Zakázané uvolnění: kdy se píská icing a proč ne v oslabení

Zakázané uvolnění v hokeji prakticky: role střední čáry, hybridní posuzování u bodů vhazování, výjimka pro oslabení a zákaz střídání pro tým, který puk vyhodil.

Zakázané uvolnění je hokejový přestupek, při kterém tým vystřelí puk ze své poloviny hřiště až za soupeřovu brankovou čáru, aniž by se ho cestou kdokoli dotkl. Rozhodčí v takové chvíli přeruší hru a vhazuje se v obranném pásmu týmu, který puk uvolnil. Anglicky se mu říká icing a patří k pravidlům, kterým začínající divák rozumí nejméně, protože se někdy píská a jindy ne. Vysvětlíme, kdy čárový rozhodčí zvedne ruku, jak funguje hybridní varianta, proč se nepíská v oslabení a co s tím dělají trenéři.

V kostce

  • Rozhoduje střední čára. Přestupek vzniká jen tehdy, když hráč puk zahraje ze své poloviny a ten bez doteku přejde soupeřovu brankovou čáru.
  • Platí jen při plném počtu. Tým, který hraje v oslabení, smí puk vyhazovat přes celé hřiště beztrestně.
  • Hybridní varianta. Čárový rozhodčí posoudí, kdo by se puku dotkl první, a rozhodne nejpozději ve chvíli, kdy první hráč dojede k bodům vhazování.
  • Trest je vhazování a únava. Vhazuje se v obranném pásmu viníka a jeho hráči v poli nesmějí před vhazováním střídat.
  • Žáci hrají jinak. V žákovských soutěžích Českého svazu ledního hokeje se hybridní varianta neuplatňuje.

Co je zakázané uvolnění

Pravidla Mezinárodní hokejové federace IIHF popisují tento přestupek jako situaci, kdy hráč týmu se stejným nebo vyšším počtem hráčů na ledě vystřelí, odpálí nebo usměrní puk ze své poloviny hřiště za brankovou čáru soupeře. Polovinu hřiště určuje střední červená čára. V pravidlech se branková čára v této souvislosti označuje jako čára zakázaného uvolnění, a to po celé šířce hřiště, nejen mezi tyčemi branky. Jestli puk skončí v rohu, nebo projede kolem mantinelu za brankou, je tedy jedno.

Rozhoduje místo posledního doteku

Podstatné je, kde se hráč útočícího týmu puku naposledy dotkl. Když ho zahraje holí ze své poloviny, puk přejede střední čáru, celé soupeřovo pásmo i brankovou čáru, jde o icing. Pokud ale puk dostane až za střední čáru a teprve odtud ho pošle dozadu, přestupek nevzniká. Proto obránci při vyhazování často nejdřív bruslí s pukem přes střední čáru, i když to stojí zlomek vteřiny navíc a soupeř mezitím napadá.

Proč pravidlo vzniklo

Zámořská NHL zavedla toto pravidlo v roce 1937. Důvodem bylo zdržování hry: tým, který vedl, mohl puk pořád dokola vyhazovat přes celé hřiště, soupeř se pro něj musel vracet a čas běžel. Pravidlo dnes plní ještě jeden úkol. Bránící tým pod tlakem nemůže jen tak odpálit puk a vystřídat unavené hráče, takže musí hrát. Podrobněji o tom, jak se zápas skládá z třetin a přestávek a proč přerušení prodlužují čistý čas, píšeme v článku jak dlouho trvá hokejový zápas.

Jak čároví rozhodčí icing posuzují

Dříve existovaly hlavně dvě podoby pravidla. Při takzvaném dotykovém uvolnění se hra přerušila, až když se puku za brankovou čárou dotkl bránící hráč. Při automatickém uvolnění rozhodčí odpískal hned, jakmile puk čáru přejel. První verze vedla k nebezpečným závodům do rohu, druhá zase trestala i situace, kdy útočník puk prakticky dojel. Kompromisem je hybridní varianta, kterou dnes používá IIHF i NHL.

Hybridní posuzování krok za krokem

Čárový rozhodčí musí podle pravidel udělat dvě rozhodnutí. Nejprve odhadne, zda puk zahraný z vlastní poloviny přejde brankovou čáru. Potom posoudí, jestli se puku jako první dotkne bránící, nebo útočící hráč. Rozhodnout musí nejpozději ve chvíli, kdy první z nich dojede k bodům vhazování v koncovém pásmu. Nerozhoduje, kdo k bodům dojede dřív, ale kdo by se puku bruslí nebo holí dotkl první. Když je souboj příliš vyrovnaný, rozhodčí přestupek odpíská.

Co se stane po odpískání

Vhazování proběhne v obranném pásmu týmu, který přestupek způsobil. Pravidla IIHF dávají soupeři právo vybrat si, na kterém ze dvou bodů vhazování v tomto pásmu se bude vhazovat, takže si zvolí stranu, která vyhovuje jeho centrovi. Když se čárový rozhodčí spletl a icing odpískal neprávem, vhazuje se uprostřed hřiště. Pro tým, který puk uvolnil, je vhazování u vlastní branky vždy nepříjemné, protože soupeř může po vyhraném buly okamžitě vystřelit.

Kdy se icing nepíská

Pravidla obsahují řadu výjimek. Tou nejznámější je hra v oslabení. Tým, který má na ledě méně hráčů než soupeř, smí puk vyhazovat ze svého pásma přes celé hřiště a rozhodčí nic nepíská. Když trest právě končí, rozhoduje okamžik, kdy puk opustil hůl. Pokud se to stalo ještě před uplynutím trestu, o přestupek nejde. Nehraje roli, zda vyloučený hráč zůstane na trestné lavici déle.

Dotek soupeře a hra brankáře

Když se puk cestou dotkne kteréhokoli hráče soupeře nebo jeho brankáře, uvolnění se ruší. Totéž platí, pokud se brankář vydá k puku, předstírá, že ho chce zahrát, nebo se ho pokusí zastavit. Pravidla myslí i na hráče, kteří se úmyslně nechtějí zapojit: když mohl bránící hráč v poli puk zahrát dřív, než přejel brankovou čáru, a neudělal to, hra pokračuje. Výjimka neplatí pro brankáře, který jen odjíždí na střídačku kvůli šestému hráči.

Puk po vhazování a puk v brance

Icing nevzniká ani tehdy, když puk přejde brankovou čáru přímo z vhazování na soupeřově polovině. A pokud tým vystřelí ze své poloviny přímo do soupeřovy branky, nejde o přestupek, ale o gól. To se stává hlavně v závěru utkání, kdy soupeř odvolá brankáře. Rozdíly v tom, jak se obdobné situace řeší v jiných kolektivních hrách, shrnuje přehled pravidla sportů.

Situace Rozhodnutí
Puk zahraný z vlastní poloviny přejde bez doteku soupeřovu brankovou čáru zakázané uvolnění
Tým hraje v oslabení nepíská se
Puk se cestou dotkne soupeře nebo jeho brankáře nepíská se
Brankář soupeře vyjede k puku nebo předstírá, že ho zahraje nepíská se
Útočník by se puku dotkl dřív než obránce nepíská se, hra pokračuje
Puk skončí přímo v brance platí gól

Zákaz střídání po zakázaném uvolnění

Skutečný trest se neskrývá ve vhazování, ale v tom, co mu předchází. Tým, který se zakázaného uvolnění dopustil, nesmí před následným vhazováním vystřídat hráče v poli. Rozhoduje se podle toho, kdo byl na ledě ve chvíli, kdy puk opustil hůl. Výjimky jsou úzké: střídat se smí za zraněného hráče, za hráče s poškozenou bruslí, při změně počtu hráčů kvůli trestu a také tehdy, když se na led vrací brankář odvolaný kvůli šestému hráči.

Proč to rozhoduje zápasy

Pětka, která se dlouho brání ve vlastním pásmu, je na konci střídání vyčerpaná. Kdyby mohla puk vyhodit a vystřídat, ulevila by si. Takhle musí zůstat na ledě a odehrát vhazování u vlastní branky proti čerstvé formaci soupeře, kterou si jeho trenér během přerušení pošle na led. Proto se v hokeji tolik cení obránce, který umí v tlaku puk podržet, nahrát přes střední čáru nebo ho poslat podél mantinelu tak, aby ho stihl spoluhráč.

Jak se pravidlo měnilo

NHL používala od roku 1937 dotykové uvolnění. Hybridní variantu přijala pro sezonu 2013/14 po dohodě s hráčskou asociací NHLPA. Jedním z impulzů byla zranění při závodech do rohu, kdy hráči v plné rychlosti narážejí do mantinelu; zmiňuje se hlavně zranění obránce Joni Pitkänena. Mezinárodní federace IIHF zavedla hybridní variantu do pravidel pro období 2014 až 2018. Český svaz ledního hokeje přebírá pravidla IIHF v českém překladu, takže je hrají i extraliga a nižší soutěže dospělých.

Mládež hraje podle starších pravidel

Směrnice Českého svazu ledního hokeje pro soutěže mladších a starších žáků i pro kategorii 5. tříd uvádějí, že ustanovení o hybridním zakázaném uvolnění se v nich neuplatňuje a posuzuje se podle pravidel z let 2010 až 2014. Neplatí tam ani zákaz střídání po zakázaném uvolnění, aby se děti mohly střídat podle potřeby. Kdo vede žákovský tým nebo píská mládežnické zápasy, by si měl znění směrnic ověřit pro konkrétní sezonu, protože je svaz čas od času upravuje.

Tip pro diváky: Při každém dlouhém vyhození se podívejte, kde se hráč puku naposledy dotkl. Byl-li před střední červenou čárou a tým nehraje v oslabení, hlídejte, kdo se k puku v soupeřově pásmu blíží první. Tak většinou poznáte rozhodnutí čárového rozhodčího dřív, než zazní píšťalka.

Jak s pravidlem pracují týmy

Trenéři učí hráče, aby se zakázanému uvolnění vyhýbali, ale ne za každou cenu. Když tým prohrává o gól a soupeř tlačí, bývá někdy rozumnější puk vyhodit a riskovat vhazování než ho ztratit u modré čáry. Naopak v posledních minutách při vedení se vyhazování přes celé hřiště nevyplácí, protože unavená pětka zůstane na ledě. Rekreační hráči, kteří s hokejem teprve začínají, by se měli nejdřív naučit jistě bruslit a teprve potom řešit taktiku; začít můžete u článku, jak se naučit bruslit.

Nahrávka místo vyhození

Častým řešením pod tlakem je nahrávka na křídlo u mantinelu ve středním pásmu. Když puk dojede za střední čáru na hůl spoluhráče, žádné uvolnění nehrozí a tým se zbaví tlaku bez přerušení. Vystřelit puk mimo hřiště přes plexisklo z obranného pásma není řešení, pravidla to trestají jako zdržování hry. Proto má v hokeji takovou váhu jistá práce s pukem a dobrá základní výbava, se kterou pomůže článek, jak vybrat brusle na led.

Pět věcí, které se o zakázaném uvolnění vyplatí vědět

  1. Branková čára platí po celé šířce. Puk nemusí jet do branky, stačí, když přejde čáru kdekoli za ní.
  2. V oslabení se nepíská. Bránící tým s menším počtem hráčů smí puk vyhazovat přes celé hřiště.
  3. Rozhoduje dotek, ne příjezd. Při hybridní variantě čárový rozhodčí posuzuje, kdo by se puku dotkl první.
  4. Viník nesmí střídat. Pětka, která puk uvolnila, odehraje i následné vhazování u vlastní branky.
  5. Děti hrají podle jiných pravidel. V žákovských soutěžích ČSLH se hybridní uvolnění neuplatňuje a střídat se smí.

Kdo hledá další sporty na ledě a sněhu, najde jejich srovnání podle výbavy a náročnosti v přehledu zimní sporty. Srovnání s dalšími týmovými hrami a počty hráčů nabízí přehled kolektivní sporty.

Florbal má s hokejem společné brankoviště i mantinel, jen v jiných mírách; rozměry hřiště pro florbal včetně branky a malého hřiště pro děti popisuje samostatný článek.

Kde přesně leží branková a modrá čára, od kterých se zakázané uvolnění posuzuje, ukazuje přehled rozměrů hokejového hřiště s tabulkou IIHF a NHL.

Časté otázky o zakázaném uvolnění

Co je zakázané uvolnění v hokeji?

Je to přestupek, kdy hráč zahraje puk ze své poloviny hřiště a ten bez doteku přejde soupeřovu brankovou čáru. Rozhodčí přeruší hru a vhazuje se v obranném pásmu týmu, který puk vyhodil. Anglicky se mu říká icing.

Proč se zakázané uvolnění nepíská v oslabení?

Pravidla oslabenému týmu ulehčují obranu, protože hraje s menším počtem hráčů. Může tak puk vyhodit přes celé hřiště, získat čas a vystřídat. Kdyby se uvolnění pískalo i v oslabení, byl by tým s vyloučeným hráčem znevýhodněný dvakrát.

Jak funguje hybridní zakázané uvolnění?

Čárový rozhodčí nejdřív odhadne, zda puk přejde brankovou čáru, a pak posoudí, kdo se ho dotkne první. Rozhodnout musí nejpozději ve chvíli, kdy první hráč dojede k bodům vhazování. Když je souboj vyrovnaný, uvolnění odpíská, aby hráči nemuseli závodit až k mantinelu.

Může tým po zakázaném uvolnění střídat?

Ne, hráči v poli týmu, který se přestupku dopustil, musí zůstat na ledě až do vhazování. Výjimkou je zraněný hráč, poškozená brusle, změna počtu hráčů kvůli trestu nebo návrat brankáře odvolaného kvůli šestému hráči. Soupeř střídat smí.

Kde se vhazuje po zakázaném uvolnění?

V obranném pásmu týmu, který puk uvolnil. Podle pravidel IIHF si soupeř vybere, na kterém ze dvou bodů vhazování v tom pásmu se bude hrát. Pokud rozhodčí uvolnění odpískal omylem, vhazuje se na středu hřiště.

Zdroje