Skřípání zubů v noci, odborně spánkový bruxismus, je mimovolní práce žvýkacích svalů ve spánku, kterou vůlí neovlivníte a o které se většina lidí dozví od partnera nebo od zubaře. Ráno se pak hlásí ztuhlá čelist, tupá bolest hlavy nebo citlivé zuby. Vysvětlíme, čím se noční skřípání liší od denního zatínání, jakou roli hraje stres, alkohol, káva a spánková apnoe, co přesně udělá dlaha a co můžete zkusit sami.
Text vychází hlavně z informací britské zdravotní služby NHS, stomatologického institutu Leeds Teaching Hospitals, amerického institutu NIDCR, Cleveland Clinic, Americké stomatologické asociace a mezinárodního odborného konsenzu o bruxismu. Najdete v něm i tabulku s rozdíly obou typů bruxismu, přehled tří druhů dlah a vodítko, kdy jít ke stomatologovi a kdy k praktickému lékaři. Text ale nenahrazuje vyšetření u zubního lékaře.
V kostce
- Noční a denní bruxismus jsou dvě různé věci. Noční řídí mozek ve spánku, denní zatínání se dá odnaučit.
- Nejčastějším spouštěčem je stres a úzkost, dále kouření, alkohol, káva a některé léky.
- Se spánkovou apnoí se skřípání často potkává, a pak se mění i volba dlahy.
- Dlaha chrání zuby a může ulevit od bolesti, neodstraní ale příčinu skřípání.
- Léčba není vždy nutná. Řeší se bolest a poškození zubů.
Co v článku najdete
Proč dochází ke skřípání zubů v noci
Mezinárodní skupina odborníků na bruxismus rozdělila tento jev na dva samostatné. Spánkový bruxismus je činnost žvýkacích svalů během spánku, buď v rytmických záchvěvech, nebo jako dlouhé sevření. Bdělý bruxismus znamená opakovaný či trvalý dotyk zubů, zatínání nebo vysouvání dolní čelisti, když jste vzhůru. Stejná skupina zdůrazňuje, že u jinak zdravých lidí nejde o nemoc, ale o chování, které může vést k potížím.
Noční skřípání řídí mozek, ne vůle
Podle stomatologického institutu v Leedsu vzniká spánkový bruxismus z mozkové aktivity hlavně v lehčích fázích spánku, takže ho nemůžete přímo ovládat. Většina epizod přichází v prvních dvou fázích spánku bez snů a předchází jim krátké zrychlení mozkové a srdeční činnosti, takzvané mikroprobuzení. Žvýkací pohyby ve spánku občas dělá velká část lidí, u bruxismu jsou ale častější a silnější. Část lidí proto skřípe jen v některých nocích.
Denní zatínání je zvyk, který se dá odnaučit
Bdělý bruxismus je podle amerického institutu NIDCR dokonce častější než noční, jen méně prozkoumaný. Mnoho lidí si neuvědomuje, že při práci u počítače, při řízení nebo při soustředění drží zuby stisknuté. Na rozdíl od nočního skřípání jde o podvědomý návyk, se kterým se dá pracovat. Americká stomatologická asociace popisuje, že lidé zatínají hlavně ve chvílích, kdy jsou napjatí, ustaraní nebo pod tlakem.
| Hledisko | Spánkový bruxismus | Bdělý bruxismus |
|---|---|---|
| Kdy | ve spánku, hlavně v lehčích fázích | přes den, při soustředění a napětí |
| Typický projev | skřípání slyšitelné pro partnera | tiché zatínání, opírání zubů o sebe |
| Dá se ovládat vůlí | ne | ano, nácvikem a připomínkami |
| Hlavní pomoc | dlaha na míru, spánek, omezení spouštěčů | zuby od sebe, uvolněná čelist, zvládání stresu |
Podle čeho poznáte, že skřípete zuby
Odhady četnosti uvádí stomatologický institut v Leedsu: ve spánku skřípe zhruba jeden člověk z deseti a přes den zatíná až jeden z pěti. Až polovina lidí s nočním skřípáním má podle přehledu americké Sleep Foundation blízkého příbuzného se stejným problémem. Protože se vše odehrává ve spánku, sami si toho obvykle nevšimnete. Čísla se mezi studiemi liší i proto, že často vycházejí jen z toho, co lidé sami o sobě uvedou.
Co slyší partner a co vidí zubař
Nejčastějším prvním signálem je zvuk, který budí toho, kdo spí vedle. Zubař si zase všimne obroušených ploch na kousacích hranách, prasklin ve sklovině nebo poškozených výplní. Leedský institut k tomu přidává méně známé stopy: otisky zubů na okrajích jazyka a tenký hřebínek na vnitřní straně tváří, kde se sliznice tiskne mezi zuby. Tyto znaky si můžete ráno v zrcadle zkontrolovat sami.
Ranní příznaky: čelist, hlava i ucho
Po noci se skřípáním bývají žvýkací svaly ztuhlé nebo bolavé, hlavně u úhlu dolní čelisti a ve spáncích. NHS mezi příznaky řadí také bolest hlavy, bolest ucha, citlivé zuby a horší spánek. Cleveland Clinic zmiňuje bolest obličeje, bolest při jídle a potíže s otevíráním úst. Bolest čelisti ale může mít i jiný původ, například záněty dutin, infekci, úraz nebo onemocnění dásní, proto ji nechte posoudit.
Stres, alkohol, kofein a léky
Stres a úzkost
NHS označuje stres a úzkost za nejčastější příčinu skřípání zubů. Cleveland Clinic k nim přidává depresi a úzkostnou poruchu, institut NIDCR obecně psychickou zátěž a nervozitu. Pokud se skřípání objevilo v náročném období, souvislost bývá zřejmá. S dlouhodobým napětím pomáhá pohyb, dechová cvičení a dostatek odpočinku, a když vám rady o tom, jak porazit únavu a stres, nestačí, je na místě odborná pomoc.
Alkohol, káva a kouření
Podle Cleveland Clinic a Americké stomatologické asociace mají kuřáci, lidé pijící hodně alkoholu a ti, kdo vypijí víc než šest šálků kávy denně, zhruba dvakrát vyšší pravděpodobnost skřípání. Omezení večerního alkoholu a kofeinu je proto jedna z prvních věcí, které stojí za vyzkoušení. Pokud kávu výrazně ubíráte, počítejte s přechodnými obtížemi, o kterých píšeme v článku o tom, jak odvykání kofeinu vyvolává bolest hlavy.
Léky a jiná onemocnění
NHS uvádí jako možný spouštěč léky na spánek, deprese a úzkost, Cleveland Clinic konkrétně skupinu antidepresiv označovanou zkratkou SSRI. Institut NIDCR přidává léky na epilepsii a na poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Leedský institut mezi rizika řadí také pálení žáhy z refluxu a neurologická onemocnění, například Parkinsonovu nemoc. Lék kvůli skřípání sami nevysazujte, zmiňte své podezření lékaři, který ho předepsal. Sleep Foundation mezi léky, které mohou riziko zvýšit, řadí také amfetaminy a antipsychotika.
Skřípání zubů a spánková apnoe
Obstrukční spánková apnoe znamená opakované krátké zástavy dýchání ve spánku, typicky u lidí, kteří hlasitě chrápou. NHS i leedský institut ji řadí mezi rizikové faktory skřípání a Cleveland Clinic upozorňuje, že obojí se u mnoha lidí vyskytuje současně. Co je příčinou a co následkem, ale zatím jasné není. Podle NHS patří mezi rizikové faktory také samotné chrápání a obecně špatný spánek, proto stojí za to noční zvuky brát vážně.
Kdy pomýšlet na spánkovou laboratoř
Když partner kromě skřípání slyší i hlasité chrápání a pauzy v dýchání, nebo když jste přes den nápadně ospalí, řekněte to zubaři i praktickému lékaři. Jistotu dá podle Cleveland Clinic a institutu NIDCR až celonoční vyšetření ve spánkové laboratoři, polysomnografie. Na výsledku záleží i volba dlahy: při podezření na apnoe se podle leedského institutu volí jiný typ, který drží dolní čelist mírně vpředu.
K čemu je dlaha na skřípání zubů
Dlaha je tenký plastový kryt, který se na noc nasazuje na zuby. Podle NHS a leedského institutu chrání zuby před obrušováním a zlomením a může ulevit od bolesti spojené se skřípáním. Podstatné je, co neumí: neodstraní příčinu skřípání, zátěž jen přesune ze skloviny na odolný materiál. Proto se kombinuje s omezením spouštěčů. Podle Cleveland Clinic dlaha dospělým pomáhá, jen když ji nosí pravidelně, ne pouze v obdobích, kdy čelist bolí.
Měkká, tvrdá, nebo s předsunutím čelisti
Leedský institut popisuje tři typy. Měkká dlaha je z mírně pružného materiálu, ale u části lidí vede k ještě silnějšímu zatínání a bolesti a rychle se prokouše. Tvrdá stabilizační dlaha vydrží déle a je tvarovaná tak, aby na ní zuby dosedaly rovnoměrně. Dlaha s předsunutím dolní čelisti pokrývá oba oblouky a doporučuje se lidem s podezřením na spánkovou apnoe nebo s potvrzenou diagnózou.
Proč ne chránič z obchodu
Podle leedského institutu má dlahu vyrobit zubař, protože špatně padnoucí dlaha může poškodit zuby i dásně. Americká stomatologická asociace dodává, že volně prodejné chrániče nemusejí chránit tak dobře jako dlaha zhotovená podle otisku. Institut NIDCR varuje, aby dlaha nebyla navržená k trvalé změně skusu, a když bolí, máte ji přestat nosit. Při návštěvě zubař zároveň posoudí, zda zuby nepotřebují ošetření, třeba korunku u obroušeného nebo odštípnutého zubu.
Tip: Než půjdete k zubaři, požádejte partnera, ať si týden poznamenává, kdy skřípání slyší a zda u toho chrápete nebo se zastavuje dech. Zubaři to pomůže s volbou dlahy.
Co pomáhá na skřípání zubů doma
Noční skřípání vůlí nezastavíte, ale můžete ubrat to, co ho živí. NHS doporučuje uvolnění před spaním, například dechová cvičení nebo hudbu, pravidelný pohyb, stálou dobu ulehání, klidné zklidnění večera a tmavou, tichou ložnici. Pokud usínáte špatně, projděte si i obecné rady, jak zahnat nespavost, protože přerušovaný spánek patří mezi rizikové faktory. Omezte také kouření a večerní alkohol či kávu, které NHS i NIDCR řadí mezi spouštěče.
Přes den: rty u sebe, zuby od sebe
Na denní zatínání radí leedský institut jednoduchou polohu: čelistní svaly uvolněné, zuby lehce od sebe, krk rovně a ramena povolená. Aby se z toho stal návyk, potřebujete připomínky, třeba alarm v telefonu, samolepku na monitoru nebo poprosit blízké, ať vás upozorní. Institut NIDCR radí totéž a jako připomínku doporučuje poznámky nebo časovač v telefonu. Celkové napětí pomáhá ubrat i jóga, meditace nebo poradenství.
Když čelist bolí
Při bolesti nebo otoku čelisti NHS uvádí paracetamol či ibuprofen a led zabalený v utěrce přiložený na 20 až 30 minut. Institut NIDCR doporučuje také teplo nebo chlad, měkkou stravu a jemné protahování čelisti. V období bolesti se vyhněte žvýkačkám a tvrdým jídlům, jako jsou oříšky nebo tvrdé pečivo. Pravidelné prohlídky u zubaře pomohou zachytit poškození zubů včas, a pokud bolest neustupuje, nechte ji vyšetřit.
Kdy k lékaři se skřípáním zubů
Léčba podle NHS nutná být nemusí. Leedský institut ji doporučuje tehdy, když skřípání způsobuje bolest nebo potíže se zuby. Ke stomatologovi se ale vyplatí zajít, i když vám o skřípání řekl jen partner. Mnoho případů je podle institutu NIDCR mírných a léčbu nepotřebuje, zubař ale podle Americké stomatologické asociace často odhalí známky skřípání dřív než vy a poškozené zuby včas ošetří.
Ke stomatologovi
- Zuby máte obroušené, prasklé, citlivé nebo se vám odlamují výplně.
- Bolí vás čelist, obličej nebo ucho, hlavně ráno po probuzení.
- Zuby se viklají, je třeba vyloučit onemocnění dásní a kaz.
- Čelist se zasekává, nejde úplně otevřít nebo lupání bolí.
K praktickému lékaři
Praktický lékař pomůže se spouštěči, které zubař neřeší: se stresem, úzkostí, kouřením nebo nadměrným pitím alkoholu, jak uvádí NHS. Zajděte za ním také tehdy, když se k nočnímu skřípání přidává hlasité chrápání, pauzy v dýchání a denní ospalost, protože ty ukazují na spánkovou apnoe. Pokud skřípání začalo krátce po nasazení nového léku na deprese, úzkost nebo spánek, řekněte mu to také.
Pět omylů o skřípání zubů
- Když se budu snažit, v noci skřípat přestanu. Vůlí ovlivníte jen spouštěče, ne samotné noční skřípání.
- Dlaha skřípání vyléčí. Chrání zuby, příčinu ale neodstraní.
- Měkká dlaha je šetrnější. U části lidí zatínání ještě zesílí.
- Stačí nechat zbrousit skus. Trvalé zásahy do skusu nemají podle NIDCR doložený přínos.
- Kdo skřípe, má vždy nemocný kloub. Nebolestivé lupání je podle NIDCR běžné.
Časté otázky o skřípání zubů v noci
Proč skřípu zuby v noci?
Noční skřípání vzniká z činnosti mozku v lehčích fázích spánku a přesná příčina často není známá. Nejčastěji ho podle NHS spouští stres a úzkost, roli hrají i spánkové potíže, chrápání, kouření, hodně alkoholu nebo kávy a některé léky.
Pomáhá dlaha na skřípání zubů?
Dlaha chrání zuby před obrušováním a praskáním a u mnoha lidí ulehčí ranní bolesti čelisti. Příčinu skřípání ale neodstraní, proto je dobré zároveň omezit spouštěče, jako je stres, večerní alkohol nebo káva.
Souvisí skřípání zubů se spánkovou apnoí?
Obě potíže se u mnoha lidí vyskytují současně, ale není jasné, která vyvolává kterou. Pokud k nočnímu skřípání patří i hlasité chrápání, zástavy dechu nebo denní ospalost, řekněte to lékaři. Jistotu dá vyšetření ve spánkové laboratoři.
Může skřípání zubů způsobit bolest hlavy?
Ano, ranní bolest hlavy patří podle NHS i leedského institutu k typickým příznakům. Pokud bolesti hlavy trvají i po zavedení dlahy, nechte je vyšetřit, mohou mít jinou příčinu.
Zdroje
- Skřípání zubů (Teeth grinding), NHS (nhs.uk)
- Zatínání a skřípání zubů (bruxismus), Leeds Teaching Hospitals NHS Trust (leedsth.nhs.uk)
- Bruxismus, National Institute of Dental and Craniofacial Research (nidcr.nih.gov)
