Na Šumavě stojí za návštěvu hlavně ledovcová jezera, Boubínský prales, plavební kanály, rašeliniště, pramen Vltavy a údolí Vydry, z památek hrad Kašperk. Národní park Šumava existuje od roku 1991 a navazuje na něj chráněná krajinná oblast. V národním parku se dnes smí chodit i mimo cesty, s výjimkou klidových území, kde se chodí jen po značených trasách.
Článek popisuje nejzajímavější místa Šumavy, pravidla pohybu v národním parku včetně psů, kol a táboření, proč jsou na Šumavě uschlé lesy a jak se po horách dostat bez auta. Vychází z návštěvního řádu a výletních tipů Správy NP Šumava, zákona o ochraně přírody a Památkového katalogu. Aktuální uzavírky tras zveřejňuje Správa NP na svém webu.
V kostce
- Jezera: Černé je největší a nejhlubší, Plešné má Stifterův pomník.
- Pohyb: mimo cesty lze chodit, v klidových územích jen po značených trasách.
- Kolo a stan: jen po vyhrazených trasách a na tábořištích.
- Pes musí být pod trvalou kontrolou a nesmí do běžecké stopy.
- Bez auta: sezónní Zelené linky Šumavy.
Co v článku najdete
Národní park a CHKO Šumava
Národní park Šumava byl vyhlášen 20. března 1991. Chráněná krajinná oblast Šumava je starší, vznikla v roce 1963 a slouží jako ochranné pásmo parku. Spolu s bavorským Národním parkem Bavorský les tvoří podle bavorské správy parku největší souvislé chráněné lesní území ve střední Evropě. Les pokrývá asi 80 % území a nejvyšším bodem je Plechý, 1 378 metrů.
Zóny parku
Národní park se podle zákona o ochraně přírody dělí na čtyři zóny: přírodní, přírodě blízkou, soustředěné péče o přírodu a kulturní krajiny. Na Šumavě je vymezila vyhláška ministerstva životního prostředí z roku 2020. Přírodní zóna, kde se příroda nechává vlastnímu vývoji, tvoří zhruba čtvrtinu parku.
Kde se smí chodit
Novela zákona z roku 2017 zrušila plošný zákaz vstupu mimo cesty. Podle návštěvního řádu Správy NP lze dnes v parku chodit po značených trasách i mimo ně. Výjimkou jsou klidová území, kde se smí jen po vyhrazených značených trasách. Klidová území se označují cedulemi, rezervace v CHKO dvěma červenými pruhy na stromech.
Klidová území
Klidová území vymezuje ministerstvo životního prostředí postupně pro jednotlivé oblasti. Dokud pro dané území opatření neplatí, považuje se za klidové území bývalá první zóna parku. Některé oblasti mají navíc sezónní omezení kvůli hnízdění ptáků. Před výletem se proto vyplatí podívat na mapu a na stránku výstrah a uzavírek Správy NP.
Kolo, loď, stan a oheň
Na kole se v parku jezdí jen po silnicích, místních komunikacích a vyhrazených cyklotrasách. Stanovat a rozdělávat oheň lze jen v obcích a na označených tábořištích. Pro pěší turisty existují nouzová nocoviště na jednu noc, bez ohně. Auta parkují jen na vyhrazených parkovištích a létání s drony je omezené.
Psi
Zákon pro Šumavu zvláštní zákaz volného pobíhání psů nemá. Návštěvní řád ale požaduje, aby byl pes pod trvalou kontrolou, nerušil zvěř a nevstupoval do upravené běžecké stopy. V klidových územích a v době hnízdění je vodítko rozumná volba, i když ho jako povinnost výslovně nenajdete.
Ledovcová jezera
Na Šumavě je podle Správy NP osm ledovcových jezer, pět na české straně a tři v Bavorsku. Vznikla v karech, které vymodelovaly svahové ledovce. Největší a nejhlubší je Černé jezero s plochou 18,4 hektaru a hloubkou 40 metrů. Nejvýše položené je jezero Laka u Prášil ve výšce 1 096 metrů.
| Jezero | Nadmořská výška | Hloubka | Plocha |
|---|---|---|---|
| Černé | 1 008 m | 40 m | 18,4 ha |
| Čertovo | 1 028 m | 36 m | 10,3 ha |
| Plešné | 1 090 m | 18 m | 7,5 ha |
| Prášilské | 1 079 m | 15 m | 3,7 ha |
| Laka | 1 096 m | 4 m | 2,8 ha |
Černé a Čertovo jezero
K oběma jezerům vede okruh ze Špičáckého sedla u Železné Rudy, dlouhý asi osm kilometrů. Jezera leží v národní přírodní rezervaci, proto se nesmí scházet ze značených cest. Mezi nimi vede hlavní evropské rozvodí: Černé jezero odvádí vodu do Severního moře, Čertovo přes Dunaj do Černého moře. Odbočka vede na rozhlednu na Špičáku.
Plešné jezero a Stifterův pomník
Plešné jezero leží pod skalní stěnou vysokou až 211 metrů. Nad ním stojí 14,5 metru vysoký pomník spisovatele Adalberta Stiftera z let 1876 až 1877. K jezeru vede zelená značka z Nové Pece, zdatnější turisté mohou pokračovat na Plechý, nejvyšší horu české části Šumavy.
Prášilské jezero a Poledník
Z Prášil vede výlet k Prášilskému jezeru, které vzniklo za morénou ledovce, a dál na Poledník. Na vrcholu stojí 37 metrů vysoká rozhledna v bývalém objektu studenoválečného sledování hranice. Rozhledna je otevřená sezónně, úsek z Poledníku dál k hranici jen od poloviny července do poloviny listopadu.
Boubínský prales
Boubínský prales v CHKO Šumava je rezervací od roku 1858 a podle Správy NP jde o druhý nejstarší chráněný prales v Čechách. Ochranu zavedl kníže Schwarzenberg na podnět lesmistra Josefa Johna. U pralesa leží Boubínské jezírko, postavené v 19. století jako nádrž pro plavení dříví ke sklárnám v Lenoře.
Co je otevřené
Do oploceného jádra pralesa je vstup zakázán. Kvůli suchým stromům bývají uzavřené i některé trasy kolem, k hrázi jezírka ale vede náhradní přístupová cesta, vhodná i pro kočárky a vozíky. Na vrchol Boubína s rozhlednou vede samostatná trasa. Aktuální stav uzavírek je na webu Správy NP.
Plavební kanály
Schwarzenberský plavební kanál se stavěl od konce 18. století pod vedením inženýra Josefa Rosenauera a sloužil k plavení dřeva do Vídně. Ve druhé etapě vznikl tunel pod Jelenskou horou. Spolu s Vchynicko-tetovským kanálem je od roku 2014 národní kulturní památkou. Z Jelení vede trasa podél kanálu k portálům tunelu.
Vchynicko-tetovský kanál a Rokyta
Vchynicko-tetovský kanál měří podle Národního památkového ústavu 14,4 kilometru a má průměrný spád jen dva až tři promile. Obcházel nesplavný úsek Vydry. Začíná u opravených rechlí pod Modravou, kam vede od Rokyty trasa asi tři kilometry. Podél kanálu vede naučná stezka po rovině, vhodná i na kolo.
Modrava, Vydra a pramen Vltavy
V Modravě se stékají tři potoky a vzniká Vydra, která po 11 kilometrech končí na Čeňkově Pile soutokem s Křemelnou. Tam vzniká Otava. Na Čeňkově Pile stojí vodní elektrárna z let 1910 až 1912, která vyrábí dodnes. Údolím Vydry vede naučná stezka z Antýglu na Čeňkovu Pilu, dlouhá sedm kilometrů.
Březník a slatě
Z Modravy vede zelená značka přes Cikánské slatě na Březník, kde je v bývalé myslivně informační středisko. Z Březníku je výhled na bavorský Luzný. Cestou lze odbočit k Tříjezerní slati s dřevěným chodníkem, která je v zimě při sněhu zavřená, protože povalový chodník není vidět.
Pramen Vltavy
Vltava pramení na svazích Černé hory ve výšce 1 190 metrů a zpočátku se jmenuje Černý potok. Výlet Správy NP z Kvildy měří asi 16 kilometrů a vede přes Bučinu s výhledem na Alpy a replikou železné opony. V Kvildě je návštěvnické centrum s výběhy jelena a rysa.
Jezerní slať a Vltavský luh
Jezerní slať je rašeliniště na Šumavských pláních, rezervací od roku 1933. Rašelina je zde v průměru 2,5 metru mocná. Krátká naučná trasa vede po dřevěném chodníku se zábradlím do středu slatě a zvládne ji každý. Slať je známá velmi nízkými teplotami v zimě.
Vltavský luh a splouvání
Za Lenorou tvoří Teplá Vltava v ploché krajině mokřady s mnoha meandry, kterým se říká Vltavský luh. Úsek ze Soumarského mostu na Pěknou prochází klidovým územím, a proto se před splutím musíte registrovat a splouvat se smí jen při dostatečné hladině. Důvodem je ochrana kriticky ohrožené perlorodky říční.
Hrad Kašperk a Železná Ruda
Hrad Kašperk nechal postavit Karel IV. v roce 1356, aby střežil hranici s Bavorskem, zlatonosná ložiska a obchodní Zlatou stezku. Označuje se jako nejvýše položený královský hrad v Čechách. Od roku 1616 patří městu Kašperské Hory, které ho provozuje dodnes. Prohlídky jsou sezónní.
Železná Ruda
V Železné Rudě stojí barokní kostel Panny Marie Pomocné z let 1729 až 1732 na půdorysu šesticípé hvězdy. Město tvoří s bavorským Bayerisch Eisenstein dvojici pod heslem Jedno město, dvě země. Železná Ruda je výchozím bodem k Černému a Čertovu jezeru a má vlakové spojení.
Proč jsou na Šumavě uschlé lesy
Orkán Kyrill v lednu 2007 způsobil polomy a následně se rozšířil kůrovec. Podle Správy NP v bezzásahových územích uhynulo kolem 1,6 milionu kubíků smrků. Na monitorovaných plochách ale rostou tisíce semenáčků na hektar a les se obnovuje sám. Bavorský park má zásadu nechat přírodu přírodou a mrtvé stromy ponechává v lese.
Bezpečnost v lese
Správa NP upozorňuje, že v lesích, kde se vývoj řídí přírodními zákony, hrozí pád suchých větví a stromů. Do lesa se vstupuje na vlastní nebezpečí. Za silného větru je lepší volit trasy po otevřené krajině nebo po silnicích.
Jak se po Šumavě dostat
Zelené linky Šumavy jsou sezónní autobusy a vlaky, které jezdí přes národní park pro turisty i místní, v sezóně o víkendech a v létě denně. Spojují například Železnou Rudu, Prášily, Modravu a Kvildu. Na hranici navazují bavorské autobusy, jízdenky se v některých oblastech vzájemně uznávají. Aktuální jízdní řády zveřejňuje Správa NP.
Šumava v zimě
V zimě je Šumava rájem běžkařů. Síť upravovaných tras Bílá stopa vede mimo jiné kolem Kvildy, Modravy, Železné Rudy a Lipna. Na lyžích se v parku smí volně, v lesích po lesních cestách a v klidových územích jen po značených trasách. Pěší do upravené stopy nevstupují. Rady k výbavě dává článek jak vybrat běžky.
Pět tipů pro výlet na Šumavu
- Před výletem zkontrolujte výstrahy a uzavírky na webu Správy NP.
- V klidových územích a rezervacích zůstaňte na značených cestách.
- Nechte auto na parkovišti a využijte Zelené linky.
- Psa mějte pod kontrolou a v zimě mimo běžeckou stopu.
- Za silného větru se vyhněte lesům se suchými stromy.
Další tipy na výlety po Česku najdete v článcích co navštívit v Českém Krumlově, co navštívit v Krkonoších a kempování v Česku. Všechno je v rubrice Cestování.
Časté otázky o Šumavě
Můžu v národním parku chodit mimo cesty?
Ano, od novely zákona z roku 2017 lze v Národním parku Šumava chodit i mimo značené trasy. Výjimkou jsou klidová území, kde se smí jen po vyhrazených značených trasách, a místa se sezónním omezením kvůli hnízdění ptáků.
Jak poznám klidové území?
Klidová území se označují cedulemi v terénu a jsou vyznačená v mapách Správy NP. Dokud pro konkrétní oblast neplatí nové opatření ministerstva, za klidové území se považuje bývalá první zóna parku.
Musí být pes v národním parku na vodítku?
Zákon pro Šumavu povinnost vodítka výslovně nestanoví, návštěvní řád ale požaduje, aby byl pes pod trvalou kontrolou, nerušil zvěř a nevstupoval do upravené běžecké stopy. V klidových územích a na jaře je vodítko rozumná volba.
Kde se na Šumavě smí stanovat?
Jen v obcích a na označených tábořištích, kde lze rozdělat i oheň. Pěší turisté mohou využít nouzová nocoviště na jednu noc, kde ale oheň rozdělávat nesmí.
Které šumavské jezero je největší?
Černé jezero u Železné Rudy s plochou 18,4 hektaru a hloubkou 40 metrů. Spolu s Čertovým jezerem je dostupné okruhem asi osm kilometrů ze Špičáckého sedla.
Jak se po Šumavě dostanu bez auta?
V sezóně jezdí Zelené linky Šumavy, autobusy a vlaky, které spojují hlavní výchozí body jako Železnou Rudu, Prášily, Modravu a Kvildu. Na hranici navazují bavorské autobusy. Jízdní řády zveřejňuje Správa NP.
Je Boubínský prales otevřený?
Do oploceného jádra pralesa je vstup zakázán a některé trasy kolem bývají kvůli suchým stromům uzavřené. K hrázi Boubínského jezírka vede náhradní přístupová cesta. Aktuální stav ověřte na webu Správy NP.
Proč jsou na Šumavě uschlé lesy?
Po orkánu Kyrill v roce 2007 se rozšířil kůrovec a v bezzásahových územích uhynuly velké plochy smrků. Les se ale obnovuje sám, na monitorovaných plochách rostou tisíce semenáčků na hektar. Kvůli suchým stromům je za větru lepší do lesa nechodit.
Zdroje
- Návštěvní řád, Správa NP Šumava (npsumava.cz)
- Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, Zákony pro lidi (zakonyprolidi.cz)
- Ledovcová jezera, Správa NP Šumava (npsumava.cz)
- Vchynicko-tetovský plavební kanál, Národní památkový ústav (pamatkovykatalog.cz)
- Návštěvnická centra, Správa NP Šumava (npsumava.cz)