Přírodní zajímavosti ČR: skály, propasti a lesy

Mezi přírodní zajímavosti ČR patří hlavně pískovcová skalní města, krasové propasti a jeskyně, horské ledovcové kary, pralesní rezervace a několik míst, která do střední Evropy zdánlivě nepatří, třeba písečné duny nebo bahenní vývěry plynu. Na malém území se tu střídá krajina, za kterou by se jinde jezdilo stovky kilometrů. Nejcennější části chrání čtyři národní parky a desítky rezervací.

Průvodce řadí místa podle typu krajiny, ne podle toho, které je hezčí. U každého najdete, kde leží, co přesně je na něm výjimečné a jaká pravidla tam platí. Hodí se jako podklad pro plánování víkendu i delší cesty po republice.

Čtyři národní parky Česka

Národní park je nejpřísnější forma velkoplošné ochrany přírody a v Česku jsou čtyři. Dohromady měří zhruba 1190 km², tedy asi 1,5 % rozlohy státu. Každý chrání jiný typ krajiny, takže se navzájem nenahrazují. Jejich status upravuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Nejstarší je Krkonošský národní park, vyhlášený v roce 1963, který je spolu s polským protějškem od roku 1992 také biosférickou rezervací UNESCO. Šumava a Podyjí vznikly shodně v roce 1991, České Švýcarsko v roce 2000. Tabulka shrnuje, čím se liší.

Pískovcové skály a skalní města

Pískovcová krajina vznikla z usazenin mělkého křídového moře, které později rozpukaly a voda s mrazem je rozdělily na věže a soutěsky. Symbolem těchto oblastí je Pravčická brána, která stojí asi 3 kilometry severovýchodně od Hřenska v Národním parku České Švýcarsko. Oblouk je dlouhý 26,5 metru a vysoký 16 metrů a je označován za největší pískovcovou skalní bránu v Evropě. Prohlíží se z vyhlídek v okolí, chráněná je jako národní přírodní památka.

Adršpašsko-teplické skály na Broumovsku jsou největší skalní město střední Evropy. Národní přírodní rezervace tu byla vyhlášena už v roce 1933 a zabírá přes 17 km² v okresech Náchod a Trutnov. Tvoří ji dvě skalní města oddělená Vlčí roklí, věže dosahují výšky až 90 metrů a okruhy vedou kolem jezírek a vodopádu.

Prachovské skály leží zhruba 5 až 7 kilometrů severozápadně od Jičína a jsou součástí Českého ráje. Rezervací jsou rovněž od roku 1933 a nabízejí kratší okruhy s vyhlídkami, které zvládnou i menší děti. Právě skalní města patří k cílům, které se osvědčují pro výlety s dětmi, protože se v nich pořád něco děje.

Moravský kras a propast Macocha

Moravský kras severovýchodně od Brna je největší a nejlépe vyvinutá krasová oblast v Česku. Eviduje se tu přes 1600 jeskyní, několik z nich je zpřístupněných veřejnosti a většina území je chráněná krajinná oblast. Vápenec tu voda rozpouští miliony let, takže vedle jeskyní najdete i žleby, propadání potoků a skalní mosty.

Nejznámějším místem je propast Macocha, hluboká zhruba 138 metrů. Na jejím dně leží dvě jezírka a shora se do ní dá nahlédnout ze dvou vyhlídkových můstků. Na dno se chodí při prohlídce Punkevních jeskyní, které jsou jediné v Česku s podzemní plavbou na lodičkách po říčce Punkvě.

Hory: Krkonoše a Šumava

Sněžka měří 1603 metrů a je nejvyšší horou Česka. Přes vrchol vede státní hranice s Polskem a nejstarší stavbou nahoře je kaple svatého Vavřince ze 17. století. Z Pece pod Sněžkou jezdí na vrchol kabinková lanovka, pěšky se chodí například Obřím dolem.

Na opačném konci hřebene padá do Labského dolu Pančavský vodopád, s výškou 148 metrů nejvyšší v zemi. Nejvíc vody má při jarním tání sněhu. Leží v nejpřísněji chráněné zóně parku, takže k němu se nechodí, celý je ale vidět z modré turistické značky vedoucí Labským dolem a jeho horní část z vyhlídky u hrany.

Krkonošské hřebeny jsou nad hranicí lesa a počasí se tu mění rychle i v létě. Pevná obuv, nepromokavá bunda a zásoba vody patří do výbavy vždy, s výběrem zavazadla pomůže návod, jak vybrat turistický batoh. V zimě se hory mění ve střediska, o kterých píšeme v přehledu, kde se dá lyžovat.

Šumava je největší český národní park a kromě horských smrčin chrání slatě, rašeliniště a ledovcová jezera. Boubínský prales leží v chráněné krajinné oblasti Šumava na Prachaticku a chráněným územím byl vyhlášen už v roce 1858. Je tak třetí nejstarší rezervací v zemi.

Dnešní národní přírodní rezervace má zhruba 666 hektarů, historické jádro pralesa ale jen necelých 47 hektarů a je ohrazené. Rostou tu stromy staré 400 až 500 let a padlé kmeny se nechávají ležet, aby na nich vyrostla další generace. Okolo jádra vede naučná stezka od Boubínského jezírka a na vrcholu Boubína stojí rozhledna.

Písečné duny v Česku

Poušť v Česku není, pohyblivý písek ale ano. Národní přírodní památka Váté písky u Bzence na Hodonínsku se táhne v úzkém pruhu podél železniční trati mezi Rohatcem a Bzencem a přezdívá se jí Moravská Sahara. Písek sem naválo z naplavenin řeky Moravy a žijí na něm teplomilné a pískomilné druhy rostlin a hmyzu.

V jižních Čechách najdete menší obdobu, Písečný přesyp u Vlkova na Táborsku. Rezervace vyhlášená v roce 1954 má necelý hektar a duny tu vystupují 4 až 6 metrů nad okolní krajinu. Obě místa jsou nenáročná na chůzi, na Slovácku se dají spojit s cestou za vínem, kterou popisuje přehled vinařských oblastí.

Sopečná minulost: Soos a Panská skála

Západní a severní Čechy formovala sopečná činnost a její stopy jsou vidět dodnes. Národní přírodní rezervace Soos leží asi 4,5 kilometru severovýchodně od Františkových Lázní. Na dně vyschlého jezera tu vyvěrají minerální prameny a z mofet uniká suchý oxid uhličitý, takže bahno na povrchu bublá. Rezervací vede naučná stezka po dřevěném chodníku a u vstupu je muzeum.

Panská skála u Kamenického Šenova je čedičový vrch s pravidelnými svislými sloupy, kterým se říká varhany. Vznikla asi před 30 miliony let pomalým tuhnutím lávy. Těžba kamene tu byla zakázána v roce 1895, a skála je proto považována za nejstarší geologickou rezervaci v Čechách, jezírko pod ní zůstalo po lomu.

Louky Bílých Karpat a pražská příroda

Ne každá přírodní zajímavost je skála nebo vodopád. Bílé Karpaty na moravsko-slovenském pomezí jsou známé květnatými loukami s roztroušenými duby, které vznikly staletým kosením. Roste tu nejvíc druhů orchidejí ve střední Evropě a od roku 1996 je oblast biosférickou rezervací UNESCO. Nejlepší doba k návštěvě je konec jara, kdy louky kvetou.

Do přírody se dá vyrazit i v hlavním městě. Prokopské údolí v Praze 5 je přírodní rezervace na prvohorních vápencích s bývalými lomy a skalními stepmi. Podobný ráz má Český kras, kterým prochází trasa popsaná v článku o cestě vlakem na Karlštejn. Další pražské údaje shrnují zajímavosti o Praze.

Přehled míst a kdy vyrazit

Tabulka slouží k rychlé orientaci, místa jsou seřazena podle polohy od severozápadu k jihovýchodu, ne podle atraktivity. Většina se dá projít za půl dne, na Krkonoše a Šumavu počítejte s celodenní túrou.

Většina míst je přístupná celoročně, zážitek se ale podle období hodně mění. Vodopády a krasové říčky mají nejvíc vody na jaře, orchidejové louky kvetou koncem jara a skalní města jsou příjemná i v horkém létě, protože v soutěskách bývá chladno. Na podzim vynikne Šumava a bukové lesy. České řeky se dají poznat i z lodi, tipy přináší článek dovolená na vodě.

Některé jeskyně a naučné stezky mají sezonní provoz, který si ověřte předem. Kdo hledá inspiraci na zastávky mezi přírodními cíli, najde ji v přehledu krásných měst Česka. Další tipy na cesty doma i v zahraničí jsou v rubrice Cestování.

Pravidla chování v chráněné přírodě

Pravidla se liší podle stupně ochrany, základ je ale všude stejný. V národních parcích a národních přírodních rezervacích zákon zakazuje tábořit a rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa. V nejcennějších částech se navíc smí chodit jen po značených cestách. Kde se v Česku dá legálně přespat, vysvětluje průvodce kempováním v Česku.

• Držte se značených tras. Zkratky poškozují půdu a vegetaci, v rašeliništích a na pískovci se stopy hojí celé roky.
• Odpadky odneste s sebou, včetně slupek a papírových kapesníků. Koše v rezervacích většinou nejsou.
• Psa mějte na vodítku. V některých parcích to ukládá přímo návštěvní řád.
• Nic netrhejte a nesbírejte. Platí to pro rostliny, nerosty i zkameněliny.
• Plánujte mimo špičku. Nejznámější místa jsou o letních víkendech přeplněná, ráno nebo ve všední den je zážitek klidnější.
• Ověřte uzavírky. Správy parků uvádějí na webu zavřené cesty, sezonní omezení i rezervační systémy.

Zdroje

• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• Národní parky v Česku, Wikipedie
• Správa Národního parku České Švýcarsko

Časté dotazy k české přírodě

Jaké jsou národní parky v ČR?

V Česku jsou čtyři národní parky: Krkonošský, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Nejstarší je Krkonošský z roku 1963, největší Šumava a nejmenší Podyjí.

Která propast je v Česku nejznámější?

Nejznámější je Macocha v Moravském krasu, hluboká zhruba 138 metrů. Shora se do ní díváte ze dvou vyhlídkových můstků, na dno se chodí při prohlídce Punkevních jeskyní.

Jaký je nejvyšší vodopád v Česku?

Nejvyšší je Pančavský vodopád v Krkonoších, který padá do Labského dolu z výšky 148 metrů. Nejvíc vody má na jaře při tání sněhu.

Kde je v Česku poušť?

Skutečná poušť v Česku není, najdete tu ale váté písky. Největší plocha leží u Bzence na jižní Moravě a říká se jí Moravská Sahara, menší duny jsou u Vlkova na Táborsku.

Dá se vylézt na Pravčickou bránu?

Na samotný oblouk se nechodí, brána je chráněná jako národní přírodní památka. Prohlíží se z vyhlídek na okolních skalách, ke kterým vedou značené cesty z Hřenska a Mezní Louky.

Kde je největší skalní město v Česku?

Největší jsou Adršpašsko-teplické skály na Broumovsku, které se uvádějí jako největší skalní město střední Evropy. Rezervací jsou od roku 1933 a věže tu dosahují až 90 metrů.

Smí se v národním parku stanovat?

Jen na místech, která k tomu vyhradila správa parku. Zákon o ochraně přírody a krajiny zakazuje v národních parcích tábořit a rozdělávat oheň mimo vyhrazená místa.

Kam za přírodou v okolí Prahy?

Přímo v Praze leží rezervace Prokopské údolí s vápencovými skalami a starými lomy. Kousek za městem začíná Český kras s Karlštejnem, kam se pohodlně dojede vlakem.