Kdo řeší, jak vybrat zimní kabát, má nejdřív číst všitou etiketu se složením: nápis „vlněný“ nebo „s kašmírem“ na visačce nic neříká o tom, kolik vlny kabát skutečně obsahuje. Hřeje hlavně vzduch zachycený v husté a silné látce, proto rozhoduje i tkanina, ne jen druh vlákna. Teprve potom přichází na řadu střih, délka a podšívka.
Článek vysvětluje, co znamenají údaje na etiketě podle evropského nařízení o textilních vláknech, čím je zvláštní loden, odkud pocházejí klasické střihy jako chesterfield, trenčkot a námořnický kabát, a jak se o vlněný kabát starat, aby vydržel roky. Vychází z nařízení EU, kontrol České obchodní inspekce, organizace Woolmark a sbírek muzea V&A.
V kostce
- Etiketa: rozhoduje procentní složení, podšívka se uvádí zvlášť.
- Střižní vlna znamená vlnu, která dřív nebyla součástí jiného výrobku, ve směsi aspoň 25 %.
- Hřejivost: hřeje zachycený vzduch, tedy hustá a silná látka víc než tenká.
- Loden je valchovaná vlněná tkanina odolná proti větru, která odpuzuje vodu.
- Péče: kartáčovat, nechat den odpočinout, věšet na tvarované ramínko, ukládat čistý v těsném obalu.
Co v článku najdete
Kabát, nebo bunda
Zimní kabát je oděv do města. Na rozdíl od péřové nebo sportovní bundy bývá delší, z vlněné tkaniny a působí formálněji, takže se hodí i k obleku nebo šatům. Za suchého mrazu ve městě hřeje dobře, na hory, do mokrého sněhu a k intenzivnímu pohybu se ale hodí spíš bunda. O výběru bundy píše článek jak vybrat zimní bundu.
Co od kabátu čekat
Dobrý zimní kabát má hustou, silnou látku, která zastaví vítr, podšívku, po které se snadno klouže přes svetr, a střih, který dovolí zvednout ruce a nosit pod ním sako nebo silný svetr. Délka přes boky nebo do půli stehen chrání před chladem víc než krátký střih. Kapuce u kabátů bývá výjimkou, počítejte proto s čepicí a šálou.
Jak číst etiketu se složením
Údaje o složení upravuje nařízení EU č. 1007/2011. Výrobek z více vláken musí mít na etiketě názvy a procentní podíl všech vláken v sestupném pořadí. Nápis „vlněný kabát“ nebo „s příměsí kašmíru“ na visačce či v popisu proto nic neříká o tom, kolik vlny nebo kašmíru v látce je. Rozhoduje všitá etiketa.
100 % a tolerance
Označení „100 %“, „čistý“ nebo „pouze z“ smí nést jen výrobek složený výhradně z jednoho vlákna. Nařízení toleruje cizí vlákna do 2 %, pokud jsou technicky nezbytná. Mezi uvedeným a skutečným složením je přípustná výrobní odchylka 3 %. Česká obchodní inspekce přitom při kontrolách opakovaně nachází výrobky, jejichž skutečné složení neodpovídá etiketě.
Střižní vlna
Označení „střižní vlna“, anglicky virgin wool, smí podle nařízení nést jen vlna, která dřív nebyla součástí hotového výrobku, nebyla recyklovaná a nebyla poškozena zpracováním. Ve směsi smí být střižní vlna uvedena, jen když tvoří nejméně 25 % hmotnosti. Vlna recyklovaná z jiných oděvů tento název nést nesmí.
Podšívka zvlášť
Hlavní podšívka se podle nařízení uvádí na etiketě samostatně. Kabát tak může mít vlněný svršek a podšívku z polyesteru, viskózy nebo měďnatého vlákna, které se v zahraničí prodává jako cupro. Na české etiketě je správným názvem měďnaté vlákno. Etiketa musí být v češtině, čitelná a viditelná.
| Na etiketě | Co to znamená |
|---|---|
| Vlna | vlákno z ovčího nebo jehněčího rouna |
| Kašmír, alpaka, mohér | srst kašmírské kozy, alpaky nebo angorské kozy |
| Střižní vlna | vlna, která dřív nebyla v jiném výrobku, ve směsi aspoň 25 % |
| Polyamid (nylon), polyester | syntetická vlákna, zvyšují odolnost a snižují cenu |
| Měďnaté vlákno | regenerovaná celulóza, v zahraničí cupro, častá na podšívky |
| Jiná vlákna | drobné příměsi do 5 % jednotlivě, celkem do 15 % |
Co kabát dělá teplým
Vlákna vedou teplo lépe než vzduch, a proto hřeje hlavně vzduch zachycený v látce. Hustá, silná tkanina zadrží víc vzduchu a lépe zastaví vítr než tenká, i když jsou obě ze stejného vlákna. Při výběru proto vezměte látku mezi prsty: silná a hustá kabátovina obvykle hřeje víc než řídká a tenká.
Vlna a vlhkost
Podle organizace Woolmark drží přirozeně zkadeřená vlněná vlákna drobné kapsy vzduchu, které izolují od chladu. Vlna navíc pohlcuje vodní páru, aniž by působila mokře. Konkrétní čísla o hřejivosti uvádí Woolmark jako oborová organizace bez citace studií, proto je berte s rezervou. Úplně promočená látka hřeje méně, i když je vlněná.
Kašmír a alpaka
Kašmír a alpaka jsou jemné a měkké. Často se tvrdí, že hřejí víc než ovčí vlna, nezávislý zdroj, který by to porovnával, se nám ale najít nepodařilo. Rozhodující je opět hustota a tloušťka látky. Kabáty s malou příměsí kašmíru působí luxusněji, na hřejivost má ale vliv hlavně zbytek látky.
Loden a valchovaná vlna
Loden je hrubá, odolná vlněná tkanina s hustým povrchem, tradiční v alpských oblastech. Po utkání se látka valchuje, tedy zpracovává v teplé vodě s mýdlem a tlakem. Vlákna se přitom do sebe zaklesnou a látka zhoustne a zmenší se. Výsledkem je tkanina odolná proti větru, která odpuzuje vodu. Název je podle německé encyklopedie doložen už od 10. století.
Valchování a plstění
Valchování a plstění jsou příbuzné procesy. Valchuje se ale už utkaná látka, zatímco plsť vzniká přímo z volných vláken. Stejný jev, kdy se vlákna teplem, vlhkostí a pohybem zaklesnou do sebe, vysvětluje, proč se vlněný svetr v pračce srazí, jak popisuje článek jak prát vlnu a kašmír. U lodenu se tento jev využívá záměrně.
Klasické střihy a jejich původ
Řada dnešních kabátů vychází z historických střihů. Jejich původ vysvětluje, proč mají některé prvky, které dnes slouží jen jako ozdoba, například kroužky na opasku trenčkotu.
Chesterfield
Kabát chesterfield je podle londýnského muzea Victoria and Albert pojmenovaný po 6. hraběti z Chesterfieldu, vůdci módy ve třicátých letech 19. století. Rozšířil se kolem roku 1840 a v devadesátých letech 19. století zůstával nejmódnějším typem svrchníku. Typický je sametový límec, krátký rozparek vzadu a kapsy s klopami. Hodí se k obleku i do práce.
Trenčkot
Trenčkot nosili britští důstojníci v první světové válce. Podle muzea V&A má raglánové rukávy, velký límec, pásky na zápěstí a kovové kroužky na opasku, původně na zavěšení šavle. Prostí vojáci ho podle Národního armádního muzea nosit nesměli. Po válce si ho vojáci přinesli domů a stal se módou. Je to spíš kabát do deště a přechodného období než do mrazu.
Námořnický kabát
Krátký dvouřadý námořnický kabát, anglicky peacoat, nosí námořníci v chladu podle amerického námořnictva přes dvě stě let. Původ názvu je nejistý: jedno vysvětlení ho odvozuje od látky zvané pilot cloth, jiné od nizozemského slova pro hrubé vlněné sukno. Krátká délka se hodí k riflím a do aktivního městského života.
Jak kabát vyzkoušet
Kabát zkoušejte přes nejsilnější vrstvu, kterou pod ním budete nosit, tedy přes sako nebo silný svetr. Zapněte ho a zvedněte ruce, kabát nesmí táhnout v ramenou ani vyjet nahoru. Rukávy mají zakrýt zápěstí i s rukama nataženýma dopředu. Posaďte se, kabát by se neměl napínat přes boky.
Velikost a délka
Velikosti se mezi výrobci liší, zvlášť u zahraničních značek. Změřte si obvod hrudníku, pasu a délku paže a porovnejte je s tabulkou výrobce. Orientační hodnoty shrnuje přehled velikostí oblečení v tabulce. Pravidla, jaká délka sluší které postavě, nemají oporu v odborných zdrojích, takže si kabát vyzkoušejte v zrcadle. Inspiraci dává článek o oblečení podle typu postavy.
Na co se podívat zblízka
Prohlédněte si švy zevnitř, zda jsou rovné a pevné, a podšívku, zda je přišitá volně tak, aby se netrhala při pohybu. Zkontrolujte, zda knoflíky drží pevně. Hlavně ale čtěte etiketu se složením svršku i podšívky. Tyto rady nejsou vědecky ověřené, jde o běžné zásady, jak poznat pečlivé zpracování.
Péče o vlněný kabát
Vlněný kabát se nepere často. Organizace Woolmark radí kartáčovat ho po nošení měkkým kartáčem po směru vlasu, aby povrchová špína nezačala tvořit skvrny. Před dalším nošením ho nechte den odpočinout, aby se vlákno vrátilo do původního tvaru. Věšte ho na tvarované nebo polstrované ramínko, aby se nedeformovala ramena.
Pachy, pomačkání a mokrý kabát
Pachy z kouře nebo jídla podle Woolmarku zmizí, když kabát vyvětráte na čerstvém vzduchu. Pomačkání pomůže pověšení v zapařené koupelně. Promočený kabát sušte při pokojové teplotě, mimo přímé slunce a zdroje tepla, nikdy na topení. Skvrny řešte co nejdřív, zaschlé se odstraňují hůř.
Symboly na etiketě
Většina kabátů se nepere v pračce, ale čistí profesionálně. Na to upozorňuje symbol kruhu na etiketě, pokyn pro čistírnu. Přeškrtnutý kruh znamená, že kabát se nesmí čistit chemicky. Symboly vlastní sdružení GINETEX a v Česku ho zastupuje Sotex Ginetex. Woolmark radí vyzkoušet čištění nejdřív na skrytém místě.
Žmolky
Žmolky vznikají třením při nošení, nejčastěji na loktech, v podpaží, na rukávech a bocích. Podle Woolmarku jim brání delší vlákna, pevněji stočená příze a hustší vazba látky. Odstranit je můžete opatrně hřebenem nebo bateriovým odžmolkovačem, který Woolmark označuje za velmi účinný.
Ukládání přes léto a moli
Před uložením kabát vyčistěte, skvrny od jídla a potu podle programu integrované ochrany rostlin Kalifornské univerzity přitahují moly. Vlnu nežerou dospělí motýli, ale jejich larvy, které napadají i syntetiku, pokud obsahuje vlnu. Před uložením kabát vyvětrejte a vykartáčujte, hlavně švy, záhyby a kapsy, kartáčování ničí vajíčka.
Obal a ochrana
Kalifornská univerzita radí ukládat vlnu čistou do těsného obalu. Woolmark dává přednost prodyšným vakům z bavlny nebo vlny před vakuovými, které mohou zadržet vlhkost. Cedrové dřevo podle univerzity zabíjí jen malé larvy a jeho účinek slábne, rozhodující je čistota a těsnost obalu. Napadené věci zbaví molů několik dní v mrazáku v uzavřeném sáčku.
Šest chyb při výběru kabátu
- Věřit nápisu „vlněný“ na visačce. Rozhoduje procentní složení na etiketě.
- Zkoušet kabát na tričko. Pod sakem nebo svetrem pak bude těsný.
- Hledět jen na druh vlákna. Hřeje hlavně hustá a silná látka.
- Brát trenčkot do mrazu. Je to kabát do deště.
- Sušit mokrý kabát na topení. Látka se může deformovat.
- Uložit kabát nevyčištěný. Skvrny přitahují moly.
Pod kabát se v mrazu hodí funkční spodní vrstva, jak popisuje článek o funkčním prádle. Další tipy najdete v rubrice Móda.
Časté otázky o zimních kabátech
Co znamená na etiketě kabátu střižní vlna?
Střižní vlna, anglicky virgin wool, je podle nařízení EU vlna, která dřív nebyla součástí hotového výrobku, nebyla recyklovaná ani poškozená zpracováním. Ve směsi smí být uvedena, jen když tvoří nejméně 25 % hmotnosti.
Jak poznám, kolik vlny kabát obsahuje?
Jen z procentního složení na všité etiketě. Nápisy „vlněný“ nebo „s kašmírem“ na visačce či v popisu o podílu nic neříkají. Výrobek z více vláken musí mít podle nařízení EU uvedena všechna vlákna s procenty v sestupném pořadí.
Proč je na etiketě složení zvlášť pro podšívku?
Hlavní podšívka se podle nařízení o textilních vláknech uvádí samostatně. Kabát tak může mít vlněný svršek a podšívku z polyesteru, viskózy nebo měďnatého vlákna, které se v zahraničí prodává jako cupro.
Co je loden?
Loden je hrubá, odolná vlněná tkanina tradiční v alpských oblastech. Po utkání se valchuje v teplé vodě s mýdlem a tlakem, vlákna se zplstí a látka zhoustne. Díky tomu odolává větru a odpuzuje vodu.
Jak se starat o vlněný kabát přes zimu?
Po nošení ho vykartáčujte měkkým kartáčem, nechte den odpočinout a věšte na tvarované ramínko. Mokrý kabát sušte při pokojové teplotě mimo topení a slunce. Pachy zmizí vyvětráním, pomačkání pomůže pára v koupelně.
Co znamená kroužek na etiketě kabátu?
Kroužek je pokyn pro čistírnu a říká, že výrobek lze čistit profesionálně. Písmeno v něm určuje postup čistírny. Přeškrtnutý kroužek znamená, že kabát se nesmí chemicky čistit. Většina vlněných kabátů do pračky nepatří.
Jak ochránit kabát před moly?
Před uložením ho vyčistěte, vyvětrejte a vykartáčujte švy a kapsy. Uložte ho čistý do těsného obalu. Škodí larvy molů, které lákají hlavně zašpiněné kusy. Cedr má podle výzkumu jen omezený účinek.
Proč se na kabátu dělají žmolky?
Žmolky vznikají třením při nošení, hlavně na loktech, v podpaží a na bocích. Méně se tvoří u látek z delších vláken, s pevněji stočenou přízí a hustší vazbou. Odstraníte je opatrně hřebenem nebo odžmolkovačem.
Zdroje
- Nařízení (EU) č. 1007/2011 o názvech textilních vláken, Úřední věstník EU (eur-lex.europa.eu)
- Symboly údržby textilu, rozhovor se Sotex Ginetex, časopis Konzument (konzument.cz)
- Péče o vlnu, The Woolmark Company (woolmark.com)
- Moli šatní, University of California IPM (ipm.ucanr.edu)
- Historie trenčkotu, Victoria and Albert Museum (vam.ac.uk)