Lázně v Česku: přehled lázeňských míst a co léčí

Lázně v Česku stojí na přírodních léčivých zdrojích: minerálních vodách, oxidu uhličitém, radonu, rašelině, slatině a jodobromové solance, a v některých místech na příznivém horském klimatu. Každé lázeňské místo má podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví přesně určené obory, které smí léčit. Karlovy Vary pomáhají s trávením, Poděbrady se srdcem, Luhačovice s dýchacími cestami, Jáchymov radonem s pohybovým ústrojím.

Přehled ukazuje devatenáct známých lázeňských míst, jejich přírodní zdroje a zaměření a vysvětluje, jak se do lázní dostat na zdravotní pojišťovnu. Údaje o indikacích vycházejí z vyhlášky č. 2/2015 Sb. a ze zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Co dělá z místa lázně

Lázně nejsou jen hotel s bazénem a masážemi. Podle zákona č. 164/2001 Sb., lázeňského zákona, jsou přírodní léčebné lázně soubor zdravotnických zařízení, která poskytují lázeňskou léčebně rehabilitační péči a byla takto stanovena. Lázeňské místo je území obce nebo její část, kde lázně leží a které má vlastní lázeňský statut s pravidly ochrany.

Přírodní léčivé zdroje

Základem je přírodní léčivý zdroj, tedy minerální voda, plyn nebo peloid s osvědčením ministerstva. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální voda k léčení musí splnit aspoň jedno kritérium: obsah rozpuštěných látek nebo oxidu uhličitého nejméně 1 gram na litr, obsah jiného zdravotně významného prvku, teplotu u vývěru nad 20 °C, nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq na litr.

Klimatické lázně

Některá místa léčí hlavně podnebím. Klimatické podmínky příznivé k léčení smějí lázně využívat jen s povolením ministerstva a jen v lázeňských místech s vhodným klimatem. Typicky jde o horské lázně, které se zaměřují na dýchací cesty, například Jeseník nebo Karlova Studánka. Podzemní prostory, jako jsou jeskyně a štoly, se za klimatické podmínky podle zákona nepovažují.

Kdo lázně hlídá

Ústředním úřadem pro lázně a zřídla je Ministerstvo zdravotnictví a jeho Český inspektorát lázní a zřídel. Ten osvědčuje a eviduje přírodní léčivé zdroje, stanovuje jejich ochranná pásma a vede seznam lázeňských míst s jejich statuty. Na webu ministerstva je takových míst uvedeno přes třicet, od velkých lázeňských měst až po malé obce s jedním léčebným domem.

Přehled lázní a co v nich léčí

Tabulka shrnuje devatenáct lázeňských míst podle přírodního zdroje a hlavních oborů. Indikace vycházejí z vyhlášky č. 2/2015 Sb., která u každého místa vyjmenovává skupiny nemocí, jež se v něm smějí léčit. U mnoha míst je jich víc, v tabulce jsou ty nejvýraznější.

Západočeský lázeňský trojúhelník

Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně leží blízko sebe v Karlovarském kraji a společně tvoří nejznámější lázeňskou oblast Česka. Od roku 2021 jsou součástí nadnárodní památky UNESCO Významná lázeňská města Evropy, kterou tvoří jedenáct lázeňských měst v sedmi zemích. Památka připomíná lázeňskou kulturu od počátku 18. století do třicátých let 20. století.

Karlovy Vary

Karlovy Vary stojí na termálních minerálních pramenech, jichž je ve městě přes desítku. Nejznámější je Vřídlo s teplotou kolem 73 °C, které podle města tryská do výšky téměř dvanácti metrů. Tradiční léčebnou metodou je pitná kúra. Podle vyhlášky se tu léčí nemoci trávicího ústrojí, látkové výměny včetně cukrovky a obezity, nervové a pohybové potíže. Děti sem mohou od dvou let.

Mariánské Lázně

Mariánské Lázně využívají studené kyselky, přírodní plyn s vysokým obsahem oxidu uhličitého a peloidy. Pramenů je ve městě kolem čtyř desítek a v okolí přes sto. Ze všech míst v přehledu mají podle vyhlášky nejširší záběr, od srdce a cév přes dýchací cesty až po ledviny a močové cesty. Co si v Mariánských Lázních prohlédnout, popisuje článek co musíte vidět v Mariánských Lázních.

Františkovy Lázně

Lázně vznikly v roce 1793 z nařízení císaře Františka I. a dodnes je zdobí jednotná klasicistní zástavba. Léčí se tu kyselkami, zřídelním plynem a slatinou. Podle lázeňského statutu je jejich pověst založena na léčbě ženských nemocí, zejména neplodnosti. Vyhláška k tomu přidává srdce a cévy, trávení, pohybové ústrojí a kůži. Z dětí sem smí jen dorost.

Radon, termální voda a solanka

Kromě minerálních vod k pití a koupelím mají české lázně několik zdrojů, které jinde v Evropě nejsou běžné. Patří k nim radonová voda v Jáchymově, teplé prameny v Teplicích a Janských Lázních a jodobromová solanka na Ostravsku a v Lednici. Každý z nich se hodí na jiné obtíže a má i vlastní omezení.

Jáchymov a radon

Jáchymov se označuje za první radonové lázně na světě, založené roku 1906. Radonová voda se čerpá ze čtyř pramenů v hloubce kolem 500 metrů v dole Svornost. Léčí se tu pohybové a nervové ústrojí, oběh, látková výměna a kůže. Radonová voda ale není vhodná pro každého: vyhláška ji vylučuje u lidí s onkologickým onemocněním do dvou let po ukončení léčby.

Teplice a Janské Lázně

Teplice jsou považovány za nejstarší lázně ve střední Evropě, přesný rok založení ale doložený není. Termální prameny Pravřídlo a Hynie mají teplotu kolem 38 a 44 °C a slouží hlavně pohybovému a nervovému ústrojí, děti sem mohou od jednoho roku. Janské Lázně v Krkonošském národním parku léčí termální vodou nervové a neuromuskulární nemoci a mají dětskou léčebnu.

Jodobromová solanka

V Klimkovicích a v Darkově u Karviné se koupe v jodobromové solance, silně mineralizované vodě z velkých hloubek, která je pozůstatkem dávného moře. Darkov má lázeňskou tradici od roku 1867, Klimkovice otevřely lázně v roce 1994 a specializují se na neurorehabilitaci, například po mozkové příhodě. Jodobromovou vodu využívá i Lednice, která statut lázeňského místa získala v roce 2017.

Slatina a rašelina

Peloidy, tedy rašelina, slatina a bahno, se v lázních ohřívají a používají na zábaly a koupele. Vyhláška slatinným lázním přiděluje hlavně pohybové a nervové ústrojí. V Česku jsou známé hlavně slatinné lázně v jižních a východních Čechách.

Třeboň

Třeboňské lázně léčí slatinou z místního ložiska a jejich tradice sahá do roku 1883. Vyhláška jim určuje jen dva obory, nervové a pohybové ústrojí, v nich je ale Třeboň jedním z nejznámějších míst. Použitá slatina se po proceduře vrací zpět do přírody na úložiště. Lázně leží v krajině rybníků, takže se léčba dobře spojí s procházkami a cyklistikou.

Lázně Bělohrad a Velichovky

Lázně Bělohrad se rozvíjely od roku 1885 a o tři roky později byly úředně uznány jako slatinné lázně. Hlavním oborem je pohybové ústrojí, vyhláška sem řadí i gynekologii, kůži a děti od tří let. Velichovky nedaleko Jaroměře léčí slatinou od roku 1898 a podle vyhlášky se zaměřují výhradně na pohybové a nervové ústrojí.

Dýchací cesty, srdce a horské klima

Na nemoci dýchacích cest se nejvíc hodí místa s minerální vodou k inhalacím a s čistým horským vzduchem. Na srdce a cévy se zaměřují lázně s uhličitou minerální vodou, například Poděbrady. Některé lázně spojují obojí, jiné se drží jediného oboru, a proto je dobré vědět, kam který pacient patří.

Luhačovice

Luhačovice ve Zlínském kraji jsou spojené s pramenem Vincentka, který se užívá k inhalacím, k pitné kúře a plní se do lahví. Hlavním oborem jsou dýchací cesty, k nim přistupuje trávení, cukrovka a pohybové ústrojí. Děti sem mohou od jednoho a půl roku. Lázeňské domy Dušana Jurkoviče dávají městu typickou podobu.

Poděbrady

V Poděbradech objevili pramen uhličité minerální vody vrtem na zámeckém nádvoří v roce 1905 a lázně otevřely roku 1908. Hlavním oborem jsou nemoci srdce a cév, dále látková výměna, nervové a pohybové ústrojí. Děti sem mohou od dvou let. Poděbrady jsou z Prahy dostupné vlakem, takže je mnoho lidí zná i z jednodenních výletů po kolonádě.

Jeseník a Karlova Studánka

V Jeseníku založil Vincenz Priessnitz v roce 1822 malé lázně, považované za první vodoléčebný ústav na světě. Dnes se tu léčí dýchací cesty, kůže, látková výměna a duševní nemoci. Karlova Studánka v Jeseníkách, založená roku 1785, je klimatické lázně s tradicí léčby dýchacích cest a zřizuje ji přímo Ministerstvo zdravotnictví.

Jak se dostat do lázní na pojišťovnu

Lázeňská léčebně rehabilitační péče je podle § 33 zákona č. 48/1997 Sb. hrazenou službou, pokud je nezbytnou součástí léčby. O lázně si pacient nežádá sám, návrh podává praktický lékař, ambulantní specialista nebo lékař v nemocnici. Návrh obsahuje pořadí naléhavosti a schvaluje ho zdravotní pojišťovna, prakticky její revizní lékař. Při přímém převodu z nemocnice do lázní se schválení nevyžaduje.

Komplexní a příspěvková péče

Komplexní péče navazuje na léčbu v nemocnici nebo u specialisty a pojišťovna ji hradí celou včetně ubytování a stravy ve standardní úrovni. Nástup musí proběhnout do jednoho měsíce od schválení u prvního pořadí naléhavosti, do tří měsíců u druhého a u dětí do šesti měsíců. Příspěvková péče je určená hlavně chronicky nemocným: pojišťovna hradí vyšetření a procedury, ubytování a stravu si pacient platí sám.

Délka pobytu a opakování

Indikace, formu péče i délku pobytu stanoví příloha č. 5 zákona o veřejném zdravotním pojištění, takzvaný indikační seznam. Komplexní pobyt dospělých trvá obvykle 21 nebo 28 dní, příspěvkový 14 nebo 21 dní, u dětí 28 dní. Opakovaný pobyt pro stejnou nemoc potřebuje nový návrh a schválení a je možný jen u indikací, které opakování připouštějí. Proti zamítnutí návrhu se lze u pojišťovny odvolat do 15 dnů.

Děti a průvodce

Děti a dorost do 18 let dostávají komplexní péči, pokud rodiče nežádají příspěvkovou. Jednotlivé lázně přijímají děti od různého věku, například Teplice a Bludov od jednoho roku, Karlovy Vary a Poděbrady od dvou let. Pobyt průvodce dítěte do šesti let hradí pojišťovna ze zákona, u staršího dítěte, pokud potvrdí jeho nezbytnost.

Lázně jako samoplátce

Do lázní se dá jet i bez návrhu lékaře, na vlastní náklady. Lázně nabízejí léčebné i relaxační pobyty, u nichž si host vybírá procedury sám. Je dobré vědět, že přírodní léčivý zdroj má i kontraindikace: radonová voda například není vhodná pro lidi krátce po léčbě nádoru. Před léčebným pobytem se proto vyplatí poradit se s lékařem, i když ho hradíte sami.

Co si vzít s sebou

K léčebnému pobytu patří lékařská zpráva, seznam užívaných léků, pohodlné oblečení na procedury, plavky, župan a obuv do mokrého prostředí. Večer se v lázeňských městech chodí na koncerty a do divadel, takže se hodí i něco slavnostnějšího. Konkrétní tipy dává článek co si vzít na sebe do lázní. Inspiraci pro péči o tělo i doma nabízí text o wellness životním stylu.

Lázeňská města jako cíl výletu

Kolonády, parky a lázeňská architektura lákají i turisty, kteří se léčit nepotřebují. Ochutnat prameny, projít se po kolonádě a navštívit muzeum se dá v Karlových Varech, Luhačovicích nebo Poděbradech za jediný den. Další tipy na cesty po Česku shrnuje přehled nejkrásnějších měst Česka a rubrika Cestování.

Pět věcí, které je dobré vědět před lázněmi

1. Lázně na pojišťovnu navrhuje lékař. Sami si o ně nepožádáte.
2. Každé lázeňské místo má své obory. Pacienta s nemocí srdce nepošlou tam, kde se léčí jen kůže.
3. Příspěvková péče znamená, že ubytování a stravu platíte sami. Pojišťovna hradí jen léčení.
4. Přírodní zdroje mají kontraindikace. Radonová voda například není pro lidi do dvou let po léčbě nádoru.
5. Zamítnutí lze napadnout. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí.

Časté otázky o lázních v Česku

Jak se dostanu do lázní na pojišťovnu?

Návrh na lázeňskou péči podává praktický lékař, specialista nebo lékař v nemocnici a schvaluje ho zdravotní pojišťovna, prakticky její revizní lékař. Pacient o lázně nežádá sám. Při přímém převodu z nemocnice do lázní se schválení pojišťovny nevyžaduje.

Jaký je rozdíl mezi komplexní a příspěvkovou lázeňskou péčí?

Komplexní péči hradí pojišťovna celou včetně ubytování a stravy a navazuje obvykle na léčbu v nemocnici. U příspěvkové péče hradí pojišťovna jen vyšetření a procedury, ubytování a stravu platí pacient. Příspěvková péče se poskytuje zpravidla jednou za dva roky.

Můžu si lázně vybrat sám?

U příspěvkové péče vybírá pacient zařízení ze seznamu lázní, které pojišťovna nabídne, a nástup si domlouvá sám. U komplexní péče rozhoduje indikace, protože každé lázeňské místo smí léčit jen obory, které mu určuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví.

Co je přírodní léčivý zdroj?

Podle lázeňského zákona je to přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, tedy rašelina, slatina či bahno, vhodný k léčení a s osvědčením Ministerstva zdravotnictví. Zvlášť se posuzují klimatické podmínky příznivé k léčení, typické pro horské lázně.

Které české lázně jsou na seznamu UNESCO?

Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně jsou od roku 2021 součástí nadnárodní památky Významná lázeňská města Evropy. Tvoří ji jedenáct lázeňských měst v sedmi zemích a připomíná lázeňskou kulturu 18. až počátku 20. století.

Které lázně léčí děti?

Děti přijímají například Teplice, Luhačovice, Poděbrady, Karlovy Vary, Janské Lázně, Klimkovice, Bludov nebo Lázně Bělohrad. Každé místo má stanovený nejnižší věk, Teplice a Bludov přijímají děti od jednoho roku, Karlovy Vary a Poděbrady od dvou let.

Pro koho není vhodná radonová léčba v Jáchymově?

Vyhláška vylučuje radonovou vodu u lidí s onkologickým onemocněním do dvou let po ukončení léčby. Jako u každé lázeňské léčby platí i obecné kontraindikace, proto o vhodnosti rozhoduje lékař, který návrh podává.

Jak dlouho trvá lázeňský pobyt?

Délku stanoví indikační seznam u každé nemoci zvlášť. Komplexní pobyt dospělých trvá obvykle 21 nebo 28 dní, příspěvkový 14 nebo 21 dní a pobyt dětí 28 dní.

Zdroje

• Vyhláška č. 2/2015 Sb. o lázeňské péči, Sbírka zákonů (zakonyprolidi.cz)
• Zákon č. 48/1997 Sb., § 33 a indikační seznam, Sbírka zákonů (zakonyprolidi.cz)
• Lázeňský zákon č. 164/2001 Sb., Sbírka zákonů (zakonyprolidi.cz)
• Ochranná pásma a lázeňská místa, Ministerstvo zdravotnictví ČR (mzd.gov.cz)
• Úhrada lázeňské péče, Všeobecná zdravotní pojišťovna (vzp.cz)