do elektrárny. Sjízdné jsou při vypouštění z přehrady, které je jen občas, a patří k náročným úsekům. Pro začátečníka bez zkušeností s divokou vodou nejsou vhodnou první volbou. Kdo hledá výlet s řekou v klidnějším tempu, najde inspiraci v článku o Českém ráji a údolí Jizery.
Výbava na raft: co dostanete a co si vzít
Studijní text Univerzity Palackého dělí výbavu na ochranné prostředky a záchranné prostředky. Mezi ochranné patří boty, přilba, vesta, neopren a bunda, mezi záchranné házečka, karabiny, lékárnička, nůž, píšťalka a mobil. Záchranné vybavení nese instruktor, ochranné dostane od provozovatele obvykle každý účastník. Na peřejích od WW II text doporučuje vestu a přilbu, od WW III kvalitní neopren a záchranné vybavení ve skupině.
Vesta, přilba a neopren
Vestu i přilbu si před vyplutím zapněte a nechte zkontrolovat instruktorem, protože kontrola vybavení patří k jeho povinnostem. Přilbu nesundávejte ani na klidnějších úsecích, dokud k tomu nedá pokyn. Neopren řadí studijní text mezi ochranné prostředky a na obtížnější vodě ho doporučuje. Provozovatel v Čunovu radí vzít si pod neopren plavky nebo tričko a ponožky. Plavat byste měli umět jistě; pokud si nejste jistí, pomůže vám přehled plaveckých stylů od kraulu po znak.
Co si přibalit
Hodí se ručník, suché oblečení na převlečení a boty do vody, které vám nesklouznou z nohy. Brýle zajistěte páskem nebo je nahraďte kontaktními čočkami, jak doporučuje provozovatel v Čunovu, a alkohol před jízdou vynechte, tam je přímo zakázaný. Na vodě je podle studijního textu potlačovaný pocit žízně, takže pijte i bez žízně.
Tip: Před vyplutím se instruktora zeptejte, kde je výstupní místo a co dělat, když vypadnete. Kdo to ví dopředu, ve vodě méně panikaří.
Instruktor a instruktáž před vyplutím
Dobrá jízda začíná na břehu. Podle studijního textu Univerzity Palackého má vedoucí plavby seznámit účastníky s nástupním a výstupním místem, obtížností, délkou, problémovými místy, průtokem a teplotou vody. U raftu má probrat techniku pádlování a povely, zkontrolovat vybavení a říct, kdy je možné ochranné pomůcky odložit. Doporučuje také nechat účastníky před první jízdou vyzkoušet plavání v tekoucí vodě, sebezáchranu a záchranu házečkou.
Signály, které se vyplatí znát
Na řece často není slyšet hlas, proto se používají signály rukou, případně doplněné píšťalkou. Studijní text uvádí jako základ tři: vzpažená jedna ruka znamená pozor, zkřížené paže nad hlavou znamenají nesjízdné místo a zastavit, usilovné mávání jednou nebo oběma pažemi nad hlavou je volání o pomoc. Konkrétní povely pro pádlování si každý instruktor vysvětlí po svém, proto je pozorně poslouchejte už na břehu.
Co dělat při vypadnutí z raftu
Vypadnout z člunu se na divoké vodě stává i zkušeným. Hasičský konspekt pro plavání v tekoucí vodě uvádí zásadní pravidlo: nikdy se v ní nestavět. Při stání nebo chůzi hrozí zaklínění nohy ve dně a proud vás pak může stáhnout pod hladinu. Postavit se můžete až ve chvíli, kdy se rukama pevně držíte břehu nebo konstrukce. Nafukovací čluny mívají úchyty pro nohy, při převržení z nich nohy včas vysuňte.
Pasivní plavání na zádech
Po pádu do vody se podle hasičů nejdřív zorientujte v poloze na zádech nohama napřed po proudu. Nohy mějte mírně pokrčené, špičky nad hladinou a hýždě co nejvýš, aby vás nezachytily kameny pod vodou. Ruce podél těla korigují směr, bradu přitiskněte na prsa, ať vidíte, kam plujete. Na kámen se nohama odrazíte. Tělo se přitom posouvá k tomu břehu, ke kterému směřuje hlava, takže se k němu natočte šikmo.
Aktivní plavání a házečka
Když potřebujete rychle ke břehu, přetočte se na břicho a plavte kraulem s hlavou nad vodou, nejlépe do vratného proudu za překážkou. Peřeje ale podle konspektu projíždějte pasivně. Hodí-li vám někdo házečku, chyťte lano oběma rukama, přehoďte ho přes vzdálenější rameno a ruce přitiskněte k hrudi, jinak vás tah otočí obličejem do vody. Dejte pozor, ať se do lana nezamotáte. Kamarádovi do vody neskákejte, provozovatel v Čunovu to výslovně nedoporučuje.
Pro koho raftování není
Jízda není vhodná pro neplavce a pro lidi, kteří se ve vodě cítí nejistě, protože vypadnutí z člunu je běžná součást divoké vody. Provozovatelé vyžadují dobrý zdravotní stav a stanovují i věkovou hranici, která se liší místo od místa. Zklamat může i počasí: při nízké vodě bývá jízda klidná, při vysoké ji instruktor může zrušit. Nevhodná je i pro toho, kdo se nechce řídit pokyny, protože posádka funguje jen jako celek.
Šest omylů o raftování
- „Stupeň obtížnosti platí vždycky.“ Platí pro typický stav vody, při vyšším průtoku je řeka těžší.
- „Jez je součástí obtížnosti.“ Stupeň jezy nezahrnuje a přenést loď podle vodáckých zásad není ostuda.
- „Kdo vypadne, má se hned postavit.“ Právě postavení v proudu hrozí zaklíněním nohy.
- „Na překážku se dá vždy vylézt.“ Naplavání na strom nebo kámen je velmi rizikové kvůli stržení pod něj.
- „Když nemám žízeň, nepiju.“ Na vodě je pocit žízně potlačený.
Časté otázky o raftingu
Musím umět plavat?
Ano, jistá schopnost plavat je základní podmínka a provozovatelé ji vyžadují. Vesta vás sice udrží nad hladinou, ale v proudu je potřeba se orientovat, natočit se ke břehu a případně pár temp doplavat. Kdo se ve vodě bojí, měl by nejdřív získat jistotu v bazénu.
Od kolika let se dá jet rafting?
Jednotná věková hranice neexistuje, stanovuje ji provozovatel podle obtížnosti trati a typu jízdy. Například v Čunovu je hranice uvedená v pravidlech provozovatele. Před rezervací se proto vždy zeptejte přímo provozovatele a počítejte s tím, že dítě musí jistě plavat.
Jakou obtížnost zvolit poprvé?
Pro první jízdu se hodí nižší stupně divoké vody, nejlépe na umělém kanálu nebo úseku, který instruktor dobře zná. Pamatujte, že stejný úsek je při vyšší vodě těžší. Když instruktor kvůli stavu vody trasu změní, berte to jako známku profesionality.
Je jízda na raftu nebezpečná?
Riziko existuje, ale s instruktorem, správnou výbavou a obtížností přiměřenou posádce ho výrazně snížíte. Za velmi nebezpečné označují vodácké zásady hlavně jezy a překážky, jako jsou padlé stromy, a vyšší stav vody. Proto se vyplatí poslouchat instruktáž a nespoléhat jen na to, že je úsek popsaný jako lehký.
Zdroje
- Základy bezpečnosti při vodní turistice, Univerzita Palackého v Olomouci (upol.cz)
- Práce na vodě: tekoucí voda, Hasičský záchranný sbor ČR (hzscr.gov.cz)