Vyšehrad co vidět: bazilika, Slavín, Gorlice a kudy jít

Co vidět na Vyšehradě za půl dne: bazilika, hřbitov se Slavínem, kasematy s Gorlicí, Myslbekova sousoší, příjezd metrem C a tramvají a chyby, kterým se vyhnout.

Na Vyšehradě co vidět za půl dne? Baziliku sv. Petra a Pavla, Vyšehradský hřbitov se Slavínem, románskou rotundu sv. Martina, kasematy se sálem Gorlice, Myslbekova sousoší a barokní hradby s výhledem na Vltavu a Pražský hrad. Areál je volně přístupný celý rok, placené jsou jen prohlídky vybraných míst. Poradíme, kudy jít podle toho, odkud přijíždíte, co stihnout za dvě hodiny a co za celé odpoledne, a jakým chybám se vyhnout.

Článek vychází z informací správy Národní kulturní památky Vyšehrad, turistického portálu Prague City Tourism a Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla, která spravuje baziliku.

V kostce

  • Vstup do areálu je zdarma po celý rok, vstupenky se kupují jen na prohlídky, například do kasemat.
  • Nejrychleji se sem dostanete metrem C do stanice Vyšehrad, od řeky pak tramvají na Výtoň nebo Albertov.
  • Bazilika se neprohlíží během mší, svateb, pohřbů a koncertů, proto si návštěvu naplánujte mimo obřady.
  • V sále Gorlice stojí originály šesti barokních soch z Karlova mostu, na mostě jsou dnes kopie.
  • Autem do areálu nevjedete, jde o pěší zónu, a na kole, koloběžce ani bruslích se tu jezdit nesmí.

Vyšehrad v kostce: proč sem jít

Vyšehrad vznikl v 10. století, tedy později než Pražský hrad, a v dějinách města byl výchozím místem korunovačních průvodů i pevností. Podle Prague City Tourism vykonal Karel IV. 1. září 1347 první korunovační průvod právě na Vyšehrad a v letech 1348 až 1350 dal postavit nové hradby. Dnešní podobu s mohutnými cihlovými valy a bastiony ale určila barokní přestavba na pevnost v letech 1653 až 1727. Součástí Prahy je Vyšehrad od roku 1883.

Co je zdarma a co s prohlídkou

Správa Národní kulturní památky Vyšehrad uvádí, že areál můžete navštívit zdarma po celý rok. Volně se projdete parky, po hradbách, kolem rotundy, Myslbekových sousoší i po hřbitově. Vstupenku potřebujete na prohlídky, mezi které patří kasematy se sálem Gorlice, a samostatně se platí vstup do baziliky. Vstupenky prodává Infocentrum u Leopoldovy brány a online pokladna, aktuální podmínky se vyplatí ověřit před cestou na webu správy.

Kolik času si vyhradit

Samotná procházka po hradbách s krátkou zastávkou u baziliky a na hřbitově zabere zhruba dvě hodiny klidné chůze. Když přidáte prohlídku kasemat, vnitřek baziliky a delší hledání hrobů známých osobností, počítejte s celým odpolednem. Na půl dne stačí malý batoh s pitím a vrstvou oblečení navíc a s výběrem pomůže článek, jak vybrat turistický batoh.

Jak se na Vyšehrad dostat MHD

Podle Prague City Tourism vedou na Vyšehrad tři pohodlné cesty. Nejznámější je metro linky C do stanice Vyšehrad, odkud dojdete pěšky k Táborské bráně. Od Vltavy jezdí tramvaj na zastávku Výtoň, odkud se stoupá Libušinou ulicí nebo Vratislavovou k Cihelné bráně. Třetí možnost je tramvaj na Albertov a pak pěšky Přemyslovou a Vratislavovou ulicí opět k Cihelné bráně. Jízdní řády se mění, proto trasu ověřte v aktuálním vyhledávači spojení.

Metro C: vstup od Pankráce

Ze stanice metra Vyšehrad vede cesta k Táborské bráně, vnějšímu vstupu od Pankráce z let 1655 až 1656. Kousek za ní stojí Leopoldova brána z let 1676 až 1678, postavená podle plánu Carla Luraga, s pilastry a erbem od Giovanniho Battisty Allia. Na rozdíl od cesty od řeky se tu nestoupá do kopce, takže se hodí s kočárkem nebo pro starší návštěvníky. Hned za Leopoldovou branou je infocentrum, kde koupíte vstupenky.

Tramvaj Výtoň a Albertov: vstup od řeky

Kdo přijíždí od nábřeží, vstoupí obvykle Cihelnou branou, empírovou branou na opačné straně areálu než Táborská. Stoupání z Výtoně je kratší, ale prudší, zato hned u brány začínají prohlídky kasemat ke Gorlici. Pokud plánujete podzemí, je tento vstup praktičtější. Celý okruh pak můžete projít od Cihelné brány k bazilice, po hradbách a ven Leopoldovou a Táborskou branou k metru, takže se nevracíte stejnou cestou.

Bazilika sv. Petra a Pavla

Dvojice štíhlých věží je nejviditelnějším symbolem Vyšehradu. Podle správy památky baziliku založil první český král Vratislav, který zde zřídil kapitulu, a stavba byla mnohokrát přestavována. Dnešní podobu se dvěma věžemi navrhl architekt Josef Mocker, neogotické věže vysoké 58 metrů pocházejí z počátku 20. století. Bazilika patří Královské kolegiátní kapitule sv. Petra a Pavla a od roku 2003 nese titul basilica minor.

Co hledat uvnitř

Interiér zdobí bohatá secesní výmalba, která připomíná počátky české státnosti. Kapitula mezi skvosty řadí gotickou madonu Panny Marie Deštné, ke které lidé chodili prosit o déšť v obdobích sucha. Pozornost si zaslouží i relikviář sv. Valentina, klenotnice a vzácný románský náhrobek z 11. století, který se vrátil na své místo. K dispozici je audioprůvodce.

Kdy dovnitř nechodit

Bazilika je živý kostel. Kapitula výslovně uvádí, že prohlídky nejsou dovoleny během liturgických obřadů, tedy mší, svateb a pohřbů, ani během koncertů. Zejména o víkendech tak můžete přijít ke dveřím ve chvíli, kdy dovnitř jako turisté nesmíte. Rozpis bohoslužeb a omezení návštěvní doby zveřejňuje kapitula na webu baziliky, podívejte se na něj ještě v den návštěvy.

Tip: Když na bazilikovou mši narazíte, otočte pořadí: nejdřív hřbitov a Slavín, které jsou hned vedle, a do kostela se vraťte po skončení obřadu.

Vyšehradský hřbitov a Slavín

Hřbitov vedle baziliky je podle správy památky nejstarším dosud užívaným hřbitovem historické Prahy. Národním pohřebištěm se stal z iniciativy probošta Václava Štulce v 70. letech 19. století a dnešní podobu mu dávají novorenesanční arkády. Prague City Tourism uvádí jako autora italských arkád architekta Antonína Wiehla, náhrobky na jižní a východní straně navrhl Antonín Barvitius. Hřbitov spravuje městská organizace Hřbitovy a pohřební služby hl. m. Prahy.

Koho tu najdete

Leží tu stovky osobností české vědy, kultury, politiky a sportu. Prague City Tourism jmenuje mimo jiné Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetanu, Karla Čapka, Boženu Němcovou, Karla Hynka Máchu, Jana Nerudu, Alfonse Muchu, Mikoláše Alše, Emu Destinnovou a Jaroslava Heyrovského. Vchod je vlevo od průčelí baziliky a hlavní cesta vede rovnou k Slavínu na východním konci. Hroby jsou rozeseté po celé ploše i v arkádách, proto si konkrétní jména dohledejte předem.

Slavín, společná hrobka

Myšlenka společné hrobky nejvýznamnějších osobností vzešla podle Prague City Tourism od spolku Svatobor v roce 1862. Stavba podle návrhu Antonína Wiehla proběhla v letech 1889 až 1893 a sochař Josef Mauder vytvořil okřídleného Génia vlasti nad sarkofágem a postavy Truchlící a Vítězné vlasti. Prvním pohřbeným byl básník Julius Zeyer v roce 1901. V kryptě pod schodištěm leží podle správy památky asi čtyřicet osobností.

Rotunda, kasematy a sál Gorlice

Románská rotunda sv. Martina stojí kousek za Leopoldovou branou. V roce 1841 ji podle Prague City Tourism ohrozila stavba silnice a zachránil ji hrabě Karel Chotek. Kapitula ji koupila v roce 1875 a dala opravit podle návrhu Antonína Bauma. Rotunda dnes slouží bohoslužbám, kapitula v ní slouží mše, a běžně se otevírá hlavně při nich nebo při zvláštních příležitostech. Počítejte s tím, že ji nejspíš uvidíte jen zvenčí.

Kasematy: kilometr chodeb pod hradbami

Labyrint podzemních chodeb vznikl podle správy památky při přeměně Vyšehradu na barokní pevnost. Měří přes kilometr a dělí se na čtyři oddělené části. Kromě Gorlice to jsou Martinské kasematy se zapomenutým kostelem a lapidáriem úlomků výzdoby baziliky, Podolské kasematy s bývalými protileteckými kryty a nejnovější Kasematy k redanu, které dokončila francouzská armáda a které končí dělostřeleckým redanem s výhledem na Pražský hrad. Do podzemí se chodí jen s prohlídkou.

Proč jsou v Gorlici sochy z Karlova mostu

Gorlice je největší podzemní sál historické Prahy, má podle Prague City Tourism 330 metrů čtverečních a výšku 13 metrů a patřila k 33. bastionu barokního opevnění. Veřejnosti se otevřela až v 90. letech 20. století. Stojí v ní šest originálů barokních soch z Karlova mostu, mimo jiné díla Matyáše Bernarda Brauna a Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Na mostě dnes stojí kopie, originály jsou uložené tady pod zemí.

Myslbekova sousoší, hradby a výhledy

Na trávníku jižně od baziliky, kde kdysi stával gotický palác, stojí čtyři sousoší Josefa Václava Myslbeka: Libuše a Přemysl, Ctirad a Šárka, Lumír a Píseň a Záboj a Slavoj. Původně zdobila Palackého most, který byl poškozen při bombardování Prahy v únoru 1945, a na Vyšehrad se dostala po válce. Postavy pocházejí ze starých českých pověstí. Nedaleko, v Karlachových sadech, stojí pověstmi opředený Čertův sloup ze tří kamenných zlomků.

Procházka po hradbách

Barokní hradby obepínají celý areál a vede po nich pěšina s vyhlídkami na Vltavu a Pražský hrad. Pes musí být v celém areálu na vodítku, a pokud se psem chodíte spíš sportovat, víc tipů najdete v článku o běhání se psem. Okruh po hradbách je příjemná nenáročná chůze, a pokud pro vás procházka znamená i pohyb, inspiraci najdete v článku o hubnutí chůzí.

Kudy jít: okruh a rozhodovací tabulka

Nejpraktičtější okruh začíná u metra: Táborská a Leopoldova brána, infocentrum, rotunda sv. Martina, bazilika, hřbitov se Slavínem, Myslbekova sousoší, Karlachovy sady a pak hradby až k Cihelné bráně, kde začínají prohlídky kasemat. Ven sejdete k zastávce Výtoň nebo Albertov. Kdo přijíždí tramvají, projde stejný okruh obráceně. Podle toho, kolik máte času a co vás láká, vyberte z tabulky.

Situace Co zvolit Vstup
Máte dvě hodiny Hradby, bazilika zvenku, hřbitov a Slavín, Myslbekova sousoší Metro C, Táborská brána
Zajímá vás podzemí Prohlídka kasemat a sálu Gorlice, pak hradby Tramvaj Výtoň, Cihelná brána
Jdete s kočárkem nebo s někým, kdo hůř chodí Hlavní cesta V Pevnosti, bazilika, parky Metro C, bez prudkého stoupání
Chcete hroby osobností Hřbitov s předem připraveným seznamem jmen, Slavín Kterýkoli
Máte celé odpoledne Celý okruh, kasematy, interiér baziliky mimo bohoslužby Metro tam, Výtoň zpět

Pro koho Vyšehrad není

Kdo čeká hrad s komnatami a okruhy po interiérech, bude zklamaný: Vyšehrad je hlavně pevnost, park, kostel a hřbitov. Areál je podle správy bezbariérový, ale některé budovy a prohlídkové trasy, zejména podzemí, bezbariérové nejsou, takže lidé na vozíku by si měli podmínky ověřit předem.

Šest chyb, které návštěvu zkazí

  1. Přijet autem až k bazilice. Areál je pěší zóna a vjezd je povolen jen dopravní obsluze a s povolením, placené parkoviště je asi sto metrů od Táborské brány.
  2. Vzít kolo nebo koloběžku. Jízda na kole, koloběžce i kolečkových bruslích je v areálu zakázaná, vést je samozřejmě můžete.
  3. Jít do baziliky v době mše. Během obřadů a koncertů se prohlídky nekonají, rozpis zkontrolujte na webu kapituly.
  4. Čekat, že se otevře rotunda. Rotunda slouží hlavně bohoslužbám, běžně ji uvidíte jen zvenčí.
  5. Pustit psa na volno. Pes musí být v areálu na vodítku, správa to vyžaduje kvůli ostatním návštěvníkům i parkům.
  6. Sedat si na hradby. Na zdi a svahy se nesmí lézt ani sedat, zakázané je i grilování, oheň a táboření.

Časté otázky o Vyšehradu

Vyšehrad: co vidět, když mám jen dvě hodiny?

Za dvě hodiny projdete hradby s výhledem na Vltavu, baziliku sv. Petra a Pavla aspoň zvenčí, hřbitov se Slavínem a Myslbekova sousoší. Na kasematy a interiér baziliky si pak přijďte jindy, nebo si vyhraďte celé odpoledne.

Je vstup na Vyšehrad zdarma?

Ano, areál je podle správy Národní kulturní památky Vyšehrad volně přístupný po celý rok. Platí se jen prohlídky, například kasemat a sálu Gorlice, a vstup do baziliky. Vstupenky prodává infocentrum u Leopoldovy brány a online pokladna.

Jak se na Vyšehrad dostanu metrem?

Jeďte linkou C do stanice Vyšehrad a odtud jděte pěšky k Táborské a Leopoldově bráně. Na rozdíl od cesty od řeky nevede do kopce, takže se hodí i s kočárkem. Od řeky můžete jet tramvají na Výtoň nebo Albertov a vystoupat k Cihelné bráně.

Můžu na Vyšehrad se psem nebo s kočárkem?

Se psem ano, ale musí být na vodítku. S kočárkem je nejlepší přijít od metra a držet se hlavní cesty V Pevnosti, protože areál je bezbariérový. Podzemí a některé budovy bezbariérové nejsou, s kočárkem je tedy vynechte.

Dá se dostat dovnitř rotundy sv. Martina?

Běžně ne, rotunda slouží hlavně bohoslužbám kapituly a otevírá se při nich nebo při zvláštních příležitostech. Zvenku si ji prohlédnete kdykoli, stojí u hlavní cesty mezi Leopoldovou branou a bazilikou.

Zdroje