Chřipka začíná náhle, vysokou horečkou, bolestí svalů a silnou únavou, a na rozdíl od nachlazení ji v Česku každou zimu prodělá zhruba 5 až 15 % lidí. Obvykle odezní do týdne, u seniorů, chronicky nemocných, těhotných a malých dětí ale může vést k zápalu plic a dalším komplikacím. Nejúčinnější ochranou je každoroční očkování na podzim, ochrana nastupuje zhruba za dva týdny.
Článek vysvětluje, jak chřipku rozeznat od nachlazení a covidu, jak dlouho je nakažlivá, co pomáhá doma, kdy jít k lékaři a komu očkování hradí zdravotní pojišťovna. Vychází z Národního zdravotnického informačního portálu, doporučení Ministerstva zdravotnictví a dat evropského střediska ECDC.
V kostce
- Začátek: náhlý, horečka 38 až 40 °C, bolest svalů, hlavy a velká únava.
- Nakažlivost: od dne před prvními příznaky zhruba týden, nejvíc v prvních dnech.
- Léčba: klid, tekutiny, paracetamol nebo ibuprofen. Antibiotika na chřipku nepůsobí.
- Antivirotikum předepisuje lékař, nejlépe do 48 hodin od začátku příznaků.
- Očkování: ideálně v říjnu a listopadu, hrazené mimo jiné lidem nad 65 let a chronicky nemocným.
Co v článku najdete
Co je chřipka
Chřipka je velmi nakažlivé onemocnění dýchacích cest, které způsobují chřipkové viry typu A a B. Nejtěžší průběhy, epidemie i pandemie souvisejí s typem A. Ten často mění svou genetickou informaci, a proto prodělaná chřipka nechrání před nákazou v dalších letech. V Česku trvá chřipková epidemie obvykle od prosince do března.
Jak se šíří
Chřipka se přenáší hlavně kapénkami při kašli a kýchání, ale také rukama, když se člověk dotkne kontaminovaného povrchu a pak obličeje. Riziko roste v uzavřených místnostech s mnoha lidmi. Inkubační doba je podle NZIP 1 až 4 dny. Nakazit ostatní lze přibližně den před objevením prvních příznaků a ještě zhruba týden poté.
Ne každý onemocní stejně
Podle NZIP má zhruba třetina nakažených horečku a typické příznaky, třetina jen mírné potíže bez horečky a třetina žádné příznaky. I lidé bez příznaků přitom mohou virus šířit dál. Světová zdravotnická organizace odhaduje celosvětově asi miliardu případů sezónní chřipky ročně, z nichž tři až pět milionů probíhá těžce.
Příznaky chřipky
Typickými příznaky jsou horečka 38 až 40 °C, bolest hlavy, bolest v krku, bolest svalů a kloubů, zimnice, silný pocit nemoci a velká únava. Kašel bývá suchý, přidat se může výtok z nosu a nechutenství. U kojenců a předškolních dětí se objevují i zažívací potíže, zvracení a nevolnost.
U seniorů jinak
U starších a oslabených lidí bývá horečka méně častá. Chřipka se u nich může projevit spíše dezorientací nebo zmateností, což okolí snadno přehlédne. Proto je u seniorů potřeba zbystřit, když se náhle zhorší jejich celkový stav, i když nemají vysokou teplotu.
Jak dlouho trvá
Příznaky obvykle odezní do týdne. Kašel a únava ale mohou přetrvávat déle, podle WHO dva týdny i víc. Návrat k plné zátěži proto nespěchejte, zejména ke sportu. Kdy je rozumné znovu začít cvičit, popisuje článek o sportu při nemoci.
Chřipka, nachlazení, nebo covid?
Chřipku je dobré odlišit od běžného nachlazení, protože je mnohem závažnější. Nachlazení začíná pozvolna, s rýmou a ucpaným nosem, teplota bývá normální nebo do 38 °C. Chřipka začíná rychle, často s vysokou horečkou a bolestí celého těla. Od covidu chřipku podle samotných příznaků spolehlivě rozlišit nejde, jistotu dá test.
| Příznak | Chřipka | Nachlazení |
|---|---|---|
| Začátek | rychlý | pozvolný |
| Horečka | častá, i přes 39 °C | žádná nebo do 38 °C |
| Bolest svalů a kloubů | typická, bolí celé tělo | jen někdy |
| Rýma a ucpaný nos | méně typické | typické |
| Únava | silná | mírná |
| Kdy | obvykle prosinec až březen | celý rok, víc v chladu |
Chřipka a covid
Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) uvádí, že u covidu je častější ztráta chuti nebo čichu a že nakažlivost začíná dřív, dva až tři dny před příznaky. Obě nemoci mohou vést k zápalu plic a poškození srdce, druhotné bakteriální infekce jsou častější u chřipky. NZIP upozorňuje, že souběh chřipky a covidu zvyšuje riziko těžkého průběhu.
Jak chřipku potvrdí lékař
Lékař vychází z příznaků, vyšetření a toho, jestli chřipka zrovna v okolí koluje. Může udělat rychlý antigenní test nebo výtěr z nosohltanu, existují i testy na chřipku a covid současně. Při podezření na zápal plic posílá na rentgen. Pokud vás trápí hlavně krk, pomůže rozlišit i článek o bolesti v krku a angíně.
Kdo je ohrožený těžkým průběhem
NZIP řadí k rizikovým skupinám lidi ve věku 60 let a více, kojence a předškolní děti, lidi s oslabenou imunitou, těhotné ženy a ženy krátce po porodu a kuřáky. Ohroženi jsou také lidé s chronickými nemocemi srdce, plic, ledvin nebo s cukrovkou. U nich může chřipka zhoršit základní onemocnění.
Komplikace
Nejčastější komplikací je zápal plic, bakteriální i virový. Chřipka může zhoršit astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc a vyvolat zánět vedlejších dutin, u dětí zánět středního ucha. Vzácněji vede k zánětu mozku a mozkových plen nebo srdečního svalu. Data ÚZIS ukazují, že naprostá většina lidí, kteří zemřou v nemocnici na respirační infekce, je starší 65 let.
Léčba doma
U většiny lidí stačí léčba příznaků. Na bolest a horečku se používá paracetamol nebo ibuprofen podle příbalového letáku. Důležitý je klidový režim, dostatek tekutin a nekouřit, ani pasivně. Podle NZIP nemají kuřecí vývar ani bylinné čaje vědecky doložený vliv na rychlejší uzdravení, pokud vám ale dělají dobře, nic nebrání je pít.
Kyselina acetylsalicylová ne dětem
Dětem do 16 let se nesmí podávat kyselina acetylsalicylová. Podle NZIP může u dětí s chřipkou vyvolat Reyeův syndrom, závažné poškození mozku a jater, které může skončit i smrtí. Na horečku dětem dávejte paracetamol nebo ibuprofen dávkovaný podle hmotnosti.
Antivirotika
Proti chřipce existují antivirotika, například oseltamivir a zanamivir. Nejúčinnější jsou podle NZIP v prvních 12 hodinách a nejpozději do 48 hodin od začátku příznaků, nemoc zkracují přibližně o jeden den. Doporučují se hlavně dětem, těhotným, lidem se závažnými příznaky a s vysokým rizikem těžkého průběhu. Předepisuje je lékař podle individuální situace.
Antibiotika nepomohou
Antibiotika na chřipkové viry neúčinkují. Lékař je předepíše jen tehdy, když se k chřipce přidá bakteriální komplikace, například zápal plic. Ministerstvo zdravotnictví opakovaně vyzývá, aby lidé antibiotika na chřipku po lékaři nevyžadovali, zbytečné užívání vede k odolnosti bakterií.
Kdy jít k lékaři
Při podezření na chřipku kontaktujte praktického lékaře, zejména pokud patříte do rizikové skupiny, u dětí jejich pediatra. Rychle vyhledejte pomoc, pokud se objeví varovné příznaky. U dospělých jsou to podle NZIP:
- rychlé nebo ztížené dýchání, dušnost, bolest na hrudi,
- málo nebo žádná moč,
- závratě, zmatenost, výrazná slabost nebo silná bolest svalů,
- návrat horečky a kašle po předchozím zlepšení,
- zhoršení chronické nemoci.
Varovné příznaky u dětí
U dětí navíc zbystřete při namodralých rtech nebo obličeji, vtahování žeber při dýchání, suchu v ústech, obtížném probouzení a nereagování na oslovení nebo doteky. U miminek do 12 týdnů je důvodem k okamžité návštěvě lékaře jakákoli horečka nad 38 °C. Pokud se k chřipce přidá kašel s hleny a dušnost, může jít o zánět průdušek, o němž píše článek jak vyléčit zánět průdušek.
Pracovní neschopnost
S chřipkou zůstaňte doma, chráníte tím kolegy i sebe. Ministerstvo zdravotnictví připomíná, že hrdinství není přijít nemocný do práce. Podle České správy sociálního zabezpečení náleží nemocenské od 15. dne dočasné pracovní neschopnosti a nemocný musí dodržovat léčebný režim, který určí lékař.
Očkování proti chřipce
Nejúčinnější ochranou je každoroční očkování. Ministerstvo zdravotnictví uvádí jako optimální období říjen až prosinec, očkovat lze i dříve, jakmile je vakcína dostupná, a také později během sezóny. Ochrana se podle evropského střediska ECDC vytvoří za 10 až 14 dní. Většina seniorů se v Česku nechává očkovat v září až listopadu.
Proč každý rok
Očkovat se je potřeba každý rok ze dvou důvodů. Chřipkové viry se mění, a proto se složení vakcíny upravuje každou sezónu podle virů, které budou pravděpodobně kolovat. Zároveň ochrana po očkování časem slábne. Loňské očkování tedy na letošní zimu nestačí.
Komu se doporučuje
Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem od šesti měsíců věku, se zvláštním důrazem na lidi od 50 let, chronicky nemocné, malé děti, těhotné, zdravotníky a klienty a pracovníky sociálních služeb. Vakcínu lze podle VZP podat těhotným v kterékoli fázi těhotenství. Pro lidi nad 65 let se prioritně doporučuje vysokodávková vakcína.
Komu ho hradí pojišťovna
Podle § 30 zákona o veřejném zdravotním pojištění hradí pojišťovna očkování proti chřipce zejména těmto skupinám:
| Skupina | Poznámka |
|---|---|
| Pojištěnci nad 65 let | VZP hradí vakcínu i aplikaci |
| Chronicky nemocní | léčená onemocnění srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, cukrovka |
| Zdravotníci | zdravotničtí a další odborní pracovníci |
| Lidé v pobytových zařízeních | domovy pro seniory, dlouhodobá lůžková péče a další |
| Lidé s poruchou imunity | porucha sleziny, závažné imunodeficity, po transplantaci krvetvorných buněk |
Těhotné ženy a děti samostatnou úhradu ze zákona nemají, pokud nespadají do některé z uvedených skupin. Řada pojišťoven ale nabízí příspěvek z fondu prevence. Podmínky úhrady se mohou měnit, proto si je ověřte u svého lékaře nebo pojišťovny.
Jak účinné očkování je
Účinnost vakcíny se rok od roku liší podle toho, jak dobře odpovídá virům, které skutečně kolují. Americké CDC odhaduje účinnost proti laboratorně potvrzené chřipce v jednotlivých sezónách mezi 19 a 60 %. Ochrana proti těžkému průběhu bývá vyšší: data ÚZIS z české sezóny ukazují, že očkování snižovalo riziko hospitalizace, pobytu na JIP a úmrtí o 30 až přes 70 %, nejvýrazněji u lidí nad 65 let.
Z vakcíny chřipku nedostanete
Vakcíny podávané injekcí obsahují usmrcené viry nebo jen jejich bílkoviny, nemoc tedy způsobit nemohou. Pokud někdo po očkování onemocní, jde podle CDC obvykle o jiný respirační virus, nákazu těsně před očkováním nebo během dvou týdnů, než se ochrana vytvoří, nebo o běžnou krátkou reakci, například bolest v místě vpichu, bolest hlavy nebo zvýšenou teplotu.
Jak se chránit
Kromě očkování pomáhají jednoduchá pravidla, která doporučuje NZIP i WHO. Snižují riziko nákazy chřipkou i dalšími respiračními viry. Platí zejména v zimě, kdy lidé tráví víc času v uzavřených prostorách.
Hygiena
Myjte si často a důkladně ruce, kýchejte a kašlete do ohbí lokte, nedotýkejte se obličeje a použité kapesníky hned vyhazujte. Nesdílejte nádobí a pravidelně větrejte. Respirátor podle NZIP chrání vás i ostatní. Pokud jste nemocní, omezte kontakt s lidmi, zejména se seniory a chronicky nemocnými.
Strava a vitaminy
Pestrá strava s dostatkem ovoce a zeleniny je pro zdraví důležitá, žádný doplněk ale chřipce spolehlivě nezabrání. Co o vitaminu C a nachlazení skutečně říkají studie, shrnuje článek o vitaminu C. Obecné rady při nachlazení najdete v textu jak se poprat s nachlazením.
Šest mýtů o chřipce
- „Chřipka je jen silnější rýma.“ Je mnohem závažnější a může vést k zápalu plic.
- „Antibiotika chřipku vyléčí.“ Na viry nepůsobí, jen na bakteriální komplikace.
- „Z očkování dostanu chřipku.“ Vakcína obsahuje usmrcené viry nebo jejich části.
- „Očkoval jsem se loni, stačí to.“ Viry i vakcína se mění každou sezónu.
- „Kdo chřipku prodělal, je chráněný.“ Typ A se mění a nákaza se může opakovat.
- „Bez horečky to není chřipka.“ U seniorů horečka často chybí.
Další články o zdraví najdete v rubrice Zdraví.
★ Upozornění
Článek slouží k obecné informaci a nenahrazuje vyšetření. Při varovných příznacích, u malých dětí, seniorů a chronicky nemocných se poraďte s lékařem.
Časté otázky o chřipce
Jak poznám chřipku od nachlazení?
Chřipka začíná náhle, vysokou horečkou, bolestí svalů a kloubů a silnou únavou. Nachlazení začíná pozvolna, s rýmou a ucpaným nosem a teplotou obvykle do 38 °C. Od covidu chřipku podle příznaků spolehlivě odlišit nejde, jistotu dá test.
Jak dlouho je člověk s chřipkou nakažlivý?
Nakazit ostatní lze přibližně den před prvními příznaky a ještě zhruba týden poté, nejvíc v prvních dnech nemoci. Inkubační doba je 1 až 4 dny. S chřipkou proto zůstaňte doma a omezte kontakt s ohroženými lidmi.
Kdy se nechat očkovat proti chřipce?
Ideálně na podzim, v říjnu a listopadu, Ministerstvo zdravotnictví uvádí jako optimum říjen až prosinec. Ochrana se vytvoří zhruba za dva týdny. Očkovat se lze i později během sezóny, pokud jste to nestihli.
Komu hradí očkování proti chřipce pojišťovna?
Podle zákona hlavně lidem nad 65 let, chronicky nemocným se srdečními, plicními a ledvinovými nemocemi nebo cukrovkou, zdravotníkům, lidem v domovech pro seniory a dalších pobytových zařízeních a lidem se závažnou poruchou imunity. Ostatní mohou využít příspěvek pojišťovny.
Můžu z očkování dostat chřipku?
Ne. Vakcíny podávané injekcí obsahují usmrcené viry nebo jen jejich bílkoviny a nemoc způsobit nemohou. Krátká reakce, jako bolest v místě vpichu nebo zvýšená teplota, je běžná. Onemocnění po očkování bývá jiný virus nebo nákaza před nástupem ochrany.
Proč se musím očkovat každý rok?
Chřipkové viry se neustále mění, a proto se každou sezónu upravuje i složení vakcíny. Ochrana po očkování navíc časem slábne. Loňské očkování proto na další zimu spolehlivě nechrání.
Pomohou na chřipku antibiotika?
Ne, antibiotika na viry nepůsobí. Lékař je předepíše jen při bakteriální komplikaci, například zápalu plic. Proti samotné chřipce existují antivirotika na předpis, která jsou nejúčinnější do 48 hodin od začátku příznaků.
Kdy jít s chřipkou rychle k lékaři?
Při dušnosti, bolesti na hrudi, zmatenosti, výrazné slabosti, málo moči nebo když se horečka po zlepšení vrátí. U dětí navíc při modrých rtech, vtahování žeber, obtížném probouzení a u miminek do 12 týdnů při jakékoli horečce nad 38 °C.
Zdroje
- Chřipka: příznaky a prevence, Národní zdravotnický informační portál (nzip.cz)
- Chřipka: diagnóza a léčba, Národní zdravotnický informační portál (nzip.cz)
- Očkování proti chřipce, Všeobecná zdravotní pojišťovna (vzp.cz)
- Chřipka a respirační onemocnění, Ministerstvo zdravotnictví ČR (mzd.gov.cz)
- Vakcíny proti sezónní chřipce, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ecdc.europa.eu)